Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Zdroj: Pixabay
Dnes je Velký pátek, křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tento den přísného půstu je pro věřící připomenutím Kristova utrpení a smrti. Tradičně se na Velký pátek připravují obřady v kostelech, stejně jako loňské jsou ale i letošní Velikonoce ovlivněné pandemií koronaviru.
Účast na bohoslužbách bude omezená a jejich podobu poznamenají protiepidemická opatření. Lidé se v kostelích mohou scházet jen v omezeném počtu, budou muset mít respirátor a dodržovat rozestupy. Mnozí budou velikonoční obřady sledovat jen v televizi či na internetu.
Velký pátek je v Česku státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě. V zemi ale dál platí přísné restrikce – až na výjimky se nesmí cestovat do jiného okresu, uzavřené jsou hotely, restaurace, kulturní zařízení, zábavní centra, sportoviště a další místa, kde dříve bylo možné trávit volný čas.
Lidé by měli podle ministerstva zdravotnictví a politiků na minimum omezit kontakty s ostatními, odpustit si tradiční návštěvy příbuzných, přátel či sousedů a trávit svátky v úzkém rodinném kruhu. Vláda odůvodňuje trvání přísných protiepidemických opatření i přes Velikonoce tím, aby se neopakovala situace z loňských Vánoc, po kterých prudce vzrostl počet nových případů nemoci COVID-19.
O Velikonocích bude zima. Teploty spadnou až o 10 °C, v sobotu má i sněžit
Před studenou frontou, která bude během dne postupovat od severozápadu přes naše území, vrcholí ve čtvrtek příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Stejně jako ve středu se teploty vyšplhají až na 24 °C. V pátek se ochladí o deset stupňů, v sobotu a v neděli bude ještě chladněji. Ve vyšších polohách může i sněžit.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků – lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem.
Kdy budou Velikonoce v roce 2022, zjistíte zde.
