Trump chystá tvrdší postup vůči Rusku
Americká administrativa otáčí svůj dosavadní přístup k Rusku a bránící se Ukrajině. Zahraniční média takto komentují nedávná rozhodnutí Donalda Trumpa, který se zřejmě odklání od snahy nalézt s Kremlem společnou řeč. Šéf Bílého domu údajně brzy oznámí nový plán na vyzbrojení Kyjeva, kterému mimo jiné poskytne střely systémů protivzdušné obrany Patriot. V Kongresu navíc čeká na schválení sankční zákon přezdívaný „kladivo“ na Putina. Návrh má širokou podporu demokratů i republikánů a senátoři tvrdě tlačí na jeho schválení.
Jedním z Trumpových předvolebních slibů, který se 20. ledna po čtyřech letech vrátil do Bílého domu, byl závazek o ukončení ruské války proti Ukrajině, a to do 24 hodin od nástupu do funkce. To se mu splnit nepovedlo, avšak začátek jeho funkčního období znamenal výraznou změnu v přístupu k Rusku oproti předešlému postoji Bílého domu.
ČTĚTE TAKÉ: Trump narazil a zlobí se na Putina. Ukrajinci by ale měli nadšení mírnit, stojí v analýze CNN
Britská BBC píše, že Washington k Moskvě zaujal „vřelejší postoj“. Trump se pustil do obnovy americko-ruských vztahů, často si s Putinem volal a v únoru dokonce zorganizoval setkání na vysoké úrovni v Saúdské Arábii. „Věřím, že chce mír,“ řekl Trump na Putinovu adresu v polovině února.
Ačkoliv americká administrativa tvrdě tlačila na dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, dohodu se dosud nalézt nepodařilo. Téměř půl roku po Trumpově návratu do Bílého domu mu prý proto měla dojít trpělivost. „Putin nám servíruje spoustu keců, pokud chcete znát pravdu,“ měl prezident prohlásit na zasedání vlády. „Trump je na Putina opravdu naštvaný,“ dodal pro web Axios vlivný republikánský senátor a Trumpův spojenec Lindsey Graham.
Dodávky zbraní s doletem do Moskvy
Trump nyní svůj přístup k Rusku otáčí. Zatímco v předchozích měsících vyvíjel tlak spíše na slabší a bránící se zemi (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského například označil za diktátora), nyní Kyjevu slibuje masivní podporu.
V noci na pondělí Trump oznámil, že USA Ukrajině pošlou střely systémů protivzdušné obrany Patriot. Web BBC je popsal jako účinné, efektivní a drahé (jedna střela stojí asi tři miliony dolarů, tedy okolo 63 milionů korun). „Jedná se o takzvané ‚bodové obranné‘ systémy: obecně jsou určeny k obraně konkrétních oblastí, jako jsou města nebo důležitá infrastruktura,“ píše BBC a dodává, že dolet střel může být až 160 kilometrů. Zatím není jasné, kolik Patriotů Kyjev získá.
VIDEO: USA pošlou Ukrajině Patrioty
„Dodávky nových Patriotů Ukrajině pomohou, ale nevyřeší válku ani nezajistí stabilní budoucnost. Bude totiž nutné najít financování a zjistit, kdo Patrioty tentokrát zaplatí. Spojené státy jsou totiž ve své podpoře Ukrajiny poměrně vyčerpané, ať už kvůli politickým slibům, ale také kvůli tomu, že se musí primárně dívat do Pacifiku a na čínské hrozby,“ upozornil pro CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Pokročilými americkými systémy protivzdušné obrany to však nekončí. Trump dále uvedl, že v pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Jeho součástí by měly být také útočné zbraně, a to včetně raket dlouhého doletu. Ty by mohly zasáhnout území hluboko na ruském území včetně Moskvy. Trump svůj plán představí zřejmě po pondělním jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
„Kladivo“ v záloze
Otočka v americkém přístupu by se však nemusela promítnout jen v dodávkách zbraní. Američtí senátoři nyní stále silněji tlačí na schválení masivního sankčního zákona, který má v horní komoře amerického Kongresu podporu 85 zákonodárců, a to jak mezi republikány, tak i demokraty. Tvůrci návrhu, republikán Lindsey Graham a demokrat Richard Blumenthal, jej nazývají „kladivo“ na Putina.
