Podezření, že do výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 byly zapojeny ruské tajné služby, bude mít podle odborníků dopad nejen na politické, ale také na ekonomické vztahy Česka s Ruskem. Může to případně negativně ovlivnit i některé zakázky tuzemských firem, například ze strojírenství. „Zdražení ruského plynu nehrozí, Evropa za něj velmi dobře platí,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
„Česká republika je ekonomicky závislá na ruském dovozu prakticky nezbytných surovin jako ropa a zemní plyn,“ řekl novinářům hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Toho si je vědom také vicepremiér Havlíček.
Ten je však přesvědčený, že k zastavení dovozu plynu by dojít nemohlo. „To nejde, to by muselo být zastaveno do celé Evropy. Navíc to je velký obchod. Evropa je závislá na ruském plynu a velmi dobře za to platí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Havlíček. V minulosti Rusko několikrát zastavilo dodávky plynu pro Ukrajinu.
„Mocný objem dovozu těchto surovin způsoboval v předpandemické éře trvalou zápornou bilanci zahraničního obchodu ČR a Ruska. Loni poprvé minimálně od roku 2005 vykázal český obchod s Ruskem kladnou bilanci, a to z důvodu dramatického poklesu cen ropy a zemního plynu na světových trzích, jenž však byl jen přechodnou záležitostí,“ vysvětlil Kovanda.
Podle něj nyní dojde ke zhoršení ekonomických vztahů mezi zeměmi. „Vodítkem je například vývoj vzájemného obchodu Spojeného království a Ruska. Jeho obrat dosáhl maxima před ruskou anexí Krymu v roce 2014. Od té doby už se nikdy na tuto maximální úroveň nevrátil,“ popsal Kovanda.
Ruská odveta může ovlivnit české strojírenské firmy
Britsko-ruské vztahy ale podle něj ovlivnila mimo jiné i otrava dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii novičokem na britské půdě v roce 2018. „Případ výbuchu ve Vrběticích je nyní spojován právě s novičokovým útokem,“ sdělil Kovanda.
„Maximálního měsíčního obratu, bezmála 25 miliard korun, dosáhl obrat obchodu Česka a Ruska v říjnu a listopadu roku 2013. Nyní lze očekávat jeho další pokles,“ dodal Kovanda.
Obchod s Ruskem neutrpí jen případem ve Vrběticích, ale zřejmě také postupně zhoršujícími se vztahy mezi EU a Ruskem. Unie uplatňuje vůči Rusku sankce už od roku 2014 po anexi Krymu. Oslabuje to i obrat českého obchodu s Ruskem. Nyní další vztahy EU s Ruskem ohrožuje posilování ruských vojsk u ukrajinských hranic.
„V případě eskalace vztahů EU a Ruska je pro nás rizikem odvetné opatření Ruska, které by mohlo mnohé strojírenské položky zatížit prohibitivním clem či jinak. Obchodní bilance posledních let, z našeho pohledu aktivní, by se mohla otočit do vyrovnané,“ uvedl ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal.
Podle analytiků může mít současná krize dopad především na export výrobků z oboru strojírenství, zejména v automobilovém průmyslu, lékárenství, hračkářství či výroby plastů. Vyhrocení vztahů s Ruskem může mít v určitých případech negativní dopad i na některé tuzemské firmy. Štěpán Křeček z BH Securities v této souvislosti zmiňuje například Škodu Auto, skupinu PPF a její společnost Home Credit, Hamé, Brano, Koh-i-noor a další.
Čeká se hysterická reakce, míní ruský opoziční politik
Rusko v rámci „odvety“ může proti Česku zasáhnout mnoha způsoby. V reakci na vyhoštění 18 ruských diplomatů z Česka již Kreml vykázal 20 příslušníků české ambasády v Moskvě.
Zatím je jasné jen to, že Rusko reagovat bude. „Na vyhoštění ruských diplomatů se dá očekávat hysterická reakce, která je už slyšet,“ řekl CNN Prima NEWS ruský opoziční politik Leonid Gozman.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Český stát proto vyhostil 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.