Paní Ivana byla celý život zdravá. Jednoho dne ale přišly zdravotní komplikace a diagnóza byla zdrcující. Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivana Neuvirthová
Každoročně si 4. února si připomínáme Světový den boje proti rakovině. Tvrdou zkušenost s touto nemocí má Ivana Neuvirthová (60 let) z Kladna, které byla před třemi lety diagnostikovaná jedna z jejích nejzákeřnějších forem – rakovina vaječníků. Tento typ nádoru je velmi zrádný především proto, že se velmi špatně odhaluje. Nemocná se dlouho cítí dobře a jakmile se objeví první příznaky, bývá mnohdy už pozdě.
Paní Ivana se celý život těšila dobrému zdraví a žila naplno. Všechno ale změnila jedna velká zdravotní komplikace – masivní děložní krvácení. „Hned jsem šla ke svému lékaři a podstoupila několik vyšetření. Diagnóza byla hodně krutá – karcinom vaječníku, který zasáhl i dělohu, dutinu břišní a uzliny v hrudníku a v tříslech,“ vzpomíná na nejhorší okamžiky života paní Ivana.
Ivana měla rakovinu 4. stupně a lékaři se měli rozhodnout, zda bude následovat paliativní péče nebo zvolí chemoterapii. „Na přímou otázku, jaká je moje prognóza, mi pan profesor Cibula odpověděl, že velmi špatná,“ pokračuje paní Ivana, které se v tu chvíli zhroutil svět. Nemohla spát, jíst a vůbec netušila, co bude dál. „Nechtěla jsem vidět své děti ani vnoučata, protože když jsem byla s nimi, hned jsem si vzpomněla, že tu za pár měsíců pro ně už nebudu a nemohla jsem tuto informaci v sobě zpracovat,“ dodává.
Lékaři se naštěstí rozhodli pro chemoterapii, a to mně vrátilo znovu naději, že bych se mohla uzdravit.
Konzilium lékařů naštěstí v průběhu týdne rozhodlo o zahájení léčby chemoterapií kombinovanou s biologickou léčbou. „Tahle zpráva mě znovu vrátila do života a pomohla mi se vzchopit. Nebylo to ale lehké období. Hodně mi pomohla má rodina, která mě nutila žít normálně. Podporovali mě, abych začala cvičit, a tak jsem jezdila na kole a dokonce jsem na konci šesté řady chemoterapie absolvovala 23 kilometrů dlouhý výšlap po Křivoklátsku,“ pokračuje Ivana ve svém příběhu.
Léčba byla velice náročná a zdlouhavá. Zdroj: Prima CNN News, Ivana Neuvirthová
Léčba byla velice náročná a zdlouhavá. Zdroj: Prima CNN News
Léčba probíhala v třítýdenních periodách. Ivana tak strávila vždy dva dny na kapačkách a pak měla tři týdny „volno“. Měla velké štěstí, že léčbu snášela dobře. „Nikdy mi nebylo při podávání chemoterapie špatně. Nejhorší bylo období asi tři až sedm dní po kapačkách, kdy nastoupila obrovská únava a průjmy. Musela jsem tomu podřídit svůj denní rytmus, odpočívala jsem a těšila se, až to přejde a zase budu jezdit na kole a chodit na procházky,“ vypráví.
Nikdy by mě nenapadlo, že se budu radovat z možnosti podstoupit velmi komplikovanou operaci.
Další nadějí k uzdravení bylo následné vyšetření na PET CT, které prokázalo, že progrese zhoubného bujení se zastavila natolik, že paní Ivana mohla podstoupit operaci. „Nikdy dřív by mě nenapadlo, že se budu radovat a těšit na tak těžký operační zákrok. Nakonec jsem podstoupila v průběhu roku tři rozsáhlé operace s mnoha komplikacemi, hospitalizacemi a v jednu dobu jsem vážila pouhých 47 kilo,“ popisuje Ivana dlouhou a náročnou léčbu, která naštěstí byla úspěšná a Ivanin stav se pomalu zlepšoval.
„Dnes se cítím velmi dobře a jsem vděčná Bohu za to, že mě přivedl právě do rukou lékařů u Apolináře v Praze, hlavně pana profesora Cibuly, který mě operoval a dal mi šanci na další život. Po celou dobu mě lékaři i psychicky podporovali, samozřejmě spolu s báječnými sestřičkami na oddělení JIP i onkochirurgie,“ dodává s vděčností Ivana, která opět žije naplno a tráví většinu času se svou početnou rodinou, která čítá čtyři děti a sedm vnoučat.
Zvětšování obvodu břicha může signalizovat nádor
Jaké jsou příznaky rakoviny vaječníků, a které ženy by se měly mít před tímto typem karcinomu na pozoru? Na to jsme se zeptali profesora Davida Cibuly, vedoucího Onkogynekologického centra VFN v Praze, který léčil i paní Ivanu.
Matka si všimla, že má dcera na břiše bulku. Lékaři jí sdělili zdrcující diagnózu
Když si šestiletá Isabelle Grundyová postěžovala mamince na bolavé bříško, nikdo nečekal, že to může být tak vážné. Nemoc však nabrala rychlý spád a lékaři holčičce diagnostikovali vzácnou a agresivní formu rakoviny ve 4. stadiu. Zoufalí rodiče teď doufají, že jí pomůže léčba ve Spojených státech. Lékaři totiž malé Isabelle dávají jen 50procentní šanci na přežití.