„Zákon o sankcích by prezidentu Trumpovi dal k dispozici kladivo na Putinovu ekonomiku a všechny země, které podporují jeho válečnou mašinerii,“ řekl Graham ve vysílání stanice CBS. Zákon by totiž Trumpovi umožnil uvalit 500procentní clo na dovoz ze zemí, které nakupují ruský uran, plyn a ropu.
Kdy by se mohlo přiblížit schválení zákona, zatím není jasné. „Velká chuť“ po tvrdých sankcích proti Rusku však podle předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona panuje i v dolní komoře. Trump se k návrhu zatím staví poměrně vlažně. Minulý týden podle CNN uvedl, že si jej prostuduje a v neděli na otázku, zda při pondělním „důležitém prohlášení k Rusku“ oznámí uvalení sankcí, odpověděl: „Uvidíme zítra.“
Graham, blízký spojenec republikánského prezidenta, je však optimistický ohledně schválení zákona Kongresem. Trump mu měl prý osobně dát zelenou. „Kongres je na pokraji schválení nejvýznamnějšího balíčku sankcí v historii země,“ uvedl senátor.
Proč nyní?
Návrh však v Kongresu leží již od začátku dubna. Od té doby se schválení přiblížil jen podle vyjádření jeho tvůrců. Web CNN si tohoto faktu všímá a upozorňuje, že Trump by na schválení zákona kývl ve chvíli, kdy by s Putinem skutečně „skončil“. Jeho poslední kritická vyjádření na adresu šéfa Kremlu CNN interpretuje spíše jako snahu vyvinout na ruského vládce tlak než jako zásadní změnu politiky jeho administrativy.
Amerikanista Kryštof Kozák se však i přesto domnívá, že Trump si prochází vystřízlivěním. To podle něj začalo poté, co Washington zatlačil na Ukrajinu. „Vyhrožoval jí vším možným jenom proto, aby nakonec na mírové podmínky přistoupila, a to přesto, že pro ni nebyly moc výhodné,“ popsal Kozák pro CNN Prima NEWS.
VIDEO: Kozák a Šír k Trumpově otočce k Rusku a Ukrajině
Až poté si americká hlava státu zřejmě uvědomila, kdo skutečně prahne po klidu zbraní. „Trump není až tak úplně hloupý, aby mu nedošlo, že si z něj Vladimir Putin celou dobu trochu dělal legraci. A to mu samozřejmě vadí,“ dodal Kozák.
Navíc si Trump podle CNN uvědomil, že cíle USA na Ukrajině jsou zcela odlišné od těch ruských. Trump chce vždy dosáhnout vítězství – tím je v tomto případě dosažení dohody o příměří mezi oběma stranami konfliktu. Zdá se přitom, že je Trumpovi více méně jedno, jak bude vypadat a zda bude spravedlivá. Putin však nikdy nenaznačil, že by měl zájem o dohodu, která by zahrnovala cokoli jiného než získání celé Ukrajiny.
Dalším důvodem, proč Trump „střízliví“ právě teď, je zřejmě vývoj na frontě. Rusko v létě značně zvýšilo počet útoků na Ukrajinu. Denně podle zpráv z napadené země vysílá i přes 500 dronů a raket. Ještě před měsícem se museli Ukrajinci bránit v průměru jen vyšším desítkám bezpilotních letounů.
O svých cílech měl navíc Putin s Trumpem otevřeně hovořit v telefonátu ze 3. července. Tehdy měl ruský vládce amerického prezidenta informovat o nové ofenzivě. „Putin poznamenal, že během příštích 60 dnů obnoví úsilí o získání regionů, ve kterých má Rusko dobrou pozici, a to až po jejich administrativní hranice,“ píše web Axios obeznámený s obsahem hovoru. Jednat se má konkrétně o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
O telefonátu mluvil Trump i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterému svěřil svou frustraci. „Chce si vzít úplně všechno,“ informoval Trump francouzskou hlavu státu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tank, nebo hranaté monstrum? Video ukazuje ukrajinskou likvidaci konvoje ruských „krabic“
