Petr Fiala o 30procentním americkém clu
Evropa má poslední dva týdny na najití dohody s Donaldem Trumpem. Pokud se jí to nepodaří, 30procentní clo může mít podle komisaře Maroše Šefčoviče likvidační dopad na vzájemné obchodní vztahy. Přestože většina členských států – včetně Česka – souhlasí s další snahou o vyjednání dohody s Trumpem, v EU sílí kritika příliš „měkkého“ postupu vůči USA.
Evropské státy mají zhruba dva týdny na to, aby zabránily Donaldu Trumpovi uvalit na evropské vývozce 30procentní clo.
ČTĚTE TAKÉ: Fico odpovídá Fialovi kvůli sankcím: Jde o slovenský zájem, nejlepší by bylo společné jednání
„Obavy z amerických cel jsou velké,“ řekl novinářům na jednání slovenský náměstek ministra pro obchod Vladimír Šimoňák.
Pokud se Komisi nepodaří zajistit lepší podmínky do 1. srpna, bude to mít pro ekonomiku EU katastrofální následky. Skutečnost, že Trumpova eskalace vyvolala o víkendu v Bruselu jen o málo víc než zakňučení, podle serveru Euractiv ilustruje, do jaké míry strategie „nepíchat do vosího hnízda“, kterou zvolila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, selhala.
Evropský komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost, interinstitucionální vztahy a transparentnost Maroš Šefčovič (vlevo) a dánský ministr zahraničních věcí Lars Lokke Rasmussen (vpravo) Zdroj: Olivier Matthys / EPA / Profimedia
Místo přímého jednání s Trumpem se von der Leyenová spolehla na svého nejspolehlivějšího muže – Maroše Šefčoviče, bývalého komunistu slovenského původu, který v Bruselu již jedenáctým rokem pokračuje v roli komisaře. V tomto volebním období v roli komisaře pro obchod, což zahrnuje i odpovědnost za jednání s Donaldem Trumpem.
Stále věříme v jednání, zní z Komise
Na pondělním jednání ministrů obchodu Šefčovič uvedl, že státy EU musí dělat vše pro to, aby se plošnému 30procentnímu clu vyhnuly.
„Evropská unie vedla jednání (s USA) v dobré víře a v plném nasazení,“ prohlásil před novináři Šefčovič. „Buďme upřímní, představa 30procentních cel je pro vzájemný obchod v podstatě likvidační. (…) Bylo by téměř nemožné pokračovat v obchodování tak, jak jsme byli v transatlantických vztazích zvyklí,“ dodal.
"It is a great honor for me to send you this letter," writes President Trump to Commission chief Ursula von der Leyen in the same letter where he announces a staggering 30% tariff on imports from the EU pic.twitter.com/gMjnWiewQs
— Gerardo Fortuna (@gerardofortuna) July 12, 2025
Zdůraznil zároveň, že Komise stále věří ve smysluplnost vzájemné dohody a že jednání z tohoto důvodu probíhají i nyní. Snaha evropských úředníků o uzavření dohody s Donaldem Trumpem tak pokračuje i navzdory nekompromisnosti, s jakou jedná americká strana.
Šefčovič nicméně před novináři přiznal, že od svých amerických protějšků očekával uzavření dohody a že současný stav je pro něj zklamáním. „Jsem stoprocentně přesvědčený, že vyjednané řešení je mnohem lepší než napětí, v jakém se nacházíme teď,“ dodal.
Pokud ale neuspěje snaha EU zmírnit skrze jednání zavedená cla, sáhne podle Šefčoviče k protiopatření.
Kritika váhavého postupu Komise
Přestože většina států podporuje další jednání, část z nich je k neustálému vyčkávání a snaze se dohodnout víc a víc skeptická. Součástí problému jsou i výrazně protichůdné názory členských států EU, které podle Euractivu brání EU vystupovat při jednáních jako rovnocenný partner USA.
K zastáncům rezolutnější odpovědi EU patří Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron již v neděli vyzval EU k „rozhodné obraně evropských zájmů“, píše deník The Guardian.
Tento postoj země potvrdil také francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin: „Situace, která od soboty nastala, nás musí vést ke změně strategie. Musíme konkrétně a velmi jasně představit schopnost EU přijít s protiopatřeními,“ řekl.
Emmanuel Macron, prezident Francie, před briefingem médií po červnovém jednání Evropské rady Zdroj: Evropská rada
Po drsnějším postupu volají také Dánové. „Musíme ukázat svaly,“ řekl dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, jehož země v současné době předsedá Radě EU a který pondělnímu jednání předsedal.
Varoval ale také před možností vleklého obchodního konfliktu s USA a zdůraznil, že obchodní válka s USA by měla „zničující“ důsledky na obou stranách Atlantiku.
Maďarsko: Komise neumí vyjednávat
Maďarská strana zase tvrdí, že chyba je nikoliv na straně Washingtonu, ale Bruselu. „Američané mají zájem na tom uzavřít dohodu, ale fakt, že se ji uzavřít nedaří, ukazuje neschopnost Komise,“ prohlásil náměstek maďarského ministra obchodu Levente Magyar.
