Taky pořád sedíte doma v koronténě? Já teda jo, ale musím vám říct, že je o dost lepší sedět zavřená ve velkým baráku nebo bytě, než být namačkaná v kleci s dalšíma dvaceti. To už jsem si prožila a proti tomu je tady to úplný bájo. A víte, co je taky ještě horší, než muset být zavřená doma? Žádnej domov nemít! A takových zvířat jsou mraky.
Taky pořád sedíte doma v koronténě? Já teda jo, ale musím vám říct, že je o dost lepší sedět zavřená ve velkým baráku nebo bytě, než být namačkaná v kleci s dalšíma dvaceti. To už jsem si prožila a proti tomu je tady to úplný bájo. A víte, co je taky ještě horší, než muset být zavřená doma? Žádnej domov nemít! A takových zvířat jsou mraky.
Naštěstí to spoustě lidem není jedno, a tak se o takový zvířata staraj a berou si je k sobě, než jim najdou ten správnej domov, kde už můžou zůstat na furt. Takovej hodnej člověk je i můj kolega Jiří z Obránců zvířat. Už má doma ustrašenou psí dámu Šárku, ale k ní si ještě vzal mýho novýho kámoše Jerryho a tomu teď hledá novej domov. Tak jsem si řekla, že mu s tím pomůžu.
Tak snad abych vám Jerryho trošku představila… Je strašně chytrej a vynalézavej, umí si sám otevírat dveře. Ať máte jakejkoliv typ odpaďáku, tak on hodně rychle přijde na to, jak se do něj dostat. Moc dobře všemu rozumí, občas ale zneužívá toho, že je kříženec vlčáka a japonský akity. A tak když se mu prostě nechce, tak předstírá, jakože Japonec je a nerozumí… Je pěkně vychytralej, co?
Jiří se Jerryho na přechodnou dobu ujal, ale zůstat u něj nemůže, i když si moc rozumí.
Ale taky je to strašnej mazel… Já teda většinu času trávím s kočkama a Jerry mi je strašně připomíná. V příštím životě určitě kočka bude. Za váma přijde, skloní hlavu a začne si o vás leštit plešku a najednou kotoul na záda a příprava na drbací půlhodinku hotova. Je to fakt největší mazel na světě, takový štěně v dospěláckým svalnatým těle.
Co teda moc neumí, tak štěkání. Na svůj věk by to asi měl zvládat líp, ale místo štěkotu spíš jen tak chraptí. Jsem se mu za to smála (se nedalo) a začala na něj sípat taky, to se teda urazil a odešel si halekat do jinýho pokoje. Ale nevydrží mu to dlouho, je to fakt kámík.
A samozřejmě má rád svoji pohodičku, spí doslova jak dudek. Probudit ho není jen tak. Bělmo před očima, jazyk ven, poloha na záda a odpolední cesta do nekontrolovanýho rauše může začít. Docela sympaťák tenhle Jerry, co říkáte?
No, pokud vás Jerry zaujal, což je úplně jasný, tak se ozvěte paní Stáně Strohschneiderové na číslo 773 054 791 nebo na mail stana.krmiva@gmail.com. Mně se teda po Jerrym bude stýskat, až bude pryč od Jiřího, ale s akčním Jerrym by Šárka neměla na starý kolena vůbec klid. Mrkněte na něj TADY.
Tak mě napadá, že sezení doma je dobrá příležitost adoptovat nějakýho zvířecího bezdomovce. Pokud jste teda o tom už přemýšleli a jste si jistí, že vás po koronténě neomrzí a Jerry vás úplně neoslovil (což bych se teda divila), tak můžete mrknout ještě i tady: