Jak mohou ženy předejít gynekologickým nádorům? Fialová jízda upozorňuje na prevenci

Jaké všechny diagnózy zahrnuje kategorie zhoubných onemocnění v oblasti gynekologie?
Mezi nejčastější gynekologické nádory patří nádory dělohy, vaječníků a vejcovodů a děložního hrdla (čípku). Vzácněji vidíme nádor na zevním genitálu a raritně v pochvě.

Snížil se počet pacientek s touto onkologickou diagnózou v posledních letech například díky očkování?
Výskyt karcinomu děložního hrdla, stejně jako mortalita, tedy počet žen, které na toto onemocnění umírá, v ČR setrvale klesá od 90. let minulého století. Počet nových onemocnění se od roku 1995 do roku 2020 snížil o 40 procent. Bezesporu jde především o výsledek organizovaného screeningu, tedy pravidelného vyšetření, které je hrazeno z všeobecného pojištění ženám a dívkám od 15 let věku v ročních intervalech. Jistě se na něm podílí i pravidelné osvětové kampaně. Do budoucnosti lze očekávat další výrazný pokles výskytu onemocnění v důsledku očkování proti HPV infekci, které je v ČR dostupné pro třinácti a čtrnáctileté dívky od roku 2012 a pro stejně staré chlapce od roku 2018.

Proč je zrovna ve 13 až 14 letech nevhodnější nechat se očkovat proti rakovině děložního hrdla?
Protože vakcína je nejúčinnější před zahájením pohlavního života, kdy organismus ještě nemohl být vystaven infekci lidským papilomavirem (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. Již několik let se očkují i chlapci, kteří jsou přenašeči viru.

Očkovat se proti rakovině děložního čípku je možné kdykoliv, i v dospělosti. Žena si to ale musí uhradit sama.

Může se nechat naočkovat proti rakovině děložního čípku i dospělá žena?
Ano, vakcinaci je možné si uhradit i v dospělosti. Ochrana proti rakovině děložního hrdla očkováním je jednoznačně nejvyšší u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk. U takto vakcinované dívky se sníží riziko onemocnění až o 94 procent. Očkování má svůj význam i u pohlavně aktivních žen, nutno ale počítat s nižší účinností vakcíny – zde je prokázán pokles rizika onemocnění asi o 40 až 50 procent. Nejedná se o vakcínu terapeutickou, vzniklé onkologické onemocnění nedokáže vyléčit.

V rámci prevence stačí běžně jednou za rok kontrola u gynekologa, který provede stěr z děložního čípku?
Při každoroční preventivní prohlídce u gynekologa probíhá takzvané pravidelné screeningové vyšetření. Jedná se o stěr buněk z děložního čípku, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V laboratoři pak pod mikroskopem odborník buňky hodnotí jako normální nebo podezřelé z přednádorových změn nebo z rakoviny. Výsledek stěru pošle ošetřujícímu gynekologovi, který v případě závažných změn ženě doporučí léčbu. Tato metoda není přesná, má jen 70procentní citlivost, tři z deset žen mohou obdržet falešně negativní výsledek. Proto byla nedávno do rutinní praxe screeningu děložního hrdla zavedena další detekční metoda v podobě testu HPV DNA, který dokáže přesně odhalit přítomnost rizikové HPV infekce. Tento test mají ženy ve věku 35 a 45 let hrazený ze zdravotního pojištění.

Může si HPV DNA test zaplatit i žena mimo věkové kategorie 35 a 45 let? Kolik stojí pro samoplátce?
Ano, může, stačí si test u gynekologa vyžádat, cena se pohybuje okolo tisíce korun.

Pojďme k rakovině vaječníků. Jak lze odhalit tento typ nádoru? Je možné jej poznat pouhým ultrazvukem?
V současnosti nemáme k dispozici preventivní vyšetření, které by dokázalo efektivně odhalit onemocnění v časném, a tedy lépe vyléčitelném stádiu.

