Vyvolat v lidech stres je to nejhorší, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přední český kardiochirurg, profesor a přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk. Vysvětlil také, proč podle něj někteří lidé během koronavirové krize doslova „zblbli“ a popsal, jak u něj probíhala infekce COVID-19.
Pane profesore, zblbli lidi?
Zblbli hodně. Ale oni za to nemůžou.
Kdo za to může?
Ten, kdo dává čísla do veřejného prostoru. I veřejnoprávní televize k tomu přistoupila populisticky. Takhle špatně podávanou statistiku jsem dlouho neviděl, to až zůstává rozum stát. Přeci nemůžeme porovnávat úmrtí v USA s úmrtími v České republice v absolutních číslech. To ví i žák základní školy. Měla by se uvádět v přepočtu na milion obyvatel. Za druhé, porovnávat mortalitu v New Yorku, kde žije 10 tisíc obyvatel na kilometr čtvereční, s mortalitou v České republice, kde žije asi 130 obyvatel na kilometr čtvereční, to jsou absolutně nesrovnatelné věci.
Ta rétorika vyděsila všechny lidi nad 65 let. Vyděsila je tak, že moji přátelé, vysokoškolsky vzdělaní lidé, se zavřeli doma, a čekali, až umřou. Nedá se říct šmahem, že každý, komu je nad 65 let, je ohrožen. Kalendářní věk nic neříká, rozhodující je biologický věk.
Člověk umře, protože se úplně rozpadne. Nemohou k němu příbuzní, je to velký stres.
Jak mají lidé poznat, že nejsou ohroženi?
Mělo se jasně říct, že ohrožená skupina jsou lidé s přidruženými onemocněními. Rizikoví jsou lidé s obezitou, kuřáci, pacienti s cukrovkou, srdečním a cévním onemocněním, plicním onemocněním a lidé se sníženou imunitou. To jsou skupiny, které by měly být chráněny, na ty by měla být zaměřena pozornost. Staří nemocní lidé jsou nejvíc v domovech důchodců, a ty jsme neřešili. Přitom jsme je měli řešit nejvíc. Ale ne způsobem, že když má někdo tuto čínskou chřipku, tak ho dáme do absolutní izolace a dvakrát denně k němu budeme posílat pečovatelky ve skafandrech.
Co to pak udělá s lidskou psychikou?
Ten člověk umře, protože se úplně rozpadne. Nemohou k němu příbuzní, je to velký stres. A stres je velice špatná věc, snižuje obranyschopnost organismu a nezvládnutý stres může vést k řadě fyzických onemocnění, jako jsou žaludeční vředy, hypertenze a další. Vyvolat v lidech stres je špatně.
Jak hodnotíte současná opatření, kdy lidé mohou do obchodů, ale nesmějí listovat knížkami a zboží, které vrátí, musí na tři dny do karantény?
Hledám v tom logiku, a nemůžu ji nalézt. Nechápu, že jsme otevřeli hobbymarkety. Byl jsem v jednom z nich. V levé půlce haly prodávali šroubky, žárovky, v pravé půlce haly bylo zboží pro zahrady. Do levé půlky jsme nesměli, pravá půlka byla oddělena kyblíčky s hnojivem a mohlo tam neomezené množství lidí. Ať mi někdo vysvětlí, jaký to má imunologický efekt, když babičky a dědečkové si kupovali kytičky, ale žárovku jste si koupit nemohli. A všichni byli v téže hale, s touž klimatizací. Celou dobu byly otevřeny prodejny cigaret, přitom kouření je jeden z nejrizikovějších faktorů, zatímco prodejny zeleniny a ovoce byly zavřené. Mohly být otevřeny obchody s potravinami a lékárny a spousta malých obchůdků musela mít zavřeno.
To je i případ vašeho syna, který má stánek na ovocné koktejly, že?
Do potravin a hobbymarketů mohli všichni, a vedle takový obchůdek s ovocnými šťávami, který má i můj syn, musel mít zavřeno. Co bychom měli teď pít? Vitamínovou bombu. Přitom to je kousíček vedle velké prodejny potravin, kam všichni můžou. Ale koupit si zdravý nápoj nemůžou.
Obávám se totiž, že na podzim nastane druhá vlna, která bude kombinovaná ještě s tou normální chřipkou.
Které z těch opatření podle vás mělo smysl? Vy sám jste zastánce nošení roušek.
Nošení ústenek má nejen smysl v tom, že neprskáme, ale má to i trochu psychologický dopad. Lidé vědí, že by měli dodržovat nějaká hygienická pravidla.
Měla by se teď opatření naráz uvolnit?
