Stále častější výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa proti spojencům vedou bezpečnostní experty k úvahám, jak by vypadala Severoatlantická aliance (NATO) bez americké přítomnosti. Nahrazení příspěvku USA do aliančního rozpočtu by podle nich ostatní státy lehce nahradily. Odchod Američanů by navíc podle bezpečnostního experta Moritze Graefratha mohl Evropu posílit. Tyto úvahy však český diplomat Jakub Landovský ostře odmítá. Označil je za „nebezpečnou slátaninu“.
Nedávné výroky Donalda Trumpa evropské lídry znervóznily. Jeho útoky směrem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému či zpochybnění ochoty pomoci spojencům NATO v případě jejich napadení donutily Evropu přemýšlet nad dříve nemyslitelným – jsou USA spolehlivým bezpečnostním partnerem v době, kdy kontinentem otřásá největší válka od druhé světové války?
ČTĚTE TAKÉ: Trump se tentokrát zaměřil na Rusko. Hrozí tvrdými sankcemi, Moskvu tlačí k jednání o míru
„Jednoduše mám pocit, že Spojené státy vnímají Evropu spíše jako konkurenta a soupeře než jako spojence,“ řekl pro americkou CNN bývalý vysoký představitel NATO John Lough. Závazek Washingtonu bránit v případě potřeby spojence se mu nedávnými výroky Donalda Trumpa zdá zpochybněn.
Analýza CNN však upozorňuje, že NATO by bez Američanů nebylo tak bezmocné, jak se na první pohled může zdát. Ostatních 31 zemí aliance má k dispozici více než milion vojáků a moderní výzbroj. Podle analytiků má také dostatek zdrojů a technologického know-how, aby se mohla bránit i bez USA.
Největšími přispěvateli do rozpočtu NATO jsou USA a Německo. Příspěvek obou zemí do společné alianční kasy činí shodně 16 procent. Následuje je Velká Británie s 11 procenty a Francie s deseti. Případnou ztrátu způsobenou odchodem Washingtonu z NATO by podle CNN ostatní země nenahrazovaly složitě.
Nebezpečná slátanina, říká Landovský
Někteří analytici navíc upozorňují, že představa Severoatlantické aliance bez USA nezní v současné době jako nejhorší nápad. „Jakmile spojenci USA nabydou přesvědčení, že už nemohou věřit, že je USA ubrání, když dojde na lámání chleba, budou spěchat, aby se rychle chopili otěží a pracovali na zlepšení svých vlastních kapacit a schopností,“ uvedl bezpečnostní expert Moritz Graefrath.
„Právě z tohoto úhlu pohledu by stažení amerických sil vytvořilo ještě silnější, nikoli slabší Evropu,“ dodal Graefrath, který pracuje pro William & Mary Global Research Institute.
Bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský ovšem podobné myšlenky odmítl a označil je za „nebezpečnou slátaninu“, která by ve skutečnosti pomohla Kremlu. „Atlantická bezpečnost bez USA by umožnila ruským ponorkám provádět útoky z nečekaných směrů a blokádu, a především by snížila na minimum dobu varování před balistickými raketami vypuštěnými z ponorek,“ uvedl Landovský pro CNN Prima NEWS.
Vystoupením USA z aliance by podle něj NATO skončilo. „Hlavním důvodem existence NATO, kromě posílení obrany Evropy prostřednictvím USA, je jaderný deštník nad Evropou. Převaha Ruska nad Evropou v oblasti jaderných zbraní je 10:1,“ dodal.
Podle vedoucího Centra evropské bezpečnosti na Ústavu mezinárodních vztahů Matúše Haláse ale není vystoupení USA z NATO na stole. „Před dvěma lety inicioval současný americký ministr zahraničí Marco Rubio v Kongresu USA návrh zákona, který prezidentovi znemožňuje vystoupit z Aliance bez dvoutřetinové podpory Senátu nebo bez zákona schváleného Kongresem. To by nám mohlo pomoci zchladit hlavy,“ uvedl Halás pro CNN Prima NEWS.
Předseda polské vlády Donald Tusk se domnívá, že proces posilování Evropy v důsledku výše popsaných vyjádření Washingtonu již začal. „Evropa jako celek je skutečně schopna zvítězit v jakékoli vojenské, finanční a ekonomické konfrontaci s Ruskem. Jsme prostě silnější, jen jsme v to museli začít věřit,“ řekl před unijním summitem.
V počtu jaderných zbraní Evropa pokulhává
Velikost evropských armád je nezanedbatelná. Podle vojenské bilance z letošního roku, kterou sestavil Mezinárodní institut pro strategická studia, má po USA druhou největší armádu v NATO Turecko. Ankara se může pochlubit více než 350 tisíci vojáky. Více než 200tisícovou armádu má Francie, následuje ji Německo (180 tisíc), Polsko (166 tisíc), Itálie (160 tisíc), Velká Británie (140 tisíc), Řecko (130 tisíc) a Španělsko (120 tisíc).
Podle informací Kongresu USA bylo na 31 stálých základnách NATO v Evropě rozmístěno asi 80 tisíc amerických vojáků. Většina z nich se nachází v Německu, Itálii a Velké Británii.
Některé z větších států NATO mají také stejné nebo mnohem lepší zbraně než Rusko. Zřetelně je to vidět na příkladu letadlových lodí. Zatímco Rusko má jedinou, a ještě navíc zastaralou, jen Velká Británie se může pochlubit dvěma, ze kterých jsou schopné startovat i moderní stíhačky F-35B. Další podobná plavidla má také Francie, Itálie a Španělsko.
Spojené státy navíc nejsou jedinou zemí NATO, která má ve svém arzenálu jaderné zbraně. Vlastní je také Francie, konkrétně 290, a Velká Británie (225). Vyplývá to z dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru. Spojené státy jich však mají několikanásobně více, konkrétně 5 044. Největší jaderný arzenál má však Rusko, které vlastní 5 580 jaderných hlavic.
Trumpův bluf?
Někteří odborníci se domnívají, že vyjádření o vystoupení USA z NATO jsou jen Trumpovým blufováním, jehož cílem je přimět spojence, aby vydávali více peněz na obranu. Experti upozorňují, že Trump měl podobné tendence již během svého prvního funkčního období. Tehdy zkoumal možnosti stažení amerických vojáků umístěných v Jižní Koreji.
Přemýšlelo se o tom v době, kdy se Trump připravoval na jednání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Prezident doufal, že se mu na něm podaří Kima přesvědčit, aby se vzdal se svého jaderného arzenálu. Výzvy se však minuly účinkem a Trump americké vojáky na jižní části poloostrova ponechal.
Totéž by mohlo nastat také v Evropě, pokud Trump nedostane od Putina to, co chce, uvedli analytici. NATO by mohlo pokračovat, přičemž nedávné hrozby odchodu by byly zapomenuty.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trump nemá na Putina páky, láká ho „mrkvičkou“, řekl Šándor. U Francouzů došlo k zásadnímu přelomu