Jaké jsou tedy možnosti diagnózy karcinomu vaječníků?
Onemocnění může být rozpoznáno (diagnostikováno) pomocí několika vyšetření. Na prvním místě se jedná o expertní ultrazvukové vyšetření kombinující vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes stěnu břišní, které je možné kombinovat s CT (takzvaná výpočetní tomografie) vyšetřením hrudníku, břicha a pánve. Vznikne-li podezření na zhoubný nádor vaječníku, je následně odebrána krev na stanovení nádorového markeru CA125. Ten je důležitý pro monitorování onkologické léčby a sledování po ní, nikoliv pro odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru vaječníku. Marker bývá nespecificky zvýšen také u fyziologických stavů nesouvisejících se zhoubným onemocněním vaječníků (menstruace, děložní myomy, endometrióza, těhotenství, pánevní zánět). Jeho negativní hodnota nevylučuje přítomnost zhoubného onemocnění. Definitivní diagnóza rakoviny vaječníku je stanovena až z histologického vyšetření nádoru pod mikroskopem odebraného během biopsie nebo operace.

Jaká je prevence v případě rakoviny vaječníků?
Zatím není dostupná účinná metoda, která by dokázala nádor zachytit v časných stádiích (stádia I a II), ani efektivní screening onemocnění. Až tři čtvrtiny pacientek jsou diagnostikovány s pokročilým onemocněním (ve stádiích III a IV). Pravidelné prohlídky u registrujícího gynekologa včetně ultrazvukového vyšetření nedokážou zachytit rakovinu vaječníku včas. Příčinou pozdní diagnózy je zejména pozdní nástup příznaků, nespecifičnost obtíží a nenápadný nález při vyšetření.

Co snižuje riziko vzniku onemocnění rakoviny vaječníků?
Riziko vzniku onemocnění snižuje dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce, více porozených dětí a delší doba kojení. Zdravý životní styl, vyhýbaní se nadváze, dostatek pohybu a nekouření – všechny tyto faktory působí pozitivně, stejně jako u jiných zhoubných nádorů.

Jaké jsou první příznaky tohoto nádorového onemocnění?
Mezi příznaky zhoubného onemocnění vaječníku patří trvající bolesti podbřišku a břicha, nadýmání, poruchy vyprazdňování stolice, pocit častého nucení na močení, zvětšování (obvodu) břicha – takzvaný syndrom malé sukně, ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti, nevolnost a zvracení, nechtěný úbytek hmotnosti, obtížné dýchání, pocit krátkého dechu, únava a snížená výkonnost.

Kolik žen ročně rakovinou vaječníků onemocní?
V ČR je to zhruba tisíc žen ročně.

Jaké jsou novinky v léčbě – kam se léčebné možnosti posunuly dejme tomu za posledních deset let?
Od roku 2021 máme i v ČR k dispozici novou cílenou (nepřesně označovanou za biologickou) léčbu. Jedná se o udržovací léčbu pomocí PARP inhibitorů, která významně prodlužuje přežití bez známek onemocnění. Pacientky ji dlouhodobě užívají ve formě tablet. Léčba je dobře snášena a významně oddálila nutnost podání další chemoterapie.

Mezi onkogynekologické nádory patří také karcinom dělohy. Jaké jsou příznaky?
Nejčastějším příznakem nádorového onemocnění dělohy, přesněji děložní sliznice, je abnormální krvácení. Postihuje ženy po přechodu, kdy je tento příznak vždy alarmující a vyžaduje návštěvu gynekologa. Může mít různou intenzitu, od žlutohnědavého výtoku přes slabé špinění až po silné krvácení. Díky postmenopauzálnímu krvácení je onemocnění rozpoznáno včas a bývá vyléčitelné operačním odstraněním dělohy s vaječníky a vejcovody. Přesto 20 procent žen nemá v době stanovení diagnózy žádné příznaky – nemoc však může být odhalena při ultrazvukovém vyšetření na pravidelné kontrole u gynekologa.