Jaké jsou obecně první příznaky rakoviny vaječníků?
Na rakovinu vaječníků ženu nejčastěji upozorní tlaky v podbřišku nebo zvětšování obvodu břicha. Může to být i nechutenství a nechtěné hubnutí. Nejsou to tedy příznaky, které by nemohly provázet jiná onemocnění. Přesto, pokud se u ženy vyskytnou, měly by ji přivést ke gynekologovi.
Proč se tomuto typu rakoviny říká „skrytý zabiják“?
Je to ošklivé označení z minulosti, které pravděpodobně souviselo právě s tím, že k vaječníkům máme složitý přístup. Nemůžeme si je vyšetřovat jako prsa nebo varlata, nemůže se na ně lékař podívat jako na kůži nebo děložní čípek. A pokud na vaječníku roste nějaký útvar, nemusí delší dobu působit žádné obtíže, protože se vaječníky nachází volně v dutině břišní, kde mají hodně místa.
Ženy s mutací BRCA mají obecně mnohem vyšší riziko, že onemocní rakovinou vaječníků a jiných ženských orgánů. Proč tomu tak je?
U každého z nás dochází neustále k poruchám naší genetické informace uložené v DNA a geny BRCA se podílí na jejích opravách. Pokud jsou poškozené, s větší pravděpodobností dochází ke změnám DNA, které způsobují nekontrolovaný růst buněk, tedy zhoubný nádor, zejména prsní tkáně, vaječníků a vejcovodů, ale také prostaty či pankreatu.
Kdy by si ženy s touto mutací měly nechat odstranit vaječníky? Kdy je ta nejvhodnější doba?
Tato doba není stanovena fixně. Záleží zejména na typu mutace BRCA, na věku, ve kterém se vyskytl zhoubný nádor u dalších nositelů mutace v rodině, a na reprodukčních plánech. U většiny žen doporučujeme odstranění vaječníků a vejcovodů ve věku 35 až 40 let u nositelek mutace BRCA1 a 40 až 45 u nositelek mutace BRCA2.
Důsledky doby covidu: Přibývá nádorů rakoviny prsu a jejich nebezpečnějších forem
Ženy v době covidové podceňovaly rakovinu prsu, která patří mezi nejčastější onkologická onemocnění u žen. „Už nyní vidíme, že počet nádorů rakoviny prsu narůstá. Více nás ale znepokojuje, že se nyní stále častěji setkáváme s atypickými a mnohočetnými ložisky nádorů, které jsou odlišné od nálezů, které jsme vídali před covidem,“ říká lékařka Mirka Skovajsová, zakladatelka screeningu rakoviny prsu a sítě mamacenter po ČR.
Jsou nějaké novinky v léčbě rakoviny vaječníků?
Léčba ovariálního karcinomu se mění a bude se měnit. Naše možnosti se rozšiřují a zlepšuje se i naše schopnost vyšetření vlastnosti nádoru tak, abychom mohli vybrat tu nejúčinnější léčbu pro jednotlivou pacientku. Významnou změnu přinesla v posledních třech letech biologická léčba právě pacientkám s mutacemi v genech BRCA. V letošním roce by tato léčba měla být dostupná i pro některé ženy bez této mutace. Během několika let však očekáváme několik dalších skupin léků a další zlepšování prognózy tohoto stále závažného onemocnění.
Důležitá je osvěta i vzájemná podpora
Ženy s rakovinou vaječníků, ale i dalších ženských orgánů se mohou obrátit na pacientskou organizaci VERONICA, která sdružuje pacientky s karcinomem endometria, vulvy, vaječníků, děložního hrdla a ženy s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2. Co pro ženy dělá, vysvětluje její tajemnice Veronika Cibulová.
Jak vaše organizace pomáhá ženám?
Připravujeme pro pacientky a jejich blízké osvětové letáky, natáčíme videa se špičkovými odborníky i příběhy pacientek, které si onemocněním prošly. Věříme, že přestože je jejich onemocnění závažné, mohou mít dobrou kvalitu života. Spolupracujeme s nutriční specialistkou, psycholožkou a genetiky a poskytujeme ženám rady založené na nejnovějších medicínských poznatcích. Cvičíme s nimi také onkologickou jógu a vysíláme on-line semináře s onkogynekology. Možná jste zaznamenali naši fialovou cyklojízdu Prahou, kdy 20. září sedneme na kola a šlápneme do pedálů, většinou s námi jezdí ministr zdravotnictví, lékaři, sestřičky a pacienti. Jízdou chceme upozornit na možnosti prevence některých gynekologických nádorů.
Co se vám v nedávné době nejvíce povedlo a na co jste pyšní?
Asi nejvíce jsem pyšná na iniciaci změny zákona, která se díky senátorovi Ondřeji Šimetkovi podařila prosadit do praxe. Ještě loni to bylo tak, že pokud onkologický pacient potřeboval zmrazit vajíčka nebo spermie před náročnou a často invazivní léčbou, musel si to zaplatit. Pokud jste nešli jako pár na umělé oplodnění, pojišťovna nic nehradila. Od roku 2022 již pojišťovny odebrání vajíček a jejich zmrazení platí. Onkologické pacientky, které mají starost o své zdraví i o zachování možnosti mít v budoucnu miminko, tak ušetří poměrně hodně peněz.
