Očkovaní lidé mají mnohem menší riziko nákazy a také vylučují menší množství viru, shodují se odborníci. Zdroj: Getty Images
Lidé, kteří jsou plně očkovaní proti onemocnění COVID-19, se i přesto mohou nakazit touto nemocí. Odborníci však poukazují na to, že průběh onemocnění by měl být mírnější a očkovaní, kteří se nakazí, by měli být také méně nakažliví. CNN Prima NEWS oslovila epidemioložku Kateřinu Fabiánovou, aby upřesnila, jak je to s ochranou po očkování, možností nákazy a kdy bychom se mohli dočkat toho, že bude COVID-19 zařazen mezi běžné respirační choroby.
Jaké je riziko, že se neočkovaný člověk nakazí od očkovaného?
Podle dokumentu, který vydalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), existuje přímý důkaz o vlivu očkování proti onemocnění COVID-19 na riziko přenosu zatím pouze u jedné studie. Podle ní očkování jednoho člena domácnosti snižuje riziko infekce u vnímavých členů domácnosti o 30 procent. Je třeba si uvědomit, že očkovaný člověk po kontaktu s infekčním agens (virem, bakterií) potřebuje určitou dobu k tomu, aby vytvořil dostatečně velké množství protilátek, které odstraní patogen z jeho organismu (sliznic atd.). Po tuto dobu může vylučovat patogen na osoby ve svém okolí.
MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD. působí jako epidemiolog, zástupce vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu, dále jako vědecký sekretář Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP a člen výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Jaké faktory mohou ovlivnit případnou nákazu očkovaných jedinců? Přestože je ta šance velmi malá, mám ve svém okolí ženu, která je sice plně naočkovaná Pfizerem, přesto onemocněla covidem, i když s velmi mírnými příznaky.
Ano, jak říkáte, očkování obecně chrání očkovanou osobu zejména před závažným průběhem onemocnění a případnými komplikacemi infekčního onemocnění. Lze říct, že žádná vakcína nemá stoprocentní účinek. U většiny je potřeba po určité době očkování zopakovat. Například v závislosti na věku je doporučeno očkování proti tetanu každých 10 až 15 let, proti klíšťové encefalitidě za tři až pět let, u onemocnění COVID-19 se nyní zvažuje podání třetí dávky, jak je to například již aplikováno v Izraeli, protože zejména u seniorů a lidí se sníženou obranyschopností postupně dochází k poklesu hladin ochranných protilátek a stávají se tak vůči infekci opět vnímaví. Navíc se zde přidávají další faktory, které mohou ovlivnit hladinu protilátek, například věk nebo zdravotní stav. Nicméně pokud bude očkován dostatečně velký počet osob v dané populaci, sníží se cirkulace patogenu (viru, bakterie) v prostředí, klesne i počet nových onemocnění a sníží se tak riziko infekce.
U lidí, kteří covid prodělali, také postupně klesá navozená imunita. To znamená, že člověk, které nemoc prodělal, se může po čase nakazit znovu…
Imunita po prodělaném onemocnění klesá postupně v průběhu času. Odvíjí se to od doby, která uplynula od infekce, záleží také na věku člověka a jeho zdravotním stavu. Jedinec se postupně stává opět vnímavý vůči infekci a může se znovu infikovat. Velmi důležitou roli u reinfekce hraje také velikost infekční dávky, které je člověk vystaven. Nové varianty viru SARS-CoV-2 již prokázaly schopnost uniknout protektivní imunitní odpovědi u osob, které se zotavily z předchozí infekce virem SARS-CoV-2. Je možné, že k reinfekcím může docházet častěji v oblastech, kde dochází k trvalému přenosu nových variant. Ačkoli jsou případy opakované nákazy vzácné, pravděpodobně jsou podhlášeny.
