Lišák, kterého vidíte na fotce, měl štěstí v neštěstí. Našel totiž v přírodě ohozenou plechovku a ve snaze zjistit, co by v ní mohlo být k snědku, mu hlava v plechovce uvízla. Kdyby ho nenašla jeho zachránkyně, neměl by šanci přežít.
Nálezkyně vzala lišáka k veterinářce, které trvalo tři hodiny, než zvíře ošetřila. Bylo totiž potřeba zbavit ho všech klíšťat a červů, kteří se usídlili v ráně, ránu vyčistit, doplnit cukr a hlavně pomoci mu se zahřátím a hydratací. Lišák navíc dostal antibiotika. Takových příběhů je ale mnohem víc. Jenže ne každý má šťastný konec. Plechovky, které v přírodě leží až 15 let, se mohou stát smrtící pastí takřka pro každého živočicha – ať už je to liška, ježek nebo třeba had. Do konzerv se ale mohou zkoušet dostat i kočky.
Jeden z případů zdokumentovala i odchytová služba Animal Rescue. Její ředitel Vladimír Kössl poukazuje na to, že někdy stačí k odstranění plechovky citlivá manipulace. Ale pokud to nejde, musí nastoupit nářadí - kleště, nůžky na plech nebo pilka. „Důležitá je i správná fixace zvířete a citlivý přístup. Pokud by se někdo rozhodl zachránit zvíře sám, musí myslet i na svoji bezpečnost. Je na místě říci, že většina rukavic, které máme běžně v domácnosti, nás neochrání proti prokousnutí ruky, nebo poškrábání,“ popsal Vladimír Kössl pro Budějickou drbnu.
Kromě poranění o ostrý okraj konzervy zvířeti hrozí, že zemře na dehydrataci nebo podvýživu. Jaká je tedy prevence? V první řadě neodhazovat odpadky v přírodě. O tom, co mohou napáchat jste se už mohli dočíst ZDE. V druhé řadě je vhodné plechovku řádně zmáčknout či sešlápnout tak, aby do ní žádné zvíře nemohlo strčit hlavu. Riziko vzniká i při uložení plechovky do poplenice. Při manipulaci s odpadem totiž může plechovka vypadnout na zem nebo se zvíře může dostat do špatně zajištěné popelnice a neštěstí je na světě. Sešlápnutí plechovky trvá pár vteřin a jak jste sami mohli vidět, může zachránit život.