Izraelská armáda v úterý popřela, že by její jednotky pronikly hlouběji na syrské území z nárazníkové zóny podél Izraelem okupovaných Golanských výšin, poté co agentura Reuters s odvoláním na své zdroje informovala o průniku izraelských sil až na vzdálenost 25 kilometrů od hlavního města Damašku. Izrael bezprostředně po pádu režimu syrského diktátora Bašára al-Asada o víkendu obsadil demilitarizované pásmo, vytvořené na území Sýrie po jomkipurské válce z roku 1973, a označil to za omezený a dočasný krok, který zdůvodnil zajištěním vlastní bezpečnosti.
Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani na tiskové konferenci podle Reuters řekl, že izraelské jednotky zůstávají uvnitř nárazníkové zóny a „na několika dalších místech“ v její blízkosti. Popřel nicméně, že by armáda postoupila nějak významně na syrské území s výjimkou právě tohoto dělícího pásma.
ČTĚTE DÁLE: Postoj USA tlačí Ukrajinu do těžkého rozhodnutí. Kyjev má snížit odvodový věk na 18 let
„Síly izraelské armády nepostupují na Damašek. Nic takového neděláme ani o to jakkoli neusilujeme,“ řekl mluvčí novinářům. „Nejsme vnitřně zapojeni do dění v Sýrii, nejsme jednou ze stran konfliktu a nemáme jiný zájem než chránit vlastní hranice a bezpečnost našich občanů,“ dodal.
O významném izraelském postupu za nárazníkovou zónu nicméně v úterý ráno hovořily tři zdroje agentury Reuters z bezpečnostních kruhů. Jeden bezpečnostní zdroj v Sýrii agentuře řekl, že izraelští vojáci se nacházejí až u obce Kataná, která leží více než 15 kilometrů východně od demilitarizované zóny a zhruba stejně daleko od vojenského letiště na jihozápadním předměstí Damašku.
Izraelští představitelé prohlašují, že židovský stát se nenechá do syrského konfliktu zatáhnout a že obsazení nárazníkové zóny, kde působí od roku 1974 pozorovatelská mise OSN (UNDOF), má pouze obranný a dočasný charakter. Tento krok ovšem odsoudily Egypt, Katar i Saúdská Arábie, podle níž „zhatí syrské naděje na obnovení bezpečnosti“.
Izraelské letectvo mezitím v noci na úterý pokračovalo v rozsáhlých úderech na vojenská zařízení, sklady i letecké základny syrské armády ve zjevném úsilí, aby toto vybavení nepadlo do rukou islamistických povstalců. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) provedl Izrael za poslední dva dny přes 300 vzdušných úderů na strategické cíle v Sýrii včetně letišť, radarů, skladů zbraní a munice či armádních výzkumných center – včetně těch na výrobu chemických zbraní – a podařilo se mu zničit letadla, vrtulníky, tanky, ale i bitevní lodě, které dosud patřily Asadově armádě či jeho republikánským gardám. Bezpečnostní zdroje agentuře Reuters řekly, že po izraelských úderech z vybavení syrské armády „nic nezbylo“.
Izraelská armáda nepotvrdila údaj o počtu úderů, potvrdila však, že chce zabránit tomu, aby se zbraní armády rozloženého režimu zmocnili případní nepřátelé židovského státu. „Konáme, abychom zabránili tomu, že se smrtící strategické zbraně dostanou do nepřátelských rukou. Děláme to různými způsoby a v různých situacích už léta a děláme to i nyní,“ řekl Šošani.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dříve označil pád Asadova režimu, podporovaného nepřátelským Íránem a libanonským militantním hnutím Hizballáh, za historickou událost a přímý důsledek úderů, které Íránu a Hizballáhu uštědřil Izrael. Izraelští představitelé sice Asadův pád uvítali, stavějí se však krajně rezervovaně k vedoucí povstalecké skupině Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která má původně vazby na syrskou odnož globální teroristické sítě Al-Káida, jakkoli se už řadu let snaží svou image vylepšit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Škrtejte, jinak nemůžeme přežít, apeluje Klaus. Pavel podle něj může udělat historický průlom