Důsledky doby covidu: Přibývá nádorů rakoviny prsu a jejich nebezpečnějších forem
Ženy v době covidové podceňovaly rakovinu prsu, která patří mezi nejčastější onkologická onemocnění u žen. „Už nyní vidíme, že počet nádorů rakoviny prsu narůstá. Více nás ale znepokojuje, že se nyní stále častěji setkáváme s atypickými a mnohočetnými ložisky nádorů, které jsou odlišné od nálezů, které jsme vídali před covidem,“ říká lékařka Mirka Skovajsová, zakladatelka screeningu rakoviny prsu a sítě mamacenter po ČR.
Pokud se ale mohou nakazit i očkovaní, pak nedává moc smysl fakt, že se tito lidé nemusí povinně testovat ani se na ně nevztahuje karanténa, pokud tedy nemají přímo pozitivní PCR test?
Očkování riziko nákazy podstatně snižuje a zejména chrání očkovanou osobu před závažným průběhem onemocnění. Možné to je, a právě proto je důležité stále dodržovat nefarmakologická opatření proti přenosu viru SARS-CoV-2, tedy nošení respirátorů v dopravních prostředcích a ve vnitřních prostorách, případně tam, kde se ohybuje hodě lidí, udržování rozestupů, mytí rukou atd. Například americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC, Centers for Disease Control and Prevention, pozn. red.) doporučuje vzhledem k cirkulujícím vysoce nakažlivým variantám viru SARS-CoV-2 ochranu dýchacích cest uvnitř budov u všech žáků a studentů, zaměstnanců, učitelů a návštěvníků škol bez ohledu na stav očkování.
Nastupuje po první dávce nastupuje alespoň nějaká ochrana?
Vakcína Comirnaty proti onemocnění COVID-19 se podává intramuskulárně po naředění jako cyklus dvou dávek (0,3 ml každá dávka). Druhou dávku se doporučuje podat tři týdny po první dávce. Pro nejlepší imunitní odpověď je u dvoudávkových vakcín vyžadován celý tento cyklus. Částečná ochrana proti infekci virem COVID-19 může být již 12 dní po první dávce a bude pravděpodobně krátkodobá. Druhá dávka vakcíny povzbuzuje vytvoření silnější ochrany (imunity) proti novému typu koronaviru. Lidé tak nemusí být plně chráněni dříve než sedm až čtrnáct dní po aplikaci druhé dávky vakcíny.
97 procent hospitalizovaných jsou neočkovaní
Skutečnost, že plně očkovaní lidé mají podstatně nižší riziko nákazy onemocněním COVID-19 p,otvrzuje také Martina Čovbanová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. „Očkování proti COVID-19 poskytuje ochranu a je zásadní v předcházení vzniku a dalšího šíření onemocnění. Podle údajů CDC dokonce 97 procent osob hospitalizovaných s tímto onemocnění tvoří právě neočkovaní,“ upřesňuje.
Podle imunologa Václava Hořejšího je důležité, aby byla proočkovaná většina populace, především tedy rizikové skupiny. Díky tomu, že tito lidé budou chráněny proti závažnému průběhu, ať už z důvodu očkování nebo prodělané nemoci. „Infekce se může klidně může v takové populaci téměř neškodně šířit a další testování nemá už téměř žádný smysl. Je to podobné jako s ostatními koronaviry, které způsobují lehká respirační onemocnění – běžné virózy a nachlazení,“ vysvětluje Hořejší s tím, že už se teď s velkou pravděpodobností podobnému stavu blížíme. „Bylo by ale potřeba dokončit očkování všech seniorů. Bohužel stále jich je ještě až 500 tisíc neočkovaných,“ upozorňuje.
Hořejší ještě dodává, že by nás zatím zcela teoreticky mohla nepříjemně překvapit nějaká nová varianta viru, která by byla zcela odolná vůči protilátkám získaných z očkování nebo prodělané nemoci a měla by podobnou smrtnost jako tyto dosavadní varianty. „V takovém případě bychom museli začít znova od začátku včetně očkování novou účinnou vakcínou. Věřím ale, že k tomuto scénáři nedojde,“ doplňuje imunolog.
