Karcinom prsu postihuje i mladší ženy. Může za to odkládaní mateřství, říká onkoložka

Karcinom prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen v Česku. Stále častěji se dotýká i mladších žen 45 let. V Česku každoročně onemocní nádorem prsu kolem sedmi tisíc žen. Lékaři stále apelují na prevenci, která zachraňuje životy. Protože čím dříve je nádor odhalen, tím vyšší je šance na plné uzdravení. Petra Svobodová je jednou z mnoha žen, které si tuto diagnózu vyslechly už před třicítkou. Jak zvládla léčbu vysoce agresivního nádoru? A proč se karcinom u mladých žen objevuje stále častěji?

Petře bylo 29 let, když si jednoho večera nahmatala malou bulku v prsu. Hned druhý den se objednala ke svému gynekologovi, který ji ujistil, že je mladá a nic vážného to nebude. S těmito slovy ji poslal domů. „Nechtěla jsem se ale nechat odbýt, trvala jsem na tom, že chci podrobnější vyšetření, abych měla jistotu. Nakonec jsem dostala žádanku do mamologické poradny,“ vypráví Petra. A právě toto rozhodnutí jí pravděpodobně zachránilo život. Po ultrazvuku a následné biopsii jí paní doktorka oznámila, že se jedná o velmi agresivní karcinom prsu a je nutné co nejdříve zahájit léčbu.

Po částečné operaci prsu musela Petra podstoupit chemoterapii, ze které měla velký strach. Nakonec ale tuto léčbu zvládala dobře. „Čekala jsem to daleko horší, i když mi samozřejmě po chemoterapii nebylo úplně nejlépe, dalo se to vydržet,“ vzpomíná. Protože měla typ nádoru, který byl silně hormonálně pozitivní, po ukončení terapie následovala ještě hormonální léčba a takzvaný umělý přechod. „To samozřejmě nebylo nijak příjemné, hlavně jsem měla velké návaly horka, ale také se to dalo zvládnout. Důležité pro mě bylo, abych se uzdravila,“ dodává.

V průběhu léčby byla Petra na neschopence, i když původně uvažovala o tom, že by chodila do práce. „Nakonec jsem byla ráda, že jsem poslechla lékaře, kteří mi doporučili zůstat doma. I když vedlejší účinky léčby nebyly tak hrozné, byla jsem hodně unavená a měla alespoň čas věnovat se sama sobě a odpočívat,“ dodává Petra. Největší oporou jí byl její přítel, rodina a kamarádi. Petra měla štěstí, protože léčba zabrala a dnes se cítí dobře. „Ostatním ženám bych ráda vzkázala, aby si hlídaly svá prsa pravidelným samovyšetřováním každý měsíc. A hlavně nenechat se odbýt, pokud by lékaři jejich problém banalizovali,“ uzavírá.

Lékařka: Problém je odkládání mateřství i umělé oplodnění

O tom, že rakovina prsu postihuje stále častěji ženy mladší pětačtyřiceti let, hovoří také docentka Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Podle ní jde mimo jiné o důsledek narůstajícího věku prvního těhotenství žen. „Zatímco dříve ženy rodily mezi 20. a 25. rokem, dnes je to spíše rarita a věk prvorodiček se posunul za hranici 30 let,“ upřesňuje s tím, že není výjimkou, když ženy rodí první dítě i po čtyřicítce. „Dalším problémem je otázka umělého oplodnění. Stimulace hormony sehrávají svoji úlohu především u žen s přibývajícím věkem a s opakováním výkonů,“ doplňuje Prausová.

V současné době je však léčba karcinomu prsu na velmi dobré úrovni. „Základem terapie nádoru prsu jsou tři léčebné možnosti – chirurgický výkon, dále pak radioterapie a farmakoterapie. Také je zde léčba biologická, terčová nebo cílená a nově také imunoterapie,“ vysvětluje lékařka. Dodává, že terčová, biologická nebo cílená léčba je směřována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně, nepůsobí tedy tak toxicky na zdravé buňky jako léčba cytostatická.

Ženy s rakovinou prsu se mohou obrátit na Alianci žen s rakovinou prsu, která byla založena v roce 2002 a sdružuje 47 pacientských organizací. Aliance slouží jako informační centrum nejen pro ženy, které rakovinou prsu procházejí, ale i pro širokou veřejnost.