Jak malé změny doma mohou pomoci přírodě i peněžence? Ekofest spojil odborníky, rodiny i dobrovolníky
Festival Ekofest přinesl inspiraci pro děti i dospělé. Zdroj: CNN Prima NEWS
Příroda není jen kulisa kolem nás, ale živý svět, jehož jsme součástí. Právě to připomněl letošní Ekofest, který návštěvníkům nabídl praktické tipy pro šetrnější život, inspirativní debaty i setkání s odborníky na ochranu přírody, na vodu, na udržitelné bydlení nebo péči o zvířata. Festival ukázal, že změna nemusí začínat velkými gesty, ale drobnými kroky každého z nás.
Příroda kolem nás není jen dekorací našeho života. Je složitým a propojeným systémem, jehož součástí je i člověk. Čím více o ní víme, tím více si uvědomujeme její křehkost i sílu. Právě na tuto myšlenku letos navázal Ekofest – festival, který spojil odborníky, dobrovolníky, rodiny s dětmi i organizace zabývající se ochranou životního prostředí.
Vědci odhadují, že na Zemi žije přibližně 8,7 milionu druhů organismů. Velkou část z nich přitom lidstvo stále ještě nepoznalo. Festival proto návštěvníkům připomínal nejen krásu přírody, ale i odpovědnost, kterou vůči ní máme.
Od Dne Země k velkému ekologickému festivalu
Historie akce sahá až do roku 2004, kdy vznikla původně jako Den Země v pražském Malešickém parku. Tehdy šlo především o ekologicky zaměřený program pro děti. „Začali jsme v roce 2004 s akcí s názvem Den Země. Byla to čistě akce pro děti, herní a soutěžní den s ekologickými náměty,“ zavzpomínal pořadatel Ekofestu Tomáš Klouček.
Myšlenka dnešního Ekofestu podle něj vznikla až po pandemii covidu, kdy organizátoři hledali nový formát, který osloví širší veřejnost. „Cílem je, aby každý z návštěvníků zjistil, že i maličkou změnou v myšlení může přispět k nápravě přírody a životního prostředí. Každý může začít u sebe,“ zdůraznil Klouček.
Podle něj je festival zároveň unikátní i tím, že funguje převážně na dobrovolnické bázi a propojuje neziskové organizace, firmy i běžné návštěvníky. „Je to takový velký ekologický networking, kde se propojují neziskovky, firmy a obyčejní lidé,“ dodal.
Druhý život věcem místo zbytečného odpadu
Jedním z výrazných témat festivalu byla také nadspotřeba a rostoucí množství odpadu. Svět totiž každoročně vyprodukuje více než dvě miliardy tun odpadu a stále častěji zaznívá otázka, zda skutečně potřebujeme tolik nových věcí.
Řešením může být takzvaný swap – tedy výměna věcí, které už sami nepotřebujeme, ale mohou ještě dobře posloužit někomu jinému. „SWAP je akce, kam můžete donést super kousky ze své domácnosti, ze skříně, ze šuplíků nebo třeba ze zahrádky a zase si vzít něco, co poslouží vám,“ popsala místopředsedkyně spolku SWAP PRAGUE Kristýna Holubová.
Podle Holubové je právě prodlužování života věcí jedním z důležitých kroků k udržitelnější budoucnosti. „Druhý život věcem je naprosto zásadní, pokud chceme společně přežít na této planetě i pro naše děti a děti jejich dětí,“ upozornila.
Součástí swapových akcí bývají také workshopy zaměřené na přešívání, opravy nebo kreativní úpravy oblečení a dalších předmětů.
Voda není samozřejmost, připomněli odborníci
Velkou část programu věnoval festival také vodě a šetrnému hospodaření s ní. Návštěvníci se dozvěděli, proč je důležité vodou neplýtvat a jak i drobné změny v domácnosti mohou mít význam. „Máme jenom jednu vodu a musíme se o ni starat, aby tady s námi byla pořád v takovém stavu, kdy nám může pomáhat,“ vysvětlila lektorka spolku H2Ospodař Johana Kotková.
Připomněla také, že úprava pitné vody je náročný proces a voda z kohoutku nevzniká „jen tak“. „Když splachujeme záchod, máme tam dvě tlačítka z nějakého důvodu. Nebo když se sprchujeme, je lepší sprcha než vana. To jsou malé každodenní akty, kdy každý člověk může přispět,“ uvedla.
