Šmucler: Chytrá karanténa je ztracený boj, Česko se teď intenzivně promořuje

Překvapilo vás, když se ta čísla pohnula? Když najednou z pěti tisíc nakažených bylo o 1 700 méně?

Já jsem rád, že to proškrtali, protože spousta vyspělých zemí ta data neustále proškrtává a velkým problémem této pandemie je, že spousta zemí to neproškrtává skoro vůbec. Třeba Velká Británie nevyřazuje pacienty do světové databáze. Takže těch uzdravených je mnohem více a já jsem rád, že jsme ta čísla dali do pořádku.

Pochybnosti s chytrou karanténou byly na místě a jsou dál na místě?

Tak ta chytrá karanténa má dva nějaké důvody, proč nemůže fungovat. Vzal se vzor z jiného typu epidemie, tzn. máme nějakou strašlivou chorobu, kde jsou lidi vyděšení k smrti, protože umírají ve velkém tak, jak nám původně říkali, radili z Číny, že umře půl milionu Čechů nebo něco takového. Kdyby se něco takového hrozného dělo, tak by asi ta karanténa fungovala. (…) Není důležité, jestli dodá IT firma za stamiliony takový či onaký systém, jestli předsedou toho je premiér, nebo ministr zdravotnictví. Podstatné je, jestli několik milionů lidí se nechá sledovat. Udělejte si průzkum tady na Primě, kolik lidí to má zapnuté.

Jak lidi nadchnout, aby se do toho systému (eRouška) zapojili?

To je ztracený boj. Já jsem si to taky vypnul, protože mi to žralo baterku, nefungoval mi přes den mobil a ve chvíli, kdy jsou tam dvě procenta lidí, tak to nemá žádný smysl. To je čistě takové štábní cvičení pro uklidnění veřejnosti. (...) Když to mají dvě procenta, tak ta věc nemůže fungovat. Potřebujete 60 procent, i to se mi zdá málo, ale OK, řekněme 60 procent. To je nesplnitelné v tuto chvíli. My jsme křižovatka Evropy, kdybychom chtěli hrát tuto epidemiologickou hru na chytrou karanténu, tak bychom asi museli fakt mít zavřené hranice, museli by lidi být různě doma.

Dojde k tomu podle vás?

Nedojde, protože si to Evropa nemůže v žádném případě dovolit, ale hlavně k tomu není medicínský důvod.

Co s tím v tuto chvíli?

Máme tři teoretické scénáře, co s tou epidemií dělat dál. (…) Scénář číslo jedna, který je, myslím, nerealistický –⁠ ten souvisí s tou chytrou karanténou –⁠ je, že nemoc tak utrasujem, že to bude mít tu a tam dvacet lidí a v zásadě tu nemoc potlačíme. To budeme dělat na věky věků, amen. To je asi nesmysl, ale spousta lidí tomu věří. Pak je druhý cíl. Ten od začátku měli lidé, kteří se zabývali vakcínami, vakcinologové, kteří to řídí prakticky po celém světě: v USA, v Čechách, v Německu, jejichž cílem je vyrobit co nejrychleji vakcínu a ty lidi proočkovat. Říkají: „Pojďme to držet za spoustu miliard na uzdě, a pak ty lidi proočkujem.“ První je, že nemáme tu vakcínu, není vyzkoušená a druhé ale je, že nevíme, jestli ty lidi se nechají očkovat. (…) Pak je ten třetí plán. Je asi realistický. V zásadě ho ČR přijala, jenom se o tom nikdo nechce bavit. Všichni jsme si všimli, že Švédsko, velká část USA, jakmile se ta infekce prožene asi 20 až 30 procent populace, tak se to víceméně samo zastavuje, což je jako každá respirační infekce. Pak to samozřejmě v populaci zůstane 5 až 7 let, protože se to úplně nevyhubí. To je to takzvané promoření. (…) ČR se v tuto chvíli promořuje velmi intenzivně, protože prakticky tu nemáme žádné opatření, což jsem rád osobně. Ten důvod, proč to promoření brzdit, je ve chvíli, kdy se vám začnou plnit jednotky intenzivní péče, kdy nemocnice nestíhají. Nic takového v ČR není. V létě ten průběh je nejbezpečnější. Já souhlasím s hlasy, nejsem na to expert, že teď by se mi líbilo, kdyby se spousta mladých promořila. (...) Není bez zajímavosti, že například na jaře, kdy takzvaně umírali lidi na COVID-19, tak oni asi měli chřipku a spoustu jiných viróz, ale to se netestuje, protože na to nejsou peníze. Všechny peníze dáváme na test na jeden vir.

Informace (o počtu lidí, kteří v ČR prodělali COVID-19) nejsou, nebo nejsou veřejné?

Ty údaje o tom, kolik lidí to mělo, neexistují. My jsme měli hezkou studii v dubnu, ale duben už není. (…) My nevíme, zda to prodělalo sto tisíc lidí, milion, ale to je zásadní věc. To je důležitější než chytrá karanténa.

Jak to bude dál? Čelíme podzimu, o němž se leccos říká –⁠ bude druhá vlna, nebude druhá vlna. Jak tato věc dopadne?

To víme asi poměrně přesně, protože o té chorobě dnes už víme hodně moc. První, druhá, třetí vlna, to je nějaké terminologické hraní. Spíš bych vyšel z toho, co se říká Světová zdravotnická organizace, že je jedna velká vlna, než se to promoří. My bohužel v ČR nevíme, kde jsme. Víme ze zkušeností zemí, jako je Švédsko, že po promoření určitého počtu lidí to končí, stejně to končí v New Yorku. Ne že by tam nebyl nikdo, ale prostě skončí ty velké peaky. Je jedna velká vlna. My jsme tu vlnu za velké peníze na jaře zpomalili. To má i své velké výhody. Protože na jaře byla spousta jiných infekcí a hlavně se to mezitím doktoři naučili léčit. Na jaře, jestli si vzpomenete hysterii ohledně ventilátorů. Co nejvíc lidí připojit na ventilátor. My jako lékaři jsme vždycky věděli, že to je trest smrti, čili že to máme dělat jen u lidí, u kterých už opravdu, opravdu nezbývá nic jiného. Dneska to medicína umí léčit. Česká medicína má vynikající výsledky v léčení. Není vůbec třeba panikařit, není třeba dělat planá gesta.

A vakcíny? Budou –⁠ ať už na chřipku nebo na COVID-19?

„Tady se často srovnává chřipka a COVID-19 a dramatizuje se COVID-19 a lidi si neuvědomují, jak hnusné onemocnění je chřipka a že ten COVID-19 naštěstí nikdy nedosáhne smrtelnosti nejstrašnějších chřipkových epidemií, čili určitě to nevstoupí do historie jako těžká chřipka. A když se Češi nenechají očkovat proti chřipce, což je prověřené, tak já se jenom trochu bojím, zda se nechají očkovat proti COVID-19. Nenechte se vyděsit. Je to věc, kterou zvládneme.

Rozhovor Pavlíny Wolfové s Jiřím Paroubkem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.