Chobotnice buší do nespolupracujících ryb
Proč chobotnice tlučou do ryb? Vědci předložili překvapivou teorii, která by mohla vysvětlit komické chování hlavonožců na mořském dně. Chobotnice podle expertů mnohdy spolupracují s některými druhy ryb při lovu potravy. V momentě, kdy ale ryba „nekooperuje“, jí tvor naštvaně uštědří ránu chapadlem. Svá tvrzení badatel Eduardo Sampaio z National Geographic podpořil i záběry, ve kterých chobotnice tluče své neposedné „rybí kolegy“.
Ačkoliv jsou chobotnice obecně považované za samotáře, najdou se chvíle, kdy svolí ke spolupráci s jinou mořskou faunou. Podle vědců se tak stává především při lovu potravy. Zaznamenali několik momentů, kdy se chobotnice coby „mozek celé operace“ nahánějí za doprovodu konkrétních druhů ryb svou kořist. Jmenovitě jde o dravější kanice červenopruhé či různé parmice, které svého chapadlovitého šéfa navádějí směrem k potravě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zmizení kocoura na dovolené je zdrtilo. Zvíře urazilo 1600 kilometrů, aby našlo svou rodinu
V několika záběrech, které redakce CNN získala od portugalského vědce Eduarda Sampaia, ovšem došlo k překvapivému chování. Jedna z ryb vybočila z formace a zamířila jinam než zbytek lovecké družiny. Chobotnice na rebelii ze strany kanice červenopruhého zareagovala rychlým úderem svého chapadla. Ryba se posléze rychle vrátila zpět do skupiny a hon za kořistí pokračoval dále.
Ani zdaleka to nebyl jediný případ „podmořské šikany“. Vědci toto chování poprvé vypozorovali mezi lety 2018 a 2019 v Rudém moři, když si potřebovali ověřit hypotézu, že chobotnice skutečně využívají ryby jako své naváděče při lovu. Sampaio společně se svými kolegy následně zorganizoval kamerový tým, který predátory chodil pravidelně natáčet.
Nyní je badatel po přezkoumání více než sta hodin záznamů přesvědčený, že chobotnice opravdu spolupracují s dalšími tvory. Zpravidla jde o skupiny dvou až deseti ryb. „Parmice jsou většinou těmi, kdo pátrá po potravě. O samotný lov se pak někdy starají samy chobotnice,“ popsal Sampaio, který působí na Lisabonské univerzitě v Portugalsku.
Občas se ovšem v lovecké skupině objeví rybí potížisté, kteří vybočí z formace nebo zaútočí dříve, než by chobotnice chtěla. Ta je následně ztrestá tlučením. „V polovině případů, kdy loví po boku kanice červenopruhého, dostane ryba ránu. Je totiž zvyklá útočit až v momentě, kdy k nim kořist doplave, což ale mnohdy naruší koordinaci celého týmu. V očích chobotnice je kanic nespolupracující rybou,“ konstatoval Sampaio, jehož studie vyšla v září v časopise Nature Ecology & Evolution.
Vzájemná spolupráce mezi živočichy je ale podle badatelů prospěšná pro obě strany. Mnohem rychleji prozkoumají větší oblast a lov je mnohdy také mnohem úspěšnější, než kdyby každý šel vlastní cestou. Sampaio poukázal také na černobílé zbarvení chobotnic těsně předtím, než dají rybám výchovný pohlavek. „Možná je to jejich způsob, jak dát varovné znamení, že je ta ryba už štve,“ poznamenal.
Chobotnice hází mušle jako frisbee
Jennifer Matherová, specialistka na chování chobotnic z kanadské University of Lethbridge, ale některé body portugalské studie rozporovala. Podle ní bouchání do ryb spíše souvisí s tím, že bezobratlý tvor většinou loví rozhrabáváním prostoru kolem sebe jako podvodní buldozer. Občas u toho trefí a vyplaší i jiné živočichy. Na druhou stranu ale uznává, že spolupráce mezi dravějšími druhy ryb a chobotnicí není teorie, kterou by rozporovala.
Již dříve se také přišlo na to, že samice chobotnic hází různé předměty po dotěrných samcích, pokud na ně zrovna nemají dobrou náladu. V několika případech hlavonožec vrhal na své protějšky trsy řas, bahno či mušle jako frisbee. Chapadly si pak chobotnice pomáhala při míření. Samci útok neopětovali, jen změnili barvu – podle vědců možná z frustrace.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Obří krajta škrtila dvě hodiny bezmocnou Thajku. Útočila u ní doma, boj o život zachytilo video
