Vlivné světové centrální banky, politici i ekonomičtí řečníci po celém světě čím dál častěji skloňují termín digitální měny centrálních bank, tzv. CBDC. Pod tímto pojmem se skrývá nový čistě digitální finanční systém, ve kterém chtějí měnu ovládat výhradně centrální banky a vlády. Proč se mohou CBDC stát nástrojem sledování a jak se liší od kryptoměn?
Ve světě se chystá (r)evoluce finančního systému. Pojem CBDC není lehké pochopit, přesto může bez přehánění změnit každodenní rutinu každého jednotlivce, a to výhledově klidně i v Česku. O co se tedy jedná?
V zásadě jde o snahu vlád a centrálních bank vytvořit další vrstvu finančního systému, která by mohla v budoucnu úplně nahradit ten stávající. Zatímco v současnosti ještě tvoří globální peněžní objem zhruba z osmi procent hotovost, v případě CBDC už půjde o výhradně digitalizované peníze.
V praxi by to mohlo fungovat tak, že by centrální banka pod dohledem vlády naprosto převzala pravomoci komerčních bank a spravovala by sto procent veškerých peněz v digitálním oběhu. Centrální banka by tak mohla jednoduše přidávat i ubírat počty jednotek digitální měny.
Každý občan by měl k CBDC přístup skrze vládní aplikaci. Kritici projektu upozorňují, že digitální měny centrálních bank mohou být velkým zásahem do soukromí, jelikož by měla centrální banka jasný přehled o tom, za co člověk CBDC utrácí.
Sen Velkého bratra by se zhmotnil ve chvíli, kdy by centrální banka začala modifikovat vlastnosti CBDC. Například by mohla uživatelům (občanům) nařídit, aby určitý objem digitální měny utratili jen za konkrétní zboží. Například za potraviny. Centrální banka by pak mohla rovněž nastavit trvanlivost peněz, což by znamenalo, že kdyby člověk peníze v určitém intervalu neutratil, ztratily by se v digitálním prostoru. Na tyto neduhy CBDC v Česku upozorňuje například ekonom Lukáš Kovanda, tuzemský popularizátor kryptoměn.
Jak se CBDC liší od kryptoměn?
Často se objevují názory, že jsou CBDC určitou obdobou kryptoměn. To ale není pravda. CBDC jsou prakticky parodií na kryptoměny a pouze využívají popularity tohoto aktiva. Kryptoměny v čele s bitcoinem jsou totiž decentralizované, nemají jediného správce – banku či vládu – který by ovlivňoval inflační politiku a celý systém řídil.
Naopak v případě CBDC je centrální banka tím, kdo má digitální měnu pod palcem a může zasahovat do soukromí uživatelů. Kryptoměny a CBDC tak mají společné jen to, že fungují ve virtuálním prostoru.
Kde všude už CBDC zavádějí?
Ačkoli se v Česku o CBDC ještě příliš nemluví, v mnoha státech už je to finanční téma číslo jedna. Průkopníkem v tomto oboru je Čína, která kvůli vlastní digitální měně zakázala používat svobodnou kryptoměnu bitcoin.
Čína už digitální juan několik měsíců testuje a brzy by jej měla nasadit v plošném provozu. Peking už před časem zavedl kreditový systém, který motivuje občany k dobrému chování. V kombinaci se zavedením CBDC by mohl stát některým lidem odříznout cestu k financím. Což by z Číny udělalo ještě více autoritářskou velmoc.
What an incredible week! We would like to say a huge thank you to our Members and Partners for supporting us in the launch of the #DigitalPoundFoundation@BillonGroup @CGI_Global @electroneum @Ripple @quant_network @AccentureUK @avalancheavax @TRGLondon @HSFlegal pic.twitter.com/wT0hTPFLVi
— Digital Pound Foundation (@digitalpoundfdn) October 17, 2021
CBDC je ale fenoménem i v Evropě. V Británii pracují na digitální libře, na kterou by mohla země přejít do tří let. To Švédsko už je ve vývoji podstatně dále, svou digitální korunu již testuje a v příštím roce ji chce v omezeném režimu uvést do provozu. V karibském ostrovním státě Bahamy už CBDC fungují od minulého roku.
Skupina G7 (formace sedmi nejvyspělejších zemí světa) v minulém týdnu ujistila, že CBDC nemají „škodit“. Namísto toho mají být prozatím oporou a doplňkem současného finančního systému. G7 také doufá, že digitální měny budou brát ohled na soukromí uživatele.
O vývoji vlastní digitální měny pro občany čím dál častěji hovoří také v USA.