reklama

Jak 11. září změnilo svět: Fronty na letištích, strach z islámu a americká pomsta

Málokterá událost změnila svět tolik jako teroristické útoky 11. září 2001 na Světové obchodní centrum (WTC) v New Yorku. Začalo to únosy čtyř letadel a smrtí tisíců lidí a skončilo přeměnou americké politiky, letecké dopravy i vnímání islámu. A svět USA následoval – děsuplný odkaz 11. září pociťují lidé každý den.

Dřív to bylo jiné. Když si člověk před 11. zářím 2001 při vnitrostátních letech po Spojených států balil příruční zavazadlo do letadla, mohl si s sebou vzít ostré předměty i pití. Na letištích nebyly detektory kovů a téměř žádné fronty. Cestující mohli dorazit na letiště klidně dvacet minut před odletem a stejně věděli, že to do letadla stihnou.

Příbuzní, kteří nikam neletěli, mohli doprovodit pasažéra až k odletové bráně a zamávat mu těsně předtím, než se uvelebil v letadle.

Po 11. září přišlo plošné výrazné zpřísnění podmínek na všech letištích. Přišla paranoia a úzkostlivá snaha o bezpečí člověka, která byla vykoupena masivní ztrátou soukromí. Co všechno se po pádu „Dvojčat“ změnilo?

Z letiště se stala pevnost

Zatímco Američané byli ještě v šoku a těžko se vzpamatovávali z toho, že mohli v přímém televizním přenosu sledovat, jak druhé letadlo narazilo do newyorského mrakodrapu, v Kongresu se jen pár týdnů po 11. září 2001 měnila legislativa. Zákonodárci protáhli Kapitolem zákon zpřísňující bezpečnostní opatření v civilní a primárně letecké dopravě. USA si najednou připadaly zranitelné a chtěly to rychle změnit.

Letiště ve Spojených státech a posléze ve zbytku světa začala připomínat pevnost. Už 14. září 2001 si mohli pasažéři na letištích v USA všimnout, že je něco jinak. U terminálů se začaly tvořit dlouhé fronty kvůli důkladným prohlídkám pasažérů. Na letištích se to hemžilo vojáky a přibývalo kamer. V podobně přísném režimu funguje letecká doprava dodnes.

Strach z muslimů

Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty. To jsou země, odkud pocházeli teroristé, kteří před dvaceti lety 11. září unesli na různých místech čtyři letadla a způsobili smrt 2 996 lidí.

Když vyplavaly na povrch podrobnosti o teroristických útocích, hromosvodem pro americký hněv se stal Blízký východ. Lidé se začali bát muslimů. Tento strach v průběhu dalších let posílily další teroristické útoky po celém světě.

Řada lidí začala nahlížet na všechny ze dvou miliard vyznavačů islámu jako na teroristy. Nezávisle na tom, odkud věřící pocházeli či jakou kulturu či formu islámu zastávali. Měnil se také slovník. Objevila se označení typu „muslimský svět“ či „jejich svět“. Ten záhadný a nebezpečný. Svět, kterému se Spojené státy rozhodly pomstít.

Invaze na Blízký východ

Teroristické útoky na Světové obchodní centrum spáchali členové teroristické organizace al-Káida, kterou tehdy vedl nejznámější terorista světa Usáma bin Ládin. Prezident USA George W. Bush, který přednášel v době teroristických útoků na základní škole na Floridě, se rozhodl iniciátora teroristických útoků za každou cenu dopadnout.

Bin Ládin se v době útoků nacházel v Afghánistánu. Američané proto začali naléhat na radikální hnutí Tálibán, které v té době zemi vládlo, aby jim šéfa al-Káidy vydalo. Jenže tálibové chtěli důkazy, že bin Ládin skutečně útoky naplánoval, čemuž USA nevyhověly.

Tehdejší prezident Bush se proto rozhodl k dosud nevídanému politickému manévru. Nařídil invazi amerických vojsk do Afghánistánu s cílem zajmout bin Ládina a svrhnout hnutí Tálibán. Operaci posvětila OSN.

Tak začala dvacetiletá válka v Afghánistánu. Původní záměr dopadnout bin Ládina se ukázal být složitějším, než mnozí čekali, a Spojené státy se po svržení Tálibánu ocitly v nekonečné válce proti teroristům a radikálním islamistům. Válka v Afghánistánu skončila letos koncem srpna odchodem posledního amerického vojáka ze země. Vlády se ve státě mezitím znovu chopilo hnutí Tálibán.

Pomsty se Bush a ostatní Američané dočkali v roce 2011. Bývalý šéf oválné pracovny Barack Obama 1. května téhož roku oznámil, že americký útvar Navy SEALs bin Ládina zastřelil. Organizátor teroristických útoků na Světové obchodní centrum zemřel po přestřelce v Pákistánu.