Jak se v Afghánistánu dělala demokracie: Miliardy rozházené za kozy, vily a letadla
Výběr redakce
Historie už mnohokrát ukázala, že export demokracie západního typu do afrických států či na Blízký východ je nesmírně složitý a v některých ohledech prakticky nemožný. Snaha Západu v čele s USA udělat z Afghánistánu svobodnou mocnost selhala kvůli kulturnímu nepochopení, korupci a utopickým vizím. Účet za experiment je ale děsivý. Za nesmyslné projekty se v Afghánistánu rozházely miliardy.
V roce 2001 přišli Američané do Afghánistánu s jednou velkou vizí – udělat ze středovýchodní země demokratickou baštu, ze které se stane strategický partner pro USA i Evropu. Ambiciózní plán teď po dvaceti letech vyšuměl do prázdna. Demokratická rekonstrukce se ostatně nepodařila ani v Sýrii, Lybii, natož v Iráku.
Navazuje na téma
Jenže proč? Západní mocnosti přece nainvestovaly do Afghánistánu miliardy dolarů. A právě v tom byla ta potíž. Spojené státy sice tabulkově poskytly Kábulu horentní sumy, už ale nedokázaly zajistit jejich efektivní utracení a vhodnost a udržitelnost vybraných projektů. Proto, ačkoli se z některých peněz skutečně stavěly nemocnice, školy či kasárny, většina grantů skončila v kapsách korupčních politiků, nebo se vypařila neznámo kam.
Kozy za desítky milionů?
Dobře to ilustruje například nechvalně proslulý projekt toskánských koz. Americký Pentagon měl v ruce v přepočtu 131 milionů korun a myšlenku, že přemístí z Itálie do Afghánistánu devět koz. Zvířata měla v regionu zlepšit produkci kvalitního kašmíru a tím v celém zpracovatelském sektoru vytvořit tisíce pracovních míst. Informoval o tom Daily Mail.
Jenže projekt ztroskotal už v počátku. Některé kozy onemocněly a v Afghánistánu pro ně neměli jídlo ani vhodný příbytek. Afghánský partner projektu navíc ze všeho vycouval.
Navazuje na téma
Takto neslavně skončila celá řada plánů. Peníze určené na rekonstrukci země se často poztrácely v řetězci prostředníků a zkorumpovaní politici si za ně kupovali vily a utíkali do zahraničí, kde stavěli luxusní komplexy.
Čerpací stanice pro okrasu
Další projekt se třeba i dokončil, jenže neměl na život v zemi prakticky žádný vliv. Jako když se za v přepočtu téměř miliardu korun postavila čerpací stanice pro auta jezdící na zemní plyn. Až poté se zjistilo, že v Afghánistánu na zemní plyn prakticky nikdo nejezdí.
S tím, jak snadno se před týdnem afghánská armáda vzdala Tálibánu, se nyní často propírají také uskutečněné finanční investice do vojenské techniky. Daily Mail například publikoval příběh o moderních dopravních letounech v ceně 12 miliard korun, které Afghánci nechali ležet ladem. Stroje požrala rez a nakonec skončily ve šrotu.
Afghánský pastevec Zdroj: Profimedia.cz
Navazuje na téma
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy.
