Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných – i ne tak dávných – dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako jsou Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal zpravodajský server Independent.
Zmíněná začínající firma se sama označuje za první na světě usilující o de-extinkci, tedy vytváření organismů splňujících charakteristiky druhu, který je považován za vyhynulý. V současnosti vyvíjí podle serveru Independent způsob, jak oživit základní geny vyhynulých zvířat.
ČTĚTE TAKÉ: Jako z hororu Ptáci. Papoušci zamořili městečko v Argentině, hrůzu popisují místní
Podle serveru The Intercept získala tato texaská společnost 235 milionů dolarů (asi 5,4 miliardy korun) od sponzorů, mezi nimiž jsou krom výše zmíněných i další známé osobnosti včetně motivačního řečníka Tonyho Robbinse či spoluzakladatele společnosti PayPal Petera Thiela. Přispěla ale také americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).
Seznamte se s budoucností. Inženýři navrhli mrakodrap, který má sloužit jako obří baterie
Už od nepaměti stavěli lidé věžovité či vysoké stavby. Hlavním důvodem bylo předvést sílu říše, vládce či náboženství. To se však v dnešní době změnilo – mrakodrapy a další vysoké budovy slouží zejména k úspoře prostoru na zemi. I to by se však brzy mohlo změnit. Inženýrská a architektonická společnost SOM oznámila spolupráci s firmou Energy Vault. Jejich cíl? Vytvořit „bateriové mrakodrapy“, které budou mimo jiné sloužit ke skladování energie.
Generální ředitel Colossal Biosciences Ben Lamm v rozhovoru s Daily Mail přirovnal proces oživení vyhynulých tvorů k obrácenému Jurskému parku. „Stanovili jsme si termín pro našeho prvního mamuta na konec roku 2028 a v současné době jsme na dobré cestě, což je skvělé,“ řekl Lamm. Oživení prehistorického obra podle něj vyžaduje 22 měsíců trvající březost. „Ale vzhledem k tomu, že ostatní druhy mají březost mnohem kratší, je velmi pravděpodobné, že se dočkáme jiného druhu dříve než mamuta,“ dodal.
Například oživení vakovlka tasmánského, který vyhynul na začátku 80. let 20. století, by podle něj trvalo „pouhé týdny“. Pták dronte mauricijský, známý také jako dodo či blboun nejapný, který byl zřejmě naposledy spatřen v roce 1662, by podle Lamma potřeboval asi jeden měsíc. „Domnívám se, že je velmi pravděpodobné, že do roku 2028 budeme nějaký druh mít, a bude to jeden z těch tří, o kterých jsem mluvil,“ řekl Lamm.
Ačkoli mamut vyhynul před mnoha tisíci lety, sdílí toto velké zvíře 99,5 procenta genů se slonem indickým. Upravené geny a kmenové buňky by byly spojeny s vajíčkem samice slona indického. Mamut mohl dosahovat hmotnosti až šesti tun.
Přínos pro arktické oblasti
„Nevezmeme mamutí DNA a nezalepíme díry,“ řekl Lamm deníku Daily Mail v narážce na katastrofický proces vylíčený ve sci-fi románu Michaela Crichtona Jurský park z roku 1990 a následné stejnojmenné filmové sérii. „Snažíme se vpravit geny mamutů do slonů indických.“
Společnost v prohlášení zveřejněném na svých stránkách upřesnila, že potomek takto oplodněné slonice bude „odolnější vůči chladu se všemi základními biologickými znaky mamuta srstnatého“.
Také psi čelí podzimní vlně nemocí, veterinářka doporučuje očkování. Kdy zpozornět?
Také psi a kočky čelí během podzimu vlně onemocnění, upozornila ve vysílání CNN Prima NEWS veterinární lékařka Michaela Riedlová a doporučila zvířata očkovat. Popsala mimo jiné, na co si dát u zvířat pozor a kdy zvážit návštěvu zvěrolékaře.
„Bude chodit jako mamut srstnatý, vypadat jako mamut, vydávat zvuky jako mamut, ale hlavně bude schopen obývat stejný ekosystém, který po vyhynutí mamutů osiřel,“ dodala společnost, která tvrdí, že pokud by se tento tvor vrátil do arktického prostředí, mohl by být přínosem pro životní prostředí.
„Mohl by pomoci zvrátit rychlé oteplování klimatu – a co je ještě důležitější, mohl by chránit arktický permafrost,“ uvádí Colossal Biosciences. „Návrat mamuta srstnatého znamená návrat lepší Země.“
Vědecká pohádka
Zatímco se Colossal Biosciences ohání smělými představami, jak se na Zemi vrátí ptáci dodo a další dávno zmizelá zvířata, odborníci tuto myšlenku označují za pouhé divadlo. „De-extinkce je vědecká pohádka,“ řekl v roce 2022 deníku Sydney Morning Herald ředitel australského Centra pro starověkou DNA Jeremy Austin. „Snahy o oživení mamutů srstnatých stavějí spíše na mediální pozornosti pro vědce a méně na seriózní vědě,“ řekl.
Lamm se však nehodlá kvůli skepsi vědecké obce připravit o své sny. „Kritici, kteří tvrdí, že de-extinkce genů za účelem vytvoření zástupných druhů je nemožná, jsou kritici, kteří prostě nejsou plně informováni a neznají vědu,“ řekl serveru The Intercept. „Od prvního dne máme jasno v tom, že při obnově druhů budeme vyvíjet technologie, které, jak doufáme, budou prospěšné jak pro lidskou zdravotní péči, tak pro ochranu přírody,“ dodal.
Začátkem října společnost Colossal Biosciences oznámila, že založila neziskovou nadaci, která se zaměří na iniciativy na ochranu přírody. Ty by měly využívat technologie vyvinuté společností k „rychlé revoluci v ochraně přírody a obnově ekosystémů“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kuriózní „šikana“ v moři. Vědci popsali, proč chobotnice při lovu bijí chapadly neposedné ryby
