Když na podzim roku 2020 zemřel Diego Maradona, Pelé vzkázal: „Doufám, že si jednou spolu zahrajeme fotbal v nebi.“ Ta chvíle přichází nyní. Brazilská legenda, která třikrát vyhrála mistrovství světa, odešla na věčnost po dlouhé nemoci v 82 letech.
Pelému byl loni v září odoperován nádor na tlustém střevu, na konci letošního listopadu se ale vyskytly vážné komplikace. Poslední Pelého fotografie se na sociálních sítích objevila na Štědrý den. Ležel na nemocničním lůžku v objetí své dcery Kely. U toho byl dojemný popisek: „Pokračujeme zde v boji a ve víře. Ještě jedna poslední noc.“
Brazilská vláda kvůli úmrtí fotbalové legendy vyhlásila tři dny státního smutku. Informovala o tom agentura Reuters. Rakev s ostatky světoznámého fotbalisty bude v pondělí 2. ledna 2023 vystavena na 24 hodin na stadionu klubu FC Santos.
V úterý se uskuteční ze stadionu smuteční průvod ulicemi města, následně bude Pelé pohřben na místním hřbitově. Průvod má projít i kolem domu Pelého matky.
Z chudoby na vrchol
Kandidátů na neoficiální titul „nejlepší fotbalista všech dob“ by mohlo být více. Ale nikdy ve výčtu nebude chybět Edson Arantes do Nascimento. Jeho skutečné jméno zná málokdo, ale přezdívka Pelé dobyla svět. I když sám její nositel netušil, co vlastně ve skutečnosti znamená.
Lidé milují příběhy o cestách z chudoby na absolutní vrchol, a nejinak tomu bylo v případě kluka vyrůstajícího ve městě Bauru nedaleko Sao Paula. Jelikož měla rodina hluboko do kapsy, nebyly prostředky ani na to, aby Pelé vlastnil normální fotbalový míč. A tak – za dohledu otce – kopal nějakou dobu na ulici do ponožky vycpané novinami nebo do grapefruitu.
Přivydělával si jako sluha a do toho začal hrát futsal, který byl v Bauru nesmírně populární. Pelé s odstupem vzpomínal, že to byl ten nejlepší možný dril, protože na menším hřišti v hale je potřeba myslet a konat rychleji než na velkém travnatém place.
„Tenhle kluk bude jednou nejlepším hráčem světa,“ měl prohlásit trenér Waldemar de Brito, když v roce 1956 přitáhl 15letého Pelého na zkoušku do klubu Santos. Nabízený talent okamžitě dokázal všechny přítomné přesvědčit, že má opravdu ohromný potenciál a podepsal profesionální smlouvu. A v Santos zůstal až do roku 1974, kdy před důchodem odešel rozdávat fotbalovou radost už coby ikona do Spojených států amerických.
Mezitím toho stihl opravdu hodně a ve finále nesmírně bohatý životopis začal vyplňovat velmi brzy. Když mu bylo pouhých sedmnáct, už hrál na mistrovství světa za brazilskou seniorskou reprezentaci. Nejenže hrál, on válel. V semifinále šampionátu 1958 ve Švédsku dokázal nasázet Francii hattrick za pouhých 13 minut. Ve finále proti reprezentaci hostitelské země přidal další dva góly a z mladíčka byla superstar, která dotáhla „kanárky“ k historicky první trofeji z MS.
Největší fotbalovou akci vyhrál ještě dvakrát, a to v letech 1962 a 1970, celkovými třemi triumfy se nikdo jiný pochlubit nemůže. V případě chilského mundialu 1962 však byla jeho role v ukořistění zlata epizodní. Už ve druhém zápase zrovna proti Československu si natrhl sval a velkou část utkání musel odkulhat. Ať se to dnešní optikou může zdát zvláštní, tehdy střídání nebylo povolené. A tak lídr Čechoslováků Josef Masopust zavelel, ať to jeho tým nedělá hvězdě soupeře ještě nepříjemnější a neatakuje ji. „Pro mě byl Pelé fotbalista číslo jedna na světě. Nedovedl jsem si představit, že bych takového hráče měl ještě zraněného kopnout,“ vzpomínal Masopust.
V současnosti se fotbalisté stávají nejlepším hráčem na planetě ziskem ocenění Zlatý míč. Jenže v tomto měl Pelé smůlu. V jeho éře byl Ballon d'Or přístupný pouze fotbalistům pocházejícím z Evropy, třeba i zmiňovaný Masopust se pozlacené trofeje dočkal.
Kdyby se Pelé narodil třeba v Portugalsku, hrál například za Real Madrid a v jeho dresu předváděl to, co předváděl v Jižní Americe za Santos, ve Zlatých míčích by se topil.
Celkem za 840 kariérních zápasů nastřílel 775 gólů, jak zní nejnovější aktualizace jedné fotbalové statistické organizace. Sám Pelé by pravděpodobně nesouhlasil. Ostatně když začátkem roku 2021 tuto metu gólů překonal Cristiano Ronaldo, Brazilec se nechtěl ve fotbalových kronikách propadnout a na svém Instagramu se označil za nejlepšího střelce historie. Do závorky k tomu uvedl číslovku 1 283.
Pochlubil se totiž statistikou, jež obnáší i zásahy v přátelských zápasech a exhibičních duelech nikoliv soutěžních. Pelého pohled na věc se stal okamžitě virálním a trojnásobný mistr světa byl pro svoji ješitnost terčem posměchu. Podle některých rýpalů si do osobního zápisníčku musel počítat i trefy z fotbálku s vnuky na zahradě.
I když platí nižší číslo, stále je obrovské. Hned 643 branek vstřelil za Santos, čímž dlouho držel rekord za nejvyšší počet gólů za jeden klub, než ho překonal Lionel Messi v Barceloně. Nejčastěji byl ale Pelé porovnáván s jiným Argentincem, a to Diegem Maradonou. Hlavně kvůli tomu, že na časové ose byly jejich kariéry blíže sobě.
Protnuly se jen minimálně. Dva fotbaloví velikáni si proti sobě nikdy nezahráli. Když si Maradona v roce 1976 připsal profesionální debut za Argentinos Juniors, Pelé už za národní tým několik let nehrál a čekala ho poslední sezona v týmu New York Cosmos.
Na zápas dvou uctívaných legend může dojít až teď v nebi.
