I když je nemůže ihned otestovat na moři, patří mezi světovou špičku

Řemeslná výroba mořských kajaků nepaří v Česku mezi tradiční obory. Vlastně se zde vůbec nevyučuje. Přesto ji lze ovládnout, a to dokonce tak, že můžete patřit mezi světovou špičku. Podobně jako Stanislav Klokočník. Jeho kajaky vznikají v malé dílně a s obrovským podílem poctivé ruční práce. Výsledkem jsou elegantní plavidla, která křižují všechny světové oceány. Základem je osvojit si principy laminování. Právě z laminátů se totiž mořské kajaky nejčastěji vyrábějí.

Kdo chce vyrábět mořské kajaky, musí být tak trochu modelář a částečně i blázen – v dobrém slova smyslu. Výroba každého kusu totiž zabere desítky hodin práce, často spojené s broušením, kytováním a pak zase broušením a kytováním.

„Jako kluk jsem kdysi s kamarády nasedl na necky a vyrazil na vodu. Necky se na vodě pochopitelně převrhly, ale já jsem už tehdy věděl, že se na moře jednou dostanu,“ vzpomíná Stanislav Klokočník.

Na první pohled bezvýznamná dětská příhoda odstartovala splnění snu, kterým se stala právě výroba mořských kajaků. V dílně Stanislava Klokočníka vznikají lodě přesně na míru – každý kus je naprostý originál. Zákazník si může vybrat materiál lodi, jeho velikost, tvar i barvu. Samotná výroba začíná vytvarováním modelu kajaku. Z něj se pak odlijí formy, které tvoří základ budoucí lodi. Nejčastěji se k výrobě používá laminát, dražší, ale kvalitnější variantou je například karbon.

Kajaky se spojují ze dvou dílů, a to kýlu a paluby. Po jejím slícování a slepení se dovnitř lepí vodotěsné přepážky, sedačka nebo například opěrátko. Devadesát procent práce musí řemeslník odpracovat ručně. Z nástrojů přijde ke slovu nejčastěji váleček a štětka, kterými se nanáší materiál. Flexou se pak brousí, řeže a tvaruje.

„Forma na kajaky se musí vypéct v peci. Když je loď vypečená, vyjme se z formy a slupka paluby se odřeže. Jediné, do čeho se nemontujeme a nevyrábíme, jsou pádla,“ popisuje výrobu Stanislav Klokočník.

Budoucnost svého řemesla vidí kajakář skvěle. Laminátová technologie totiž nalézá uplatnění nejen při výrobě lodí, ale například i v automobilovém nebo leteckém průmyslu, z laminátů se vyrábí třeba i špičkové luky a další sportovní vybavení.

Záliba pro dobrodruhy

Mořské kajaky se od těch standardních, které plují například na Sázavě, liší především délkou a tvarováním kýlu. Jsou určené na několikadenní putování po moři a zvládnou projet i relativně vysoké vlny. Jsou velmi rychlé a zároveň pohodlné. Některé modely vybavují výrobci kormidlem, aby byly lépe ovladatelné v rozbouřeném moři. Pořídit se dají i varianty pro dvě až tři osoby.

Mořské kajaky se rozhodně nehodí pro úplné začátečníky. Těm jsou určené spíš jednodušší modely. Ať už budete vybírat turistický kajak nebo jeho mořskou variantu, vždy trvejte na vyzkoušení lodi.

První český kajakář nosil brnění a meč

Historie kajaků je spojena především s Eskymáky, kteří kajaky používali při lovu ledních medvědů a tuleňů. Právě proto potřebovali lodě rychlé, obratné, a přitom stabilní na divoké vodě. Ve střední Evropě se podle literatury objevily první kajaky v patnáctém století, a to právě na území dnešního Česka. Na tehdy podivném plavidle se po řekách a rybnících proháněl rytíř Jan Zachař z Pašiněvsi, který si kajak vetknul do rytířského erbu. Historie samotné výroby v Česku tak dlouhou tradici nemá. Za minulého režimu se kajaky vyráběly především ze dřeva, až později se vodáci naučili lodě svépomocí laminovat.

Víte, že:

  • Jiří Oliva obeplul na mořském kajaku celou Evropu? Cesta mu trvala tři a půl roku, část absolvoval na kole.
  • V technologii laminování patří Česko mezi špičku na světě? Kromě lodí nachází velké uplatnění při výrobě ultralehkých letadel.
  • Ztráta pádla může mít pro mořského kajakáře fatální následky. Proto jsou lodě vybaveny ještě jedním náhradním.
  • Laminování je technologie založená na postupném nanášení jednotlivých vrstev materiálu, které se pojí pryskyřicí?
Tagy: