Americký prezident Donald Trump (uprostřed) se svými dětmi – Donaldem mladším a Ivankou Zdroj: Profimedia.cz
Pouhé dva dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, než skončí ve své funkci. Ve středu 20. ledna jej oficiálně nahradí demokrat Joe Biden, který nad Trumpem v nedávných volbách zvítězil. Končící hlava státu z řad republikánů nyní řeší zapeklité téma. Stále totiž může udělit milosti, spekuluje se až o stovce lidí. Mezi nimi by mohly být i Trumpovy děti.
S informací o Trumpově záměru přišla americká televize CNN. Podle ní by se dosluhující hlava státu měla odhodlat vydat sérii milostí právě během úterý.
Je otázkou, kdo všechno Trumpovu milost dostane. Americká média spekulují, že na seznamu by mohly být mimo jiné i jeho děti. Prezidentova dcera Ivanka Trumpová byla společně se svým manželem Jaredem Kushnerem nedílnou součástí týmu Donalda Trumpa. Oba dokonce létali do jiných zemí coby prezidentovi lidé. Kushner se například podílel na krocích, které vylepšily vztahy s Izraelem.
Trump navíc už těsně před Štědrým dnem prezidentský pardon udělil otci svého zetě Charlesi Kushnerovi. Ten čelil obvinění kvůli daňovým únikům, ilegálním příspěvkům na politickou kampaň či ovlivňování svědků. Nakonec se u soudu přiznal a byl odsouzen ke dvěma rokům vězení a pokutě více než půl milionu dolarů (necelých 11 milionů korun). Končící prezident však „zaúřadoval“ a Kushnerovi v průběhu trestu udělil milost. Ten si nakonec odseděl 14 měsíců.
Je ve hře i milost pro samotného Trumpa?
Do předvolebních kampaní se velmi hlasitě zapojily i další Trumpovy děti – synové Donald mladší a Eric, které má s bývalou česko-americkou modelkou a podnikatelkou Ivanou Trumpovou. I oni by tak mohli prezidentský pardon dostat.
V případě Trumpových dětí a jeho blízkých spolupracovníků by šlo většinou o udělení preventivní milosti. Trump se totiž podle médií obává toho, že nová administrativa Joea Bidena bude cílit právě na jeho blízké. Končící prezident tak může dětem udělit preventivní pardon, který by se měl vztahovat na možné prohřešky, jež spáchaly ještě před ním.
Je však možné, že se jeho děti opravdu dočkají obvinění v jedné konkrétní kauze. Stát New York totiž vyšetřuje financování Trumpovy organizace. Do jejího řízení jsou zapojeni právě i prezidentovi potomci, tudíž se i oni můžou stát obviněnými.
Objevily se také spekulace, že by Trump mohl pro jistotu udělit milost sám sobě. Takový krok by byl v dlouhé historii amerických prezidentů zcela bezprecedentní. Zdroje z prezidentova okolí ale naznačují, že k omilostnění sama sebe nakonec nepřistoupí, především proto, že by mohl v očích Američanů vypadat jako viník.
Média: Dočká se Assange, smůlu bude mít Trumpův právník
Jedním z dalších, kdo by se mohli dočkat milosti, je i zakladatel WikiLeaks Julian Assange. Ten žil posledních několik let na ekvádorské ambasádě v Londýně, aby se vyhnul trestnímu stíhání v USA. V roce 2019 jej však policisté z velvyslanectví vyvedli a od té doby je v britské vazbě. Milost by mohl dostat také rapper Lil Wayne, který čelí obvinění z nelegálního držení zbraní.
Menší šance se aktuálně dávají Trumpovu bývalému stratégovi Stevu Bannonovi. Hlava státu se s ním totiž v průběhu let rozkmotřila a Bannon v Bílém domě skončil. Nedávno se jejich vztahy začaly trochu zlepšovat, je ale otázka, zda natolik, aby se Bannon dočkal pardonu.
Donedávna byl takřka jistotou pro udělení milosti také Trumpův osobní právník a bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který patřil v posledních týdnech k jeho největším zastáncům, když hájil jeho tvrzení o volebních podvodech. Po Novém roce však Trump řekl, že s jeho službami není spokojen, protože se mu nepodařilo zvrátit výsledek voleb. Giuliani nyní uvedl, že nebude Trumpa obhajovat při jeho druhém impeachmentu.
V minulosti již Trump udělil prezidentský pardon například původnímu šéfovi své první volební kampaně Paulu Manafortovi. Ten si odpykával sedm a půl roku ve vězení kvůli sérii podvodů. Úplně první milost dal Trump v roce 2017 kontroverznímu arizonskému šerifovi Joeu Arpaiovi. Ten je vnímán jako jeden ze silných odpůrců nelegální migrace a byl znám jako „nejtvrdší šerif Ameriky“. Nedávno navíc proslul vyšetřováním, kdy se snažil dokázat, že se Trumpův předchůdce v Bílém domě Barack Obama nenarodil v USA, čímž by se jeho volba stala protizákonná.
Střídání stráží v Bílém domě
Končící americký prezident až po útoku svých příznivců na Kapitol v době, kdy v budově jednali kongresmani a senátoři o oficiálním potvrzení Joea Bidena ve funkci prezidenta, poprvé od voleb připustil, že ve středu 20. ledna zajistí poklidné předání moci svému demokratickému oponentovi.
Zároveň však dodal, že stále považuje výsledky říjnových voleb za zmanipulované a slavnostní inaugurace se nezúčastní.
Výtržnosti v Kapitolu vedly ke smrti pěti lidí včetně jednoho policisty. Různé sociální sítě následně zablokovaly Trumpovy účty, mimo jiné i Twitter, kde byl Trump dlouhodobě mimořádně aktivní. Důvodem byly právě jeho příspěvky, kterými podle Twitteru nabádal své příznivce k násilí.
V den útoku na Kapitol promluvil Trump ke svým příznivcům naživo a burcoval k pochodu k budově, kde měli demonstranti „dát sílu republikánským senátorům a kongresmanům“, aby uspěli se stížnostmi na průběh voleb. Protestující však před Kapitolem přemohli policii a ochranku a vnikli dovnitř, kde mimo jiné i rabovali.
Absolutní rekord? Zhruba sedm tisíc milostí po občanské válce
Trump dosud udělil za své funkční období necelých sto milostí. Další stovkou rozdaných pardonů by se však k rekordmanům ani zdaleka nepřiblížil. Jen jeho předchůdce Barack Obama rozdal necelé dva tisíce milostí.
Nejvíce pardonů udělili američtí prezidenti vždy buď během války, nebo v poválečném období. Vůbec nejvíce jich dal v 19. století prezident Andrew Johnson, který nastoupil po zavražděném Abrahamu Lincolnovi. Vzhledem k ukončení Americké občanské války udělil Johnson přes sedm tisíc milostí.
Za ním se umístil Franklin D. Roosevelt, který USA vedl v době 2. světové války. Jediný prezident, který sloužil po čtyři volební období, byť to poslední skončilo kvůli jeho smrti předčasně, rozdal více než tři a půl tisíce milostí. Za ním je pak Woodrow Wilson, který byl americkým prezidentem pro změnu v době 1. světové války. Ten udělil téměř dva a půl tisíce pardonů.
