Výzkumníci z floridského kampusu Scripps Research Institute tvrdí, že nepatrná genetická mutace viru SARS-CoV-2 výrazně zvýšila efektivnost, s jakou se virus šíří v populaci. Jinými slovy je zmutovaný koronavirus více infekční, což možná vysvětluje i důvod, proč se tak rychle rozšířil v USA, Latinské Americe i Itálii.
Viry s mutací byly mnohem infekčnější než viry bez mutace v systému buněčných kultur, které jsme použili, uvedli vědci ze Scripps Research Institute, kteří se výzkumem vlivu mutace koronaviru zabývají. „Mutace způsobila výrazné zvýšení počtu funkčních hrotů na povrchu viru. Tyto hroty umožňují viru vázat se na buňky a infikovat je,“ uvedla v tiskové zprávě Institutu Hyeryuin Choeová, jedna ze spoluautorek zmíněné studie. Hustota těchto aktivních hrotů se mutací zvýšila čtyřikrát až pětkrát.
Hroty dodávají koronaviru jeho charakteristický vzhled a umožňují mu přichycení k receptorům cílových buněk. „Mutace, kterou jsme označili jako D614G, zajišťuje větší flexibilitu celé struktury hrotu. To způsobuje, že virus si snáze najde cestu do cílové buňky, a to s nižší tendencí k předčasnému rozpadu,“ řekl Michael Farzan, další ze spoluautorů studie. „Naše data hovoří jasně: virus je po mutaci mnohem stabilnější,“ dodal. Genetické proměny, která by šíření viru zefektivnila, se vědci obávali od samého počátku koronavirové pandemie.
Přinejmenším stejně tak dlouho se mezi vědci vedou diskuse o tom, proč měla nákaza v ohniscích v Itálii a New Yorku tak explozivní průběh, zatímco například ve Washingtonu a San Francisku byla o poznání pomalejší. Bylo to o rychlosti reakce v podobě protiepidemických opatření, nebo za tyto rozdíly mohla právě genetická mutace?
Na vakcínu to nemá vliv, říká WHO
Všechny viry podle vědců prochází drobnými genetickými změnami, když dochází k jejich množení a šíření. Málokdy ale mají mutace dopad na kondici viru a jeho schopnost přežít nebo se šířit. Varianta SARS-CoV-2, která cirkulovala v prvních regionálních ohniscích, mutaci D614G postrádala. Nyní ale dominuje ve většině světa, tvrdí biochemici z Floridy.
Není ale jasné, zda to bylo kvůli takzvanému zakladatelskému efektu, když se v široké populaci objevilo malé množství variant viru. Choeová a Farzan věří, že jejich biochemické experimenty na tuto otázku naleznou odpověď. Zakladatelský efekt znamená, že se z původního kmene oddělí malá skupina, která postupně kolonizuje nové prostředí a tomu se přizpůsobuje. Pokud se zjištění potvrdí i dalším výzkumem, bude to poprvé, kdy někdo prokázal, že změna v genetické struktuře viru měla vliv na průběh pandemie.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ovšem před pár dny uvedla, že doposud pozorované mutace u viru SARS-CoV-2 nezpůsobily snazší přenositelnost, ani že virus způsobuje vážnější průběh onemocnění. WHO rovněž tvrdí, že mutace koronaviru nebude mít ani vliv na účinnost vyvíjených vakcín, jak uvedl zpravodajský web americké CNN.