Rakovina dělohy představuje nejčastější gynekologický nádor v Česku. Každoročně si tuto diagnózu vyslechne až dva tisíce žen.

Kolik žen si každý rok v Česku vyslechne diagnózu rakoviny dělohy?
Jedná se o nejčastější gynekologický nádor, postihuje zhruba dva tisíce žen ročně. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu – takzvaný metabolický syndrom.

Je možné při tomto typu karcinomu zachovat dělohu, tedy mít ještě děti?
Rakovina děložního hrdla velmi často postihuje mladé ženy, které plánují těhotenství a nemají ukončené reprodukční plány. Za přesně daných podmínek je možné jim nabídnout onkologicky bezpečnou léčbu, která jim zachová dělohu a možnost otěhotnět. Hovoříme o fertilitu zachovávajícím postupu. Mezi tyto podmínky patří velikostí malý nádor, příznivě uložený v děložním hrdle, který se nerozšířil do lymfatických uzlin. V tomto případě je provedena operace spočívající v odstranění postižené části děložního hrdla (konizace, trachelektomie) a takzvaných strážních (sentinelových) lymfatických uzlin v pánvi.

Naopak velmi vzácně se rakovina děložní sliznice, odborně karcinom endometria, vyskytne u žen ve fertilním věku, zde i s možnou genetickou dispozicí (Lynchův syndrom). Pokud se jedná o přednádorové změny nebo rakovinu v tom nejčasnějším stádiu, je možné ženě s neukončenými reprodukčními plány zachovat dělohu a nabídnut onkologicky bezpečnou léčbu pomocí hormonů. Ta je náročná, mnohaměsíční, vyžaduje četné pravidelné kontroly a nemusí být úspěšná.

Co tedy musí lékaři udělat, aby se pokusili zachovat plodnost ženy?
Stěžejní je spolupráce s odborníky z mnoha oborů medicíny (asistovaná reprodukce, expertní ultrazvuk, minimálně invazivní gynekologie, klinická psychologie, patologie, genetika, obezitologie). Proto je fertilitu zachovávající léčbu možné poskytnout jen v onkogynekolofických centrech, která tento multidiciplinární tým mají k dispozici.

Můžete závěrem shrnout, jaké základní prohlídky by ženy neměly zanedbat a jak mohou samy minimalizovat riziko rozvoje gynekologických nádorů.
Zásadní je každoroční preventivní prohlídka u gynekologa, při které probíhá screening rakoviny děložního hrdla. Pokud je vám více než 30 let, vyžádejte si HPV DNA test, který spolu s negativním výsledkem tradiční cytologie dokáže velmi přesně odhalit riziko zhoubného bujení. Je důležité nepodcenit varovné příznaky a navštívit lékaře v případě abnormálního krvácení (po pohlavním styku, mimo cyklus, po menopauze). Nejúčinnější je primární prevence, očkování mladé populace dívek a chlapců proti HPV infekci, která je bezprostřední příčinou rakoviny děložního hrdla.

A jak je tomu v případě rakoviny vaječníků?
Rakovina vaječníku není u běžné populace preventabilní. Pokud je ve vaší rodině nemocná s rakovinou vaječníku, zeptejte se jí, zda jí byla nabídnuta genetická testace, která je důležitá jak pro léčbu tohoto zákeřného onemocnění, tak pro sledování zdravých příbuzných. Indikace ke genetickému vyšetření a seznam hereditárních ambulancí naleznete na webových stránkách: https://www.pacientska-organizace.cz/brca-a-prsa/.

Fialová jízda Prahou v boji proti rakovině

Září je celosvětově plné osvětových aktivit pro prevenci onkogynekologických onemocnění. V ČR k němu již počtvrté patří World GO Day.

Praha se připojí k celosvětové osvětě formou Fialové jízdy hlavním městem, která proběhne pod záštitou ministra zdravotnictví. Na společnou cyklojízdu se vydají lékaři, pacienti a veřejnost. Upozorní tím na důležitost prevence a vyjádří solidaritu ženám, které s onkogynekologickými nemocemi bojují.