Jatka budou muset mít na určitých místech kamery: Nedostatečné řešení, tvrdí ochránci zvířat

Kamery na vykládce a nakládce

Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že nová povinnost je reakcí na excesy při zacházení se zvířaty zejména z loňského léta v několika jatečních provozech. Podotkl, že většina velkých provozů už kamery instalovány má. Pro ostatní má účinnost novely až od roku 2026 zajistit, aby se na novou povinnost připravily. Kamery budou muset být podle ministra povinné jak na vykládce, tak při přehánění, aby byla pod kontrolou místa, která ministerstvo spolu se Státní veterinární správou zjistily jako místa nejčastějšího problematického chování ke zvířatům.

Jedná se o selhání systému

Na chování zaměstnanců k jatečním zvířatům upozornil veřejnost a politiky především dokument Svědectví, který získala organizace Zvířata nejíme. Cílem kampaně Chci znát pravdu, kterou spustili v roce 2019, bylo primárně ztransparentnění těchto míst smrti, aby se každý konzument mohl dozvědět, koho jí a jak dotyčný/á žil a zemřel/a. Proto požadovali zavedení kamerových systémů na jatkách s on-line přenosem dostupných veřejnosti.

„Za těch pár let jsme upozornili na několik případů brutálního týrání zvířat v prostoru vykládky jatek, které byly medializovány. Vyšla spousta článků i video výstupů, kde se veterináři i ministerstvo zemědělství odvolávali na selhání jednotlivců a se zavedením kamer na jatkách nesouhlasili. Díky naší práci a tlaku veřejnosti začali o zavedení kamer vážně uvažovat. Nejde totiž o selhání jednotlivců, jak jsme dokázali zveřejněnými záběry,“ píše organizace na svém webu.

Piráti chtějí kamery ve všech prostorách

Místopředsedkyně Pirátů Klára Kocmanová se postavila za to, aby kamery byly povinné nejen na vykládce a nakládce, ale ve všech prostorách, kde jsou zvířata chována na maso. Někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) uvedl, že nevidí důvod k nějakému většímu rozšiřování vládního návrhu, diskusi se ale nebrání. Připojil se k němu i poslanec Josef Kott z opozičního hnutí ANO. Poslanec SPD Oldřich Černý uvedl, že toto opoziční hnutí k předloze žádné úpravy nechystá.

Schválený zákon na nás působí jako snaha umlčet veřejnost, a jsme přesvědčeni, že zvířatům nijak nepomůže," tvrdí organizace Zvířata nejíme.

Anglie jako špatný příklad

„Důkazem mohou být například záběry z Anglie, kde jsou kamery na jatkách již v provozu, a i přesto investigativci stále pořizují a zveřejňují otřesné záběry z těchto míst a dokazují, že tato forma je nefunkční a nedostačující. Podle tohoto zákona mají kamery být pouze na prostoru pro vykládku a přehánění zvířat. Jakoby to, co se děje uvnitř, za zavřenými dveřmi, bylo v pořádku a nemohlo tam docházet k týrání zvířat,“ upozorňují ochránci zvířat.

Bohužel, jaké hrůzy se dějí uvnitř se organizaci zmedializovat nepodařilo, a možná proto politici nařídili tohle úplné minimum. „Přitom ze svědectví zaměstnanců i několika zveřejněných případů víme, že k týrání uvnitř jednoznačně dochází. Z výpovědí organizace ví, že když nechtějí jít do plynových komor nebo k "porážce", agresivním způsobem jsou poháněna, polévána vařící vodou, mlácena,“ píše organizace. Vadí jí také, že se zákon nemá týkat ani jatek, kde zabíjí králíky, slepice, kuřata, kachny a krůty.

Za týrání zvířat milionová pokuta

Pořízené záběry z kamer budou přístupné pouze pro Státní veterinární správu na vyžádání a provozovatelé je budou muset uchovávat minimálně 30 dnů pro případné šetření. Za porušení povinností týkajících se provozování kamerového systému, který má stát podle ministra kolem 200 000 korun na jeden provoz, má novela umožnit uložení pokuty ve stejné maximální výši. V případě zjištění týrání zvířat by mohla být provozovateli jatek uložena pokuta až do výše tří milionů korun. Kamerový systém bude po 30 dnů uchovávat záznam pro případné využití při vyšetřování Státní veterinární správou.