V pátek večer zemřel mladík po zásahu proudem poté, co se chtěl se skupinou mladých vyfotit na odstaveném vagoně. Podobné případy nejsou ojedinělé. Na tragické následky upozorňuje kampaň nazvaná Jedna blbá fotka, která popisuje příběhy takzvaných „vagonářů“ s cílem odradit děti, aby lezly na vlaky.
Obrovskou tragédií skončila zábava mladých lidí v Letohradě. V pátek po desáté hodině večer, někteří posilněni alkoholem, dostali nápad udělat si selfie na odstaveném vagoně. „Výsledek je tragický: jeden zasažený proudem zemřel, jeden zasažený proudem skončil v nemocnici, jedna dívka se na místě zhroutila a ostatní skončili v slzách,“ uvedla na policejním webu mluvčí Dita Holečková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vteřina od tragédie v Řeporyjích. Žena odmítla opustit koleje, muž ji těsně před vlakem strhl
Na podobně tragické případy upozorňuje i kampaň Jedna blbá fotka, za kterou stojí spolek Bolíto. Popisuje příběhy takzvaných „vagonářů“, tedy dětí a mladistvých, kteří přelézají odstavené vagony na nádražích a následkem nevědomosti se těžce popálí. Tvůrci kampaně na svém webu vagonari.cz sdíleli i kontroverzní video. „Má za cíl drsnou rétorikou zabránit vzniku dalších úrazů elektrickým proudem,“ uvádějí tvůrci s tím, že za jeho vznikem stojí celá řada osobností, lékařů, ale hlavně i samotných obětí. „Video hovoří přímo k mladým. Používá jejich obrazový i výrazový jazyk, kterému většinová dospělá společnost nerozumí,“ popisuje režisér Luboš Vacke.
Cigareta na vagonu
Jednou z ambasadorek projektu je Simona Reidlová, která přežila rozsáhlé popáleniny, jež jí způsobily dráty vysokého napětí na odlehlém nádraží v Sokolově. „Před deseti lety jsem udělala krok špatným směrem,“ začíná Simona svůj příběh. S kamarádkami totiž vylezly na odstavený vagon, aby si daly cigaretu, poseděly a pořídily si pár fotek. „Potom si už nic nepamatuji, záchranku, vrtulník, snahu záchranářů mě udržet při životě,“ pokračuje Simona.
Když se v nemocnici probrala, nevěděla, co se stalo. Kde je, se prý dozvěděla díky pípání přístrojů. „Hrozná žízeň, neschopnost se přes lavinu obvazů pohnout, byla mi příšerná zima ze šoku, který moje tělo dostalo,“ líčí Simona s tím, že nepoznala svoji mámu, která za ní přišla. Rodina jí proto musela spoustu věcí vyprávět, aby si vzpomněla. „Také jsem nevěděla, jak moc jsem tímto činem změnila svůj život. Přišla chvíle, kdy jsem se to dověděla…. Skalpovaná hlava, takže už žádné vlasy, přišla jsem i o ucho a celé mé tělo je pokryto hlubokými jizvami,“ uvádí Simona a dodává, že to chtěla vzdát.
Devět měsíců na klinice
Svým příběhem chce na nebezpečí lezení na vagony upozornit i Rosťa Novák, kterého zasáhl elektrický proud na rodinném cyklovýletu, když mu bylo jedenáct let. „První večer jsme se rozhodli přenocovat venku nedaleko malého nádraží. Zatímco dospělí z auta vynášeli bagáž, napadlo nás s kamarádem zajít prozkoumat staré odstavené vagony,“ popisuje Rosťa s tím, že v té době ho všechno zajímalo a rád objevoval nové věci.
Nejprve vylezl na jeden vagon, kde ale nebylo nic zajímavého, a proto se šel podívat na další. „Ani ve snu mě nenapadlo, že by tam mohl být nějaký proud. Když jsem se vracel zpátky, asi jsem se přiblížil hodně blízko k jednomu z drátů a došlo k přeskoku elektrického výboje,“ uvádí Rosťa. Poslední, co si pamatuje, byl uspávací prášek strčený pod jazyk. V nemocnici vyšlo najevo, že utrpěl popáleniny třetího stupně na 56 procentech těla. Na pražské klinice popálenin pak strávil devět měsíců, z toho šest se nemohl pohnout z lůžka.
Dva tisíce popálených dětí ročně
Simona i Rosťa se shodují, že po propuštění z nemocnice nebylo lehké vrátit se do života. „Někdy jsem cítil beznaděj a trvalo pět let, než jsem následky úrazu přijmul,“ říká Rosťa. Důležité podle nich je se nevzdat. „Nikdy na nic nejste sami, kolem vás jsou lidé, kteří vám pomůžou, stačí jen otevřít oči a najdete je,“ uvádí Simona s tím, že popáleninami život nekončí a jizvy jsou jen vzpomínkou na to, že jste bojovali a zvítězili.
V Česku se podle údajů Centra dětské úrazové prevence ročně popálí necelé dvě tisícovky dětí. U těch nejmenších se převážně jedná o popálení horkou tekutinou, u starších pak například o experimenty s ohněm. Mnohdy ale jde o následek zásahu elektrickým proudem. Podle údajů Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je vážně popálených „vagonářů“ ročně v průměru devět. „V měřítku všech případů se toto číslo může zdát zanedbatelné, ale proud z trolejí většinou způsobuje rozsáhlé popáleniny, s jejichž následky se pacienti potýkají celý život,“ upozorňují tvůrci kampaně.
„Nenechme vzniknout dalším podobným příběhům...“ vyzývá kampaň.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dramatická záchrana v Děčíně. Řidič s dítětem vjel na přejezd, smetl je rychlík
