
Smrtelná nehoda v Koclířově: Kamion smetl řidiče, který vystoupil z vozu kvůli poruše
V minulém týdnu proběhla schůze senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (dále jen Výbor) a dotýkala se péče o kočky, kterou přebírají za obce a stát dobrovolníci. „Předpokládám, že je to vaše záliba,“ okomentoval vystoupení majitelky spolku Catico, z s. Evy Hulcové, senátor Petr Vícha. S tím tedy přítomné „dobrovolnice“ rozhodně nesouhlasí. Jednání bylo vůbec plné zarážejících komentářů.
V České republice se stále potýkáme s problémem toulavých a opuštěných koček. Přestože existují snahy o řešení, jako jsou kastrační programy nebo návrhy na povinné čipování, překážky na úrovni legislativy i místních úřadů často ztěžují skutečný pokrok. Jaké změny by pomohly a co můžeme dělat už teď?
Na organizaci Feliti se může obrátit prakticky kdokoliv po celé České republice, kdo ví o bezprizorních kočkách. Na jejich stránkách pak vyplní formulář, dostane příslib kastrace u nejbližšího smluveného veterináře a vše zdokumentuje. Zajistit ale musí i pooperační péči, která je u kocourů 2 dny a u koček 10 dní.
Claudia Gereaová je rumunská psí záchranářka. Už mnoho let bojuje za práva týraných, opuštěných a zcela zapomenutých rumunských pejsků. „Někdy mi to přijde jako jedna náročná nekončící bitva za druhou, znovu a znovu.“
Téměř bezbolestná, trvalá a neinvazivní. Taková by mohla být v budoucnu kastrace kočičích samic podle nové studie amerických vědců publikované v časopise Nature Communications. Stačila by k tomu jediná injekce, a odpadla by tedy nutnost podstupovat náročný chirurgický zákrok. Výzkum, provedený zatím na malém počtu zvířