reklama

Jsem kočka a jsem všude. Smiř se s tím

Jsou se mnou pořád. Všude. A já jsem ráda.
Foto:

V některých chvílích si říkám, že indiánské jméno pro majitele koček by bylo „Ten, který není nikdy sám“. Ať už jde o intimní chvíle na záchodě nebo o práci na počítači, můžu se spolehnout, že sama nebudu ani minutu. A když náhodou nemohou samotné kočky, zaskočí za ně jejich všudypřítomné chlupy.

reklama

V některých chvílích si říkám, že indiánské jméno pro majitele koček by bylo „Ten, který není nikdy sám“. Ať už jde o intimní chvíle na záchodě nebo o práci na počítači, můžu se spolehnout, že sama nebudu ani minutu. A když náhodou nemohou samotné kočky, zaskočí za ně jejich všudypřítomné chlupy.

Postel, sprcha, záchod, kuchyně, gauč, stůl, skříň, počítač… Kočky jsou prostě všude. Když se v noci vzbudím a nemůžu se pohnout, je to proto, že mi můj pětikilový kocour leží na prsou. Když si otevřu knihu a nechám ji několik vteřin bez dozoru, jsem si jistá, že na ní najdu ležet kočku. Že se na mě kocour dívá během sprchování, na to jsem si už zvykla. Můj příchod do kuchyně na ně působí asi jako na návštěvníky divadla poslední gong. A tak si občas říkám – je to marný, jsou prostě všude. Díky Bohu za to.

Jak to tak bývá, některé dny jsou temnější než jiné. Ať je to z fyzických či psychických důvodů, vím, že kočky mě v tom nenechají. Hodně lidí si myslí, že jsou nevděčné, protože je srovnávají s oddaným psem. Ale to se pletou. Kočky jen mají svůj vlastní způsob, jak dát najevo svůj zájem a péči.

Třeba Nutella, moje terapeutická kočka. Když jsem psala blog o loučení s bábou Almou, na stole se mi hromadily kapesníky a klávesnice plavala. Nutella, která má ráda mazlení jen, když si o něj řekne, vyskočila na stůl, lehla si mi za počítač a zpoza něj na mě občas vykoukla. „Kámo, dobrý? Dáváš to?“

Když jsem se před lety po dlouhých pracovních dnech vracela do prázdného bytu, věděla jsem, že tam najdu Mikeše. Nejen vědomí, že někdo potřebuje mou péči, ale především jeho způsoby, jak mě rozptýlit mě držely nad vodou, když jsem to nejvíc potřebovala. A to i přesto, že mě někdy přiměl k pláči – i takový ventil se čas od času víc než hodí. A tak jsem po rozchodu v novém bytě nefňukala nad bolavými city, ale nad propíchlou nafukovačkou, kterou se Mikeš snažil vytrvale ulovit.

Mám kočky a jsou všude. Včetně mojí hlavy. A musím říct, že to je skvělý.

Tagy: výchova péče o zvíře domácí zvířata kočka
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
Ceny zboží v Česku rostou skoro nejrychleji v Evropské unii. Pomohlo by euro?
Cynická Evropo, probuď se, volají kvůli uprchlíkům premiéři Kalábrie a Sicílie
Landa: Lidé se bojí říkat svůj názor. Potřebujeme debatu o svobodě, kterou nám krájí
reklama
reklama
Češi si dovezli koronavirus ze šesti zemí. Nejvíce ze Slovenska

Koronavirus

Domácí zpravodajství

V pondělí v Česku přibylo 64 případů nákazy. Podobně jako o víkendu
Bez roušek to v budoucnu nepůjde, myslí si epidemiolog Maďar
Domácí násilí a jeho řešení není prioritou naší společnosti, říká advokátka Hrdá
Na Novojičínsku hygienici nařídili plošné testování celkem 1 500 lidí, začne v úterý
Další články
reklama
reklama