Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války své životy. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí řekl prezident Petr Pavel. Podle něj situace, rozsah, míra destrukce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, bojiště druhé světové války připomínají. Věnce k památníku na pražském Vítkově přišli dnes položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí.
„Generace tehdejších sovětských vojáků nenese odpovědnost za to, čím je dnešní Rusko. Úcta k padlým by se neměla stávat obětí dnešních nadšených šiřitelů ruské propagandy, jako jsou Noční vlci nebo jejich čeští podporovatelé. Jejich aktivity nemají s pietou nic společného a jsou spíše zneuctěním památky těch, kteří položili své životy,“ řekl Pavel.
Podle něj připomínka druhé světové války má v sobě „bolestivý paradox“. „Země, jejíž jméno nesly hlavní síly, které se podílely na osvobozování Československa, tedy první, druhý a čtvrtý ukrajinský sbor, je dnes sama objektem agrese jedné z tehdejších vítězných mocností, Ruska,“ poznamenala hlava státu. Podle ní konflikt na Ukrajině připomíná rozsahem a mírou destrukce bojiště druhé světové války. Prezident dodal, že i tehdy konflikt začal poukazováním na nedodržování práv národnostní menšiny a voláním po odtržení území, byl tlak na postoupení části země výměnou za nezahájení války. Připomněl někdejší Mnichovskou dohodu, kdy se části území muselo vzdát Československo.
„Nejhorší v historii je nepoučit se a opakovat stejné chyby. Jsem velice hrdý na to, že ČR od prvních dní války na Ukrajině ji velice intenzivně podporuje a chce si zachovat svoji čest,“ uvedl Pavel. Dodal, že svoboda a mír nejsou zadarmo. „Je důležité o ně neustále usilovat, chránit je a v případě, že je potřeba také pro jejich obranu hodně obětovat. Stejně tak, jako to dělali všichni ti, na které dnes vzpomínáme, a jako to dnes dělají hrdinští obránci Ukrajiny, uzavřel prezident.
Podle protokoláře Miroslava Sklenáře, který pracoval pro všechny tři předchozí české prezidenty, byla Pavlova řeč na Vítkově zcela ojedinělým okamžikem. „Je to poprvé, kdy pan prezident hovoří kromě těch běžných pozdravů typu ,vojáci, nazdar‘. Samozřejmě je to ovlivněno současnou mezinárodní situací. Řekl bych, že jak ten projev vlastní, tak jeho obsah, to se ještě nestalo,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Sklenář pak vysvětlil, proč Havel, Klaus ani Zeman neměli na Vítkově proslovy. „Ten den má několik součástí, pak na Hradě bude jmenování generálů, tam prezident blahopřeje, hovoří, někdy bývá ještě vojenská přísaha, takže i tam prezident může pohovořit. Ti tři předchůdci zvolili jiné místo a jiný prostor k proslovu,“ dodal někdejší šéf protokolu Kanceláře prezidenta republiky.
Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Velitel čestné jednotky podal hlášení prezidentovi. Zazněla hymna. Za zvuků chorálu Ktož sú boží bojovníci pak vojáci přinesli historické armádní prapory. Jako první položila věnec k hrobu neznámého vojína hlava státu, po ní se přišli poklonit předsedkyně a předseda obou parlamentních komor a premiér. Nechyběli ministryně obrany, náčelník generálního štábu, pražský primátor a kardinál. Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Přítomní uctili minutou ticha památku vojáků, kteří položili život při obraně vlasti. Historické události si přišly připomenout také desítky lidí.