Prohlásil také, že Evropská unie by se měla přestat snažit o narovnání obchodního vztahu s USA a smířit se s faktem, že americká cla budou vyšší. „Protiopatření ze strany EU jsou kontraproduktivní,“ nechal se slyšet Magyar a zpochybnil tak často opakovaná tvrzení Budapešti o ochraně národních zájmů.
Náměstek maďarského ministra obchodu Levente Magyar Zdroj: Rada EU
Zkusme se domluvit, opakuje Německo
K silným zastáncům dalšího jednání se Spojenými státy patří naopak Německo. Právě jeho export je na USA významně závislý.
„Chceme využít tento čas, dva a půl týdne do 1. srpna, k nalezení řešení. Jsem k tomu skutečně odhodlaný,“ cituje německého kancléře Friedricha Merze agentura Reuters. Sám dříve pro německou stanici ARD přiznal, že 30procentní cla by Německo „tvrdě zasáhla“.
Na jednání proto Německo podle deníku vyzvalo k „pragmatické“ reakci, zatímco Itálie varovala před obchodní válkou. Podporu dalším jednáním vyjádřily také státy jako Španělsko, Švédsko nebo Litva.
Výsledky dnešního jednání Rady #FAC pro obchod za 🇨🇿 účasti státního tajemníka @mpo_tweetuje Vladimíra Many mj. k obchodním vztahům mezi 🇪🇺 & 🇺🇸, k obchodním vztahům 🇪🇺 & 🇨🇳 či aktuálně projednávaným obchodním dohodám
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) July 14, 2025
↓ https://t.co/eiY2mIzWwc pic.twitter.com/rxDm7MroOj
Česko: EU zjevně nechce situaci eskalovat
Další vyčkávání a doufání ve smířlivost Trumpa podporují také Češi.
Ministr obchodu Lukáš Vlček dříve zopakoval odhodlání najít s USA dohodu. „Podle nás by bylo ku prospěchu obou stran, které tvoří největší obchodní vztah na světě, najít dohodu,“ napsal na síť X.
Na jednání však Vlček přítomný nebyl – zastupoval jej státní tajemník Vladimír Mana. „Spojené státy zůstávají naším klíčovým ekonomickým, ale i strategickým partnerem a litujeme, že bylo oznámeno další uvalení cel na EU. Jde o další nejistotu pro naše, ale i americké podniky. Jsme přesvědčeni, že je v zájmu obou stran dosáhnout dohody o snížení cel,“ komentuje jednání na stránkách ministerstva zahraničních věcí státní tajemník Mana.
Výsledky dnešního jednání Rady #FAC pro obchod za 🇨🇿 účasti státního tajemníka @mpo_tweetuje Vladimíra Many mj. k obchodním vztahům mezi 🇪🇺 & 🇺🇸, k obchodním vztahům 🇪🇺 & 🇨🇳 či aktuálně projednávaným obchodním dohodám
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) July 14, 2025
↓ https://t.co/eiY2mIzWwc pic.twitter.com/rxDm7MroOj
Podle vrchního ředitele sekce EU a zahraničního obchodu Davida Müllera je evidentní, že EU nechce situaci eskalovat. Evropské státy jsou podle něj nicméně připraveny bránit zájmy svých společností tak, jak bude potřeba.
Jaké karty má EU připravené?
EU už v dubnu schválila první balík protiopatření jako reakci na americká cla na ocel a hliník v hodnotě 21 miliard eur (přibližně 518 miliard korun). Jejich platnost však Unie následně o 90 dní odložila, v návaznosti na odklad platnosti cel na straně USA, a to až do tohoto pondělí. Předsedkyně von der Leyenová však o víkendu oznámila, že jejich účinnost se posune až na 1. srpna, opět zrcadlově americkým clům.
Kromě toho státy EU chystají i druhou vlnu odvetných opatření, původně plánovanou v rozsahu 95 miliard eur (zhruba 2,3 bilionu korun). Po výhradách některých členských států se však očekává, že finální objem balíčku bude o něco nižší – přibližně 72 miliard eur (asi 1,8 bilionu korun). O konkrétní podobě ale země EU zatím definitivně nerozhodly a jejich obsah ministři probrali právě na pondělním setkání.
Dalším esem, které má EU v rukávu, jsou vyšší daně na americké technologické a digitální firmy, jako jsou Meta nebo Google.
Zaplnění mezery po USA
Šéf obchodu EU Šefčovič v pondělí také řekl, že Evropská komise usiluje o spolupráci zemí G7, jako jsou Kanada a Japonsko, a koordinaci jejich společné reakce na nevyzpytatelná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Jednáme s našimi hlavními obchodními partnery – zejména s těmi z G7. Nyní se však objevuje nový pocit naléhavosti,“ uvedl Šefčovič.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Washington stupňuje tlak na Moskvu. Senátoři volají po schválení „kladiva“ na Putina
