Jamajka v prvním čtvrtletí letošního roku spustí projekt takzvaných digitálních měn centrálních bank (CBDC). Zdroj: Profimedia.cz
Jamajka v prvním čtvrtletí letošního roku spustí projekt takzvaných digitálních měn centrálních bank (CBDC). Ten spočívá v tom, že současnou peněžní zásobu bude každý rok z pěti procent nahrazovat digitální jamajský dolar. CBDC se obecně nepovažují za kryptoměny, jelikož nad bankovními digitálními měnami vládne centrální autorita.
Digitální měny centrálních bank jsou zjevnou budoucností finančních systémů po celém světě, ať už se to lidem líbí, nebo ne. Na projektu CBDC pracují v Číně, Švédsku, Británii, USA i Indii. Digitální měny centrálních bank už fungují na Bahamách a za pár týdnů je bude spouštět i Jamajka.
O co jde? Na rozdíl od peněz uložených na klasickém bankovním účtu má v případě CBDC inflační politiku v rukou výhradně centrální banka daného státu. Tím se princip vymyká z konceptu kryptoměn v čele s bitcoinem, který je decentralizovaný a nepodléhá žádné autoritě.
Konec hotovosti a peníze jen na čas. Jak chtějí světové banky změnit finanční systém
Vlivné světové centrální banky, politici i ekonomičtí řečníci po celém světě čím dál častěji skloňují termín digitální měny centrálních bank, tzv. CBDC. Pod tímto pojmem se skrývá nový čistě digitální finanční systém, ve kterém chtějí měnu ovládat výhradně centrální banky a vlády. Proč se mohou CBDC stát nástrojem sledování a jak se liší od kryptoměn?
Jamajka chce s implementací začít pozvolna. Každý rok vymění v současné peněžní zásobě pět procent jamajských dolarů za digitální jamajské dolary. Země si od toho slibuje snížení nákladů a zpřístupnění finančních služeb veřejnosti ve státě, kde nemá zdaleka každý bankovní účet. K využívání CBDC tradičně stačí mobilní aplikace, kterou řídí stát.
Pilotní emise CBDC v Jamajce bude zahrnovat 230 milionů jamajských dolarů v nové digitální měně (32 milionů korun).
Co může být na CBDC špatně?
Kritici CBDC obecně upozorňují na to, že v systému dohlíží stát na transakce uživatelů (potenciálně všech občanů dané země). V rámci CBDC je také možné nastavit lhůtu, do které by měl člověk určité digitální peníze utratit, jinak o ně přijde.
V konečném důsledku je také problém, že vláda může jednoduše člověka kompletně vyloučit z daného ekosystému. Taková drastická možnost se může lehce zhmotnit například v Číně. Tam už CBDC několik let testují a navíc v zemi funguje kreditní systém, který člověka v případě špatného chování vyloučí ze společenského života. Občan se špatným skóre se například stěží dostává do metra.