Kdybych byl trenér prvoligového fotbalového mužstva, to je jedno, jestli Sparty nebo Slavie, tak bych jim řekl: Kluci, bylo by nejlepší, abyste se hned nakazili, abyste měli imunitu. Mladí lidé to prodělají jako rýmu. Obávám se totiž, že na podzim nastane druhá vlna, která bude kombinovaná ještě s tou normální chřipkou. Čím víc lidí prodělá COVID-19 teď během léta, tím to bude lepší a druhá vlna nebude tak silná. Lidé by se každopádně měli nechat očkovat proti chřipce, já se nechávám očkovat. Před čtyřmi lety jsem prodělal tak strašnou chřipku, že tahle čínská se s ní ani nedá srovnat.
Znám mladého zdravého muže, který „čínskou“ infekci měl, a dva týdny ležel v horečkách přes 39 stupňů. Říkal, že by to rozhodně nikomu nepřál…
Záleží na mnoha a mnoha věcech. Je to koronavir a chřipku dělají také koronaviry. Možná že to očkování proti chřipce opravdu může pomoct. Někdo říká, že záleží na typu chromozomu. Je tam moc neznámých.
Sám jste COVID-19 prodělal. Jak jste to prožíval?
Psychicky jsem byl otrávený. Fyzicky jsem byl unavený. Blbé bylo, že to trvalo deset dní. Vždycky ráno jsem si myslel, že už mi je líp, a pak se to zase zhoršilo. Chodil jsem po obědě spát, pokašlával jsem. Jednou jsem měl teplotu 38,2 stupně, jinak jsem byl bez teploty. Jeden den jsem měl průjem.
Setkal jste se po návratu do práce s obavami kolegů či pacientů, že by se od vás mohli nakazit?
To ne, naopak mladší kolegové za mnou chodili a ptali se, kde by se mohli nakazit, aby to měli za sebou. Mají třeba starou babičku a bojí se k ní jít. Ale když by to prodělali a pak byli dvakrát negativní, tak by měli jistotu, že už tu babičku nenakazí.
Je otázka, kolik lidských životů se zničí tím, že se zničí ekonomika.
Měla podle vás vláda nechat všemu volný průběh a otevřené všechny obchody a restaurace?
To neříkám, na začátku jsme nic nevěděli. Ale obchody jsou u nás mnohem déle zavřené než v USA. Tam to proběhlo jako velký malér, ale pro ekonomiku asi menší malér než u nás. Když slyšíte vládu, která říká, že dala 1,2 bilionu na záchranu podnikatelů, ale podnikatelé pak řeknou, že ty peníze nemají, tak kde je ta pravda? Doufám, že většina podnikatelů se nezhroutí a dluhy splatí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že cena lidského života je důležitější než ekonomika. S tím asi souhlasíte, ne?
Každého lidského života je škoda. Lidský život je to nejcennější, co máme. Jenom je otázka, kolik lidských životů se zničí tím, že se zničí ekonomika. Lidský život nespočívá jen v kvantitě, ale i v kvalitě. Dlouhá ekonomická recese může vést k tomu, že lidé, kteří od revoluce budovali svůj malý krámeček nebo restauraci, o ně přijdou. Skončí, budou žít na podpoře a nebudou moci dát svoje děti na školu, protože na to prostě nebudou mít.
Když se nyní říká, že lidé umřeli na koronavir – tak kolik jich ve skutečnosti bylo? Většina těch, kteří zemřeli, byli nemocní lidé. Jen se o tom nevědělo, nebo to byli lidé, kteří byli jinak těžce nemocní, a ta čínská chřipka je dorazila. A kdyby je nedorazila tahle chřipka, tak by je dorazilo něco jiného.
Dívají se lékaři na smrt jinak než běžní lidé?
Každý se na smrt dívá jinak. My jsme se smrtí mnohem víc ve styku než ostatní lidé, ale přesto nás, nebo alespoň mě, smrt každého pacienta zasáhne. I z toho důvodu máme jednou měsíčně semináře. Pokud někdo v daném měsíci zemřel, probíráme to a radíme se, jestli jsme udělali všechno dobře. Tím se poučujeme. Ale samozřejmě, že smrt každého člověka nás zasáhne.
Jan Pirk (72)
Kardiochirurg, profesor a přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk od začátku epidemie koronaviru zastává názor, že lidé by se měli infekcí co nejdříve promořit. Za svá slova sklidil vlnu kritiky, chodily mu i výhružné anonymy. Sám COVID-19 prodělal, nemoc chytil v Rakousku. Podle něj šlo o lehčí chřipku. Pirk je velkým fanouškem fotbalové Slavie, rád jezdí na běžkách a rád běhá. Účastnil se i 13 maratonů. Vlastní několik historických vozů.
