Jaký je osud automobilek v Evropě? Šéf Mercedesu odpověděl na tři klíčové otázky
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Automobilky se potýkají s problémy: prodeje klesají, konkurence roste.
V pátek proto v Bruselu proběhne už třetí kolo takzvaného strategického dialogu s autoprůmyslem.
Některé ústupky již EU v klimatických cílech pro dopravu udělala, na ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035 ale trvá.
S cílem nulových emisí podle šéfa sdružení průmyslu počítají také firmy.
Požadují nicméně budování infrastruktury, nové pobídky i více flexibility.
Evropský automobilový průmysl čelí krizi způsobené poklesem prodeje, vysokými cenami energií a globální konkurencí. V rozhovoru to před očekávaným jednáním mezi Evropskou komisí a autoprůmyslem řekl generální ředitel Mercedes-Benz a prezident ACEA Ola Källenius. Popsal také, jaká je podle něj budoucnost autoprůmyslu.
Komisař pro průmysl Stéphane Séjourné již na jaře prohlásil, že evropský automobilový průmysl je „ve smrtelném nebezpečí“.
ČTĚTE TAKÉ: Evropo, tohle je poslední varování, zní z Polska. Drony rozhádaly EU, Patrioti viní Green Deal
Evropské automobily do spirály krizí uvrhly drahé energie způsobené válkou na Ukrajině, klesající prodeje – v Číně kvůli radikálnímu nárůstu tamní konkurence, v USA kvůli vysokým clům – i nejisté regulační prostředí. Za těmito faktory stojí také dlouhodobé nároky na snižování emisí, které je společně s celosvětovou konkurencí nutí přecházet rychle k elektromobilitě.
Řadu ústupků přitom již evropští zákonodárci udělali. Komise například poskytla automobilkám více času na splnění cílů pro snížení emisí uhlíku, které původně měly platit již od letošního roku.
Německý kancléř Friedrich Merz hovoří u stánku Mercedes-Benz s Olou Källeniusem, předsedou představenstva Mercedes-Benz Group. Zdroj: ČTK, imago stock&people, Michael Bihlmayer
Na čem však trvá, je cíl pro rok 2035, od kterého by se v Evropě měly prodávat pouze modely automobilů s nulovými emisemi – to znamená elektroauta anebo auta na syntetická paliva. Zástupci autoprůmyslu ale nyní zvyšují svůj tlak a požadují větší toleranci pro hybridní vozidla a vysoce účinná vozidla se spalovacím motorem, která produkují určité množství emisí CO2.
Ve snaze odpovědět na volání automobilek uspořádala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová další schůzku věnovanou hlavním problémům tohoto sektoru, která se koná již tento pátek. Jedná se o třetí a poslední krizové setkání tohoto druhu v tomto roce, které je součástí „Strategického dialogu o budoucnosti automobilového průmyslu“, jak jej Komise nazvala.
S nulovými emisemi počítáme, zní od automobilek
Mohou však krizová jednání tohoto typu odvrátit katastrofu, před kterou varuje řada představitelů tohoto odvětví, nebo je role Evropy v globální výrobě automobilů u konce?
We welcome the clear recognition of the industry’s importance, and the particular attention for small, affordable cars, given how difficult it has become to manufacture them competitively in Europe, and the important role they will play in achieving zero-emission mobility for… pic.twitter.com/yyAjG0fsFk
— ACEA (@ACEA_auto) September 10, 2025
„Jsme plně odhodláni dosáhnout cíle nulových emisí – ale existuje lepší způsob, jak toho dosáhnout,“ odpovídá v rozhovoru pro server Euronews Ola Källenius, generální ředitel společnosti Mercedes-Benz a prezident Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA). To je platformou pro většinu evropských automobilek.
Nikdo podle něj nemá větší zájem na úspěchu elektromobilů než evropský automobilový průmysl. „Jako výrobci jsme již investovali stovky miliard a uvedli na trh stovky modelů s nulovými emisemi. Svět se však vyvíjí a s ním se musí vyvíjet i politika a legislativa,“ uvedl.
I proto se podle něj automobilky nyní zasazují o „pragmatické přehodnocení cesty ke snížení emisí oxidu uhličitého“. Hlavním důvodem podle Källeniuse není úplné přehodnocení aktuálních cílů, jako spíše jejich přizpůsobení aktuálním podmínkám na trhu i geopolitické situaci.
Källenius: Potřebujeme infrastrukturu i pobídky
V současnosti proto podle šéfa Mercedesu potřebují automobilky silná podpůrná opatření. „Včetně robustní dobíjecí infrastruktury, smysluplných pobídek pro spotřebitele i zásadní modernizace našich energetických sítí,“ vyjmenovává Källenius.
Ola Källenius (vlevo), generální ředitel Mercedes-Benz Group, a Winfried Kretschmann (Bündnis 90/Die Grünen), ministerský předseda Bádensko-Württemberska, stojí ve výrobní hale během prohlídky továrny na osobní automobily Mercedes-Benz v Rastattu. Zdroj: DPA, BERND WEISSBROD, AFP, Profimedia.cz
Zatímco energetická infrastruktura je dlouhodobým dluhem Evropy, na který upozornil například blackout ve Španělsku a Francii, stav nabíječek se podle dat Mezinárodní energetické agentury (EIA) lepší. V loňském roce došlo k zásadnímu nárůstu jejich počtu napříč EU, a to o zhruba 35 procent oproti předešlému roku. Problém nicméně spočívá ve výrazných rozdílech mezi státy.
„Kromě toho je nutné výrazně snížit vysoké náklady na elektřinu a energii, protože mají přímý dopad na atraktivitu a dostupnost elektromobility pro průměrného spotřebitele,“ popisuje Källenius.
„Nejedná se o triviální otázky, ale o systémové výzvy, které vyžadují společné úsilí tvůrců politik, dodavatelů energie a průmyslu, aby se skutečně uvolnil plný potenciál elektromobility. Jsme připraveni udělat svou část, ale ekosystém se musí vyvíjet souběžně,“ říká.
Více flexibility, méně papírování
Řešením by proto podle Källeniuse měla být holistická strategie EU, která bere v potaz celý kontext, namísto aby se zaměřovala pouze na snižování emisí.
„Potřebujeme jednodušší a flexibilnější regulaci, snížení byrokracie, realistické přehodnocení cílů, dlouhodobé a konzistentní pobídky k přijetí ze strany spotřebitelů a také umožnění technologické neutrality,“ uvádí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tmavá silueta prchající po střeše. Video zachytilo Kirkova vraha, policii stále uniká
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
