reklama

Jourová: Hlavní slovo má ochrana zdraví, ale ne za cenu ekonomické sebevraždy

Naprosto výjimečná situace, největší krize v historii EU, která si vyžadovala výjimečné opatření, uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová k tzv. fondu obnovy a společnému zadlužení států EU skrze vydání dluhopisů. Historie to podle ní jednou označí za dobrý moment v dějinách Evropy. Co se týká obav, že koronavirová opatření mohou omezit demokracii, „nenastaly ty nejhorší scénáře“, kterých se obávala.

reklama

„Jednání postupují velmi uspokojivě, protože vidíme, že máme velice slibné případy, kdy se vakcína klinicky testuje, má tedy šanci se dostat relativně brzo k uživatelům. Mezitím musí dojít k certifikaci, výrobě a distribuci toho léku k milionům lidí. A tomuto procesu se Komise rozhodla pomoci, aby to bylo co nejrychleji a nejefektivněji. A aby se k vakcíně nedostali jen ti, kteří jsou bohatí a rychlí, když to zjednoduším,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise v pořadu K věci na dotaz, jak postupují jednání EU o nákupu vakcíny proti COVID-19.

Státy budeme zásobovat dle potřeb

„Počítáme s 300 miliony vakcín pro začátek,“ dodala Jourová s tím, že jednají asi s 15 různými laboratořemi, a to nejen evropskými. A kolik z nich by připadlo na ČR? „Bude záležet na poptávkách ze strany jednotlivých států, ale nebude to tak, že kdo dřív přijde, ten dřív mele, nebo že by tam měla být nějaká privilegia.“

K tématu

Jak to bude s distribucí léku remdesivir, jehož nákup pro 30 tisíc pacientů EU oznámila minulý týden? „V případě nákupu budeme členské státy zásobovat podle potřeb. Dělají se odhady potřeb podle aktuálních čísel,“ vysvětlila. Jourová sama nemá informace, zda by ČR už o lék v EU zažádala. „To je dobrá otázka na pana ministra,“ uvedla s úsměvem.

Došlo také na takzvaný fond obnovy, ze kterého budou členské státy moci čerpat v přepočtu asi dvacet bilionů korun. EU vydá na získání těchto prostředků dluhopisy. Moderátorku Petru Vintrovou zajímalo, jak dlouho se tento dluh bude splácet?

„Je to závratná doba. Má to být do roku 2058. Ale splácení má začít v roce 2028,“ reagovala Jourová. „My bychom byli rádi, kdybychom vytvořili takové vlastní zdroje EU, aby to nemusely splácet přímo státy ze svých rozpočtů,“ vysvětlila a záhy doplnila: „Myslím, že historie to jednou označí za dobrý moment v dějinách Evropy.“

Bála se, že některým vládám zachutná moc

Na otázku, zda nemá obavy ze zadlužení další generace, zmínila, že každý asi ví, že brát si na dluh není dobře. „Ale tohle je naprosto výjimečná situace. Je to největší krize za historii EU a ta krize si vyžadovala výjimečné opatření.“

K tématu

Kam by prostředky z fondu měly mířit? Mimo jiné „je tam velký balík peněz na přeměnu ekonomiky na úspornější ekonomiku z hlediska životního prostředí a na zabrždění klimatické změny, velký balík peněz na digitalizaci, velký balík na sociální programy, na zaměstnanost a částka na takzvanou odolnost“. Musíme dle ní být méně závislí na dodávkách z Asie: „Musíme se postavit na vlastní nohy a na to jsou taky ty peníze určeny.“

Má stále obavy, o nichž mluvila v dubnovém rozhovoru, zda opatření v souvislosti s šířením koronaviru neomezí demokracii?

„Myslím, že nenastaly ty nejhorší scénáře. To, čeho jsem se obávala, bylo, že si vlády na sebe jako exekutivní orgány naberou obrovské pravomoci, že omezí lidem občanská práva, že jim v některých zemích třeba zachutná mít takovou velkou moc v rukách a nebudou ji chtít vracet zpátky. Proto jsem taky alarmovala, že nouzový stav neznamená, že se vypne z fungování ústava, to znamená balancování mocí ve státě, že se vypne kontrola veřejnosti toho, co dělá vláda, že se vyřadí z provozu Parlament, který má povinnost kontrolovat vládu. Zatím to vypadá, že ty černé scénáře nenastaly.“

Poučila se EU?

Poučila se EU a bude v budoucnu, například v případě druhé koronavirové vlny, postupovat jednotně? „Unie se poučila ve smyslu toho, že když se spolupracuje, trvá to kratší dobu a to řešení je levnější.“

„Nedá se vyloučit nic. A jako jsme to říkali na jaře –⁠ hlavní slovo má ochrana zdraví, ale samozřejmě zároveň ne za cenu nějaké ekonomické sebevraždy,“ dodala místopředsedkyně Evropské komise v závěru pořadu.

Rozhovor Petry Vintrové s Věrou Jourovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Další hlavní zprávy

Politika

Hamáčkova pomsta? Vicepremiér odvolal Netolického z dozorčí rady České pošty

Hamáčkova pomsta? Vicepremiér odvolal Netolického z dozorčí rady České pošty

Předseda ČSSD Jan Hamáček si zřejmě vyřizuje účty s pardubickým hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD). Odvolal jej z dozorčí rady České pošty a údajně s ním ani nekomunikuje. Na jeho místo navrhlo vnitro Martina Kubu (ODS). Informoval o tom web info.cz Netolický pro Seznam Zprávy prozradil, že Hamáček plánoval cestu do Moskvy, aby nákupem vakcín Sputnik V zachránil sociální demokracii před volebním debaklem.

Vláda

Slibujeme si od toho větší porodnost, obhajuje Maláčová kratší pracovní týden

Slibujeme si od toho větší porodnost, obhajuje Maláčová kratší pracovní týden

Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) trvá na prosazení čtyřdenního pracovního týdne, aniž by se lidem snížily mzdy. Podle ní by zkrácení pracovního týdne ze 40 na 35 hodin týdně vedlo ke zvýšení produktivity zaměstnanců. Řekla to na čtvrteční Předvolební superdebatě Politického klubu FSV UK s tím, že by to mimo jiné zvýšilo porodnost.

Komentátoři: Další příšerný omyl Janka Kroupy. Hamáček se do toho ale uvrtal trochu sám
Kellnerová se po smrti otce vrací k závodění. Čeká ji důležitá generálka před OH
reklama
reklama
Desetikoruna se vydražila za 230 tisíc. Jak vzácnou minci poznáte od ostatních?

Aukce

Domácí zpravodajství

Pirk: Chci operovat, dokud budu moct. Na kliniku dohlédnu i z nebe nebo pekla
Další články
reklama
reklama