Peníze za Afghánistán
Historie už mnohokrát ukázala, že export demokracie západního typu do afrických států či na Blízký východ je nesmírně složitý a v některých ohledech prakticky nemožný. Snaha Západu v čele s USA udělat z Afghánistánu svobodnou mocnost selhala kvůli kulturnímu nepochopení, korupci a utopickým vizím. Účet za experiment je ale děsivý. Za nesmyslné projekty se v Afghánistánu rozházely miliardy.
V roce 2001 přišli Američané do Afghánistánu s jednou velkou vizí – udělat ze středovýchodní země demokratickou baštu, ze které se stane strategický partner pro USA i Evropu. Ambiciózní plán teď po dvaceti letech vyšuměl do prázdna. Demokratická rekonstrukce se ostatně nepodařila ani v Sýrii, Lybii, natož v Iráku.
Jenže proč? Západní mocnosti přece nainvestovaly do Afghánistánu miliardy dolarů. A právě v tom byla ta potíž. Spojené státy sice tabulkově poskytly Kábulu horentní sumy, už ale nedokázaly zajistit jejich efektivní utracení a vhodnost a udržitelnost vybraných projektů. Proto, ačkoli se z některých peněz skutečně stavěly nemocnice, školy či kasárny, většina grantů skončila v kapsách korupčních politiků, nebo se vypařila neznámo kam.
Kozy za desítky milionů?
Dobře to ilustruje například nechvalně proslulý projekt toskánských koz. Americký Pentagon měl v ruce v přepočtu 131 milionů korun a myšlenku, že přemístí z Itálie do Afghánistánu devět koz. Zvířata měla v regionu zlepšit produkci kvalitního kašmíru a tím v celém zpracovatelském sektoru vytvořit tisíce pracovních míst. Informoval o tom Daily Mail.
Jenže projekt ztroskotal už v počátku. Některé kozy onemocněly a v Afghánistánu pro ně neměli jídlo ani vhodný příbytek. Afghánský partner projektu navíc ze všeho vycouval.
Takto neslavně skončila celá řada plánů. Peníze určené na rekonstrukci země se často poztrácely v řetězci prostředníků a zkorumpovaní politici si za ně kupovali vily a utíkali do zahraničí, kde stavěli luxusní komplexy.
Čerpací stanice pro okrasu
Další projekt se třeba i dokončil, jenže neměl na život v zemi prakticky žádný vliv. Jako když se za v přepočtu téměř miliardu korun postavila čerpací stanice pro auta jezdící na zemní plyn. Až poté se zjistilo, že v Afghánistánu na zemní plyn prakticky nikdo nejezdí.
S tím, jak snadno se před týdnem afghánská armáda vzdala Tálibánu, se nyní často propírají také uskutečněné finanční investice do vojenské techniky. Daily Mail například publikoval příběh o moderních dopravních letounech v ceně 12 miliard korun, které Afghánci nechali ležet ladem. Stroje požrala rez a nakonec skončily ve šrotu.
Afghánský pastevec Zdroj: Profimedia.cz
