Vyrobit si jídlo podle svých potřeb, zamezit plýtvání, nakrmit celou planetu nebo zajistit jídlo pro astronauty. To jsou některé z lákavých příslibů potravinových 3D tiskáren, které ale nemusí připadat přitažlivé úplně všem.
3D tiskárny, které přidávají jednotlivé vrstvy materiálu, se již používají například v medicíně, designu nebo v průmyslu. Když ale naplníte jejich zásobníky práškem nebo potravinářskou náplní, přizpůsobíte trysky a ovládáte jejich pohyb pomocí softwaru, získáte potravinářskou 3D tiskárnu.
Mouku, cukr, zeleninu a maso lze rozmělnit na pastu, pyré nebo krém a vyrobit tak čtvercovou zmrzlinu, čokoládové sochy nebo dokonce pizzu. Italské těstoviny získávají nové tvary, které zachycují omáčku. Špenát nebo brokolice na sebe berou podobu figurek, které jsou přitažlivé pro děti. To vše díky předem nahraným receptům, které si můžete vytisknout z počítače nebo z mobilního telefonu.
Díky technologii je možné přizpůsobit výsledné jídlo speciálním stravovacím potřebám, například alergiím nebo pro lidi s intolerancí lepku nebo laktózy. Jejich konzistence je vhodná pro seniory s problémy se žvýkáním nebo pro osoby s dysfagií, tedy obtížemi s polykáním.
Konec plýtvání i strava pro astronauty
Vytištěné potraviny by jednou mohly plnit fyziologické požadavky každého jednotlivce a tiskárny vyrábět personalizované výživové tyčinky. Evropská kosmická agentura a americká NASA už zkoumají, jak by bylo možné skladovat potravinové prášky s přídavky vitaminů a živin v hermeticky uzavřených kazetách. Agentury by je chtěly využít pro stravování astronautů na stálé základně na Měsíci nebo při misích na Mars.
Technologie by také mohla zajistit druhý život ovoci nebo zelenině, které je příliš přezrálé nebo špatně tvarované, a nejde proto do prodeje. Jejich přeměna v hmotu k tisku by mohla omezit plýtvání potravinami. Jedním z řešení přelidnění planety, špatných úrod nebo růstu cen by zase mohl být tisk potravin z drceného hmyzu, který je bohatý na bílkoviny, nastiňuje další využití Le Figaro.