Čekali na odchod Američanů, teď drancují Afghánistán. Kdo jsou příslušníci Tálibánu?

Když v Afghánistánu bojovala na sklonku studené války sovětská vojska, žádný Tálibán ještě neexistoval. Po rozpadu Sovětského svazu a odchodu zahraničních vojáků region zachvátila občanská válka. V Afghánistánu na začátku devadesátých let minulého století bojovaly o moc nejrůznější náboženské školy, klany i etnika.

Tehdy se zrodil Tálibán. Paradoxně to mělo být původně mírové hnutí, které v rozhádaném Afghánistánu mezi jednotlivými rody mělo sjednat pořádek. Velmi rychle se ale v jeho vedení prosadily myšlenky radikálního islámu a Tálibán začal mít rozpínavé tendence. Tím spíš, že se mu dostalo vojenské i ekonomické podpory od zahraničních islamistických hnutí. Své zdroje poskytl i nejznámější terorista Usáma bin Ládin, uvedl Wall Street Journal.

Tálibán zaútočí na Kábul 11. září, bojí se USA. A stahují ze země své lidi

Zahraničí

Už dvě třetiny Afghánistánu padly do rukou radikálního islamistického hnutí Tálibán. Rychlý postup radikálů vládní jednotky vyděsil, mnozí vojáci se vzdávají, utíkají nebo se převlékají za civilisty. Americké zpravodajské služby publikovaly znepokojující analýzu, podle které začnou tálibové ostřelovat hlavní město Kábul nejpozději do třiceti dnů. Spojené státy i Velká Británie proto připravují evakuaci části zaměstnanců ze své ambasády v Kábulu.

V roce 1995 zahájil Tálibán ofenzívu a poprvé začal zabírat území Afghánistánu. Přestože byl tehdy odpor vládních sil, které zastávaly umírněný islám, navzdory početní nevýhodě houževnatý, v roce 1996 padlo hlavní město Kábul do rukou radikálů.

Dvacetiletá válka v Afghánistánu

Pětiletá vláda teroru skončila až v roce 2001. To do země vpadla spojenecká vojska v čele se Spojenými státy. Ty chtěly původně zúčtovat s Tálibánem kvůli tomu, že jim hnutí nechtělo vydat bin Ládina podezřelého ze zosnování teroristického útoku 11. září na Světové obchodní centrum.

Tak začala nekonečná a frustrující válka v Afghánistánu, kdy se jednotky Západu snažily v kooperaci s vládou tlumit výpady Tálibánu a dalších radikálních frakcí. Postupem času se začalo ukazovat, že válku v Afghánistánu jen tak vyhrát nepůjde. Vždy šlo prakticky jen o to držet agresi radikálů na uzdě, snižovat utrpení civilistů a bránit Evropu před vlivem radikálního islámu.

Dvacetiletý střet za branami Blízkého východu teď pomalu končí. Spojenečtí vojáci Afghánistán opouštějí a za pár týdnů se stáhne z rozpálené země i poslední americký bojovník.

Právě teď proto Tálibán vycítil šanci znovu se ujmout vlády a získat další území. Už nyní ovládá hnutí větší část Afghánistánu, než jakou mělo v moci v roce 2001. Během pár týdnů tak hrozí, že se země politicky i úrovní života vrátí do devadesátých let.