V pondělí začíná další fáze soudního procesu o vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange do USA. Přelíčení se koná u britského Ústředního trestního soudu v Old Bailey v Londýně. V USA novináře předběžně viní z osmnácti trestných činů, z nichž sedmnáct souvisí se špionáží. Hrozí mu tam až 175 let vězení, informoval web The Guardian.
Během slyšení, které má trvat až čtyři týdny, zazní obvinění od amerického ministerstva spravedlnosti, podle něhož se Assange snažil rekrutovat hackery, aby našli utajované vládní informace.
Právníci: Jde o politicky motivované stíhání
Američané už dříve Juliana Assange obvinili z osmnácti trestných činů, z nichž sedmnáct spadalo pod zákon o špionáži. Obvinění zahrnují třeba spiknutí v rámci získávání, obdržení a zveřejňování tajných diplomatických a vojenských dokumentů.
Assangeovi právníci tvrdí, že jim nebyl poskytnut dostatek času na prostudování nové obžaloby. Argumentují tím, že stíhání je politicky motivované, protože WikiLeaks publikovala americké vládní dokumenty odhalující válečné zločiny a porušování lidských práv ze strany USA.
Devětačtyřicetiletý australský novinář se u soudu objeví po mnoha měsících, protože několik předchozích stání vynechal kvůli zdravotním důvodům. Posledních šestnáct měsíců od doby, co byl zatčen na ekvádorské ambasádě v Londýně v dubnu 2019, je zadržován ve věznici Belmarsh. Jednání o vydání bylo navíc odloženo i z důvodu pandemie onemocnění COVID-19.
Assangeova partnerka: Je to útok na žurnalistiku
Partnerka vězněného Australana Stella Morisová uvedla, že Assange ve vězení ztratil hodně na váze a jeho zdravotní stav se zhoršoval. Bála se, že jejich děti vyrostou, aniž by viděly svého otce.
Proč Hillary Clintonová nevyhrála prezidentské volby v roce 2016?
Žena, jež se celý život pohybovala v nejvyšších politických kruzích, zatoužila i po postu americké prezidentky. Hillary Clintonová však vytouženého vrcholu již dvakrát nedosáhla. Během své politické cesty někdy zapomínala na své zdraví a na veřejnost se dostaly i dokumenty a e-maily, které jí podle jejích slov uškodily ve volbách v roce 2016.
„Julianův případ má obrovský dopad na svobodu projevu a svobodu tisku. Toto je útok na žurnalistiku. Pokud bude vydán do USA za publikování nepohodlných pravd ohledně válek v Iráku a Afghánistánu, vytvoří se precedens a v budoucnu může být vydán jakýkoliv britský novinář,“ uvedla Morisová.
Vzhledem k protikoronavirovým opatřením bude v oddělené soudní síni fyzicky k dispozici jen několik míst pro média a pozorovatele, kteří budou moci sledovat jednání na obrazovce.
Edward Fitzgerald, jeden z právních zástupců Juliana Assange, vyjádřil dříve znepokojení nad potížemi s komunikací s klientem. „Měli jsme velké problémy se dostat do Belmarshe, abychom převzali instrukce od pana Assange a diskutovali s ním o důkazech… Jednoduše se nemůžeme dostat dovnitř.“
Amnesty International protestuje
Žádost o vydání do USA odsoudila řada lidskoprávních organizací a skupin bojujících za svobodu projevu. Amnesty International uvedla, že Assange by ve Spojených státech mohl být vystaven riziku vážného porušování lidských práv. Obvinění ze špionáže mohou mít mrazivý efekt na právo na svobodu projevu a strach před stíháním může vést novináře k autocenzuře, dodala organizace.
Zvláštní zástupce OSN pro problematiku mučení profesor Nils Melzer, který Assange navštívil ve vězení, uvedl, že zadržený vykazuje všechny symptomy spojené s dlouhodobým vystavením psychologickému mučení a neměl by být vydán do USA.
Před soudním dvorem se očekávají protesty stoupenců Assange. Proti jakémukoliv rozhodnutí soudu se podle The Guardian ještě lze odvolat k vyšší instanci.