Zrušení DPH na potraviny
Opoziční hnutí ANO žádá vládu, aby po vzoru Polska zavedla nulovou daň z přidané hodnoty na základní potraviny. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) však návrh poslance Andreje Babiše (ANO) rezolutně odmítá. Zavést něco takového v době, kdy se inflace blíží 20 procentům, není podle pětikoalice možné.
Cestou nulové daně z přidané hodnoty u základních potravin, jako je například chleba, mléko nebo máslo, se vydalo Polsko již na začátku roku. A mělo by to tak být minimálně do konce prosince. Nulová daň vytváří poměrně významný rozdíl při nákupu stejných potravin na opačných stranách česko-polských hranic.
Drahotu můžete nechat za hranicemi. Ekonom radí, jak v Polsku ušetřit stokoruny za nákup
Snížení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na potraviny a pohonné hmoty Polsko zavedlo již na začátku letošního února. Opatřením tamní vláda reagovala na dramatický růst cen. Daňové „prázdniny“ měly sice k 1. srpnu skončit, kabinet Mateusze Morawieckého ale v pátek rozhodl, že je prodlouží až do konce letošního roku.
Reportéři CNN Prima NEWS do Polska vyrazili, aby ceny potravin porovnali. Za nákup na polské straně hranice zaplatili 304 korun. Stejné položky v obchodě v Náchodě je stály 428 korun. Výhodnost nakupování v Polsku si čeští zákazníci pochvalují. I proto expremiér Andrej Babiš volá po tom, aby se vláda od polského souseda inspirovala.
„Pokud chce pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) lidem pomoci, mohl by jít za ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a navrhnout mu snížení DPH u základních potravin z 15 procent na nulu,“ prohlásil Babiš. Jenže Nekula cestu za šéfem resortu financí kvůli nulovému DPH na potraviny rozhodně neplánuje.
„V současné době by i menší snížení DPH u potravin, energií nebo pohonných hmot přineslo extrémní výpadek příjmů do rozpočtu – ve školství, zdravotnictví nebo v důchodech. Snížení DPH u potravin se navíc nemusí promítnout do koncové ceny pro zákazníka,“ podotkl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Bylo by to vůbec legální?
Podobného názoru je exministr zemědělství a poslanec Petr Bendl (ODS): „Snížení DPH na potraviny by v podstatě nemělo zásadní efekt. Až dostaneme inflaci na normální úroveň, bude určitě na místě se o této záležitosti bavit. Zní komicky, že zrovna Andrej Babiš navrhuje daň vynulovat. Když jsme jako opozice nabízeli snížení DPH na potraviny, protestoval.“
Točené pivo za 70 korun a extrémně drahý řízek? Už brzy realita, předpověděl restauratér
Na zdražování energií a potravin logicky doplácejí i restaurace. Podle představitele Asociace restauratérů Apron Luboše Kastnera hospody vlivem krize často mění od základu obchodní strategii. Upravují menu a rovněž zmenšují porce. Zdražení ale nejspíš žádný z podniků neuteče. Za kolik budou restaurace na podzim nabízet obědy či točené pivo?
S postojem ministerstva zemědělství souhlasí i odborníci oslovení CNN Prima NEWS. „Takové snížení daně by hned neprošlo do koncových cen pro spotřebitele, protože ceny směrem dolů jsou obecně méně pružné než nahoru,“ řekl ekonom Pavel Peterka.
Snížení DPH na potraviny z 15 procent na nulu by navíc nemuselo být ani legální. „Je to někde na hraně legálnosti, určitě by nás za to Evropská unie nepochválila,“ sdělil ekonom Petr Bartoň. Podle něj za jednu z nejvyšších sazeb DPH u potravin v Evropě paradoxně může Babiš. „Je to sazba právě od expremiéra Babiše, jeho vláda měla možnost změnit ji na pět procent,“ upozornil.
Ministr Nekula už dříve uvedl, že by se chtěl k debatě o snížení DPH u potravin vrátit až po skončení války na Ukrajině. Sám by prý navrhoval sazbu 10 procent, stejně jako je tomu třeba na Slovensku či v Rakousku.