Podle Kotkové jsou navíc Češi v evropském i světovém srovnání v hospodaření s vodou poměrně úsporní. Průměrná denní spotřeba se pohybuje kolem 94 litrů na osobu.
Moderní bydlení a ekologie mohou jít podle odborníků ruku v ruce
Ekofest se věnoval také otázce moderního bydlení a udržitelné výstavby. Odborníci upozorňovali, že ekologická opatření je potřeba promýšlet už při samotném návrhu budov. „Moderní bydlení může přírodě pomoci tím, že bude kvalitně navrženo, bude pracovat s udržitelnými materiály a monitorovat spotřebu energií i vody,“ uvedl manažer udržitelnosti společnosti Skanska Residential Ondřej Flanderka.
Mezi běžné prvky dnešních projektů podle něj patří fotovoltaika, využívání dešťové či šedé vody nebo kvalitně navržené exteriéry zadržující vodu v krajině. „Každý z nás může začít tím, že bude sledovat vlastní spotřebu vody a energií a porovná si ji s běžnými daty,“ doporučil Flanderka.
Současně ale připustil, že ekologická opatření výstavbu prodražují. „Udržitelnost projekt zpravidla prodraží, ale investice se postupně vrací,“ dodal.
Děti i dospělí poznávali svět zvířat zblízka
Velkou pozornost přitahovala také zvířata. Návštěvníci se mohli dozvědět více o péči o koně, o životě netopýrů nebo o ochraně ohrožených druhů. „Snažíme se chov koní dělat co nejvíce ekologicky, aby měli čistou vodu, kvalitní zázemí a zdravé krmení,“ popsala zástupkyně Stájí Fortuna Veronika Hubálovská.
Festival přiblížil lidem i fascinující schopnosti zvířat – například echolokaci netopýrů, orientaci hadů nebo inteligenci chobotnic. Zástupci organizace ZO ČSOP Nyctalus připomněli, že v Česku žije nejméně 27 druhů netopýrů, přičemž všechny jsou alespoň silně ohrožené. „Jsou to zvířata, která lidé často neznají a málokdy je vidí, proto potřebují velkou ochranu,“ zaznělo během programu.
Odborníci zároveň radili, jak postupovat, pokud netopýr vletí do bytu – nikdy na něj nesahat holou rukou a ideálně kontaktovat odborníky.
Ochrana přírody není jen o zvířatech
Důležitým tématem byla i ochrana ohrožených druhů a boj proti environmentální kriminalitě. „Spravedlnost si nezaslouží pouze člověk, ale samozřejmě také příroda a zvířata,“ řekl člen výboru spolku Justice for Nature Jan Suchý.
Organizace se podle něj věnuje monitoringu ohrožených druhů, boji proti pytláctví, nelegálnímu obchodování se zvířaty nebo odlesňování. „Velkým tématem jsou u nás například vlci, vydry říční, rys ostrovid nebo draví ptáci,“ uvedl Suchý.
Zdůraznil také význam osvěty a vzdělávání. „Každý z nás má velkou sílu v tom, jakým tématům věnujeme pozornost a co sdílíme mezi své blízké,“ dodal.
Ekologie podle organizátorů začíná poznáním
Právě vzdělávání a osobní zkušenost se zvířaty jsou podle odborníků jedním z klíčů k většímu respektu k přírodě. „Čím víc něco pochopíme, tím víc dokážeme pomoct,“ vysvětlil předseda Přírodovědného spolku Darwin Zoltán Miklos.
Spolek organizuje přírodovědné kroužky, tábory i setkání se zvířaty, během nichž si děti i dospělí mohou zblízka prohlédnout druhy, ze kterých mají lidé často zbytečný strach. „Lidé často přijdou s tím, že had je nebezpečný živočich. A my jim ukazujeme, jak jsou ti živočichové rozmanití a zajímaví,“ popsal Miklos.
Právě podobné momenty podle něj mají největší smysl. „Nejvíc potěší, když někdo řekne: To jsem nevěděl, to je pro mě úplně nové,“ uzavřel.
Festival ukázal, že ekologie může spojovat
Ekofest letos znovu ukázal, že ekologická témata nemusí být jen o zákazech nebo katastrofických scénářích. Festival spojil praktické rady, vědu, ochranu přírody i komunitní život a připomněl, že změna často začíná drobnými každodenními rozhodnutími.
Ať už jde o šetření vodou, omezení odpadu, zodpovědnější bydlení nebo větší respekt ke zvířatům a přírodě, společné poselství festivalu bylo jasné: každý člověk může být součástí pozitivní změny.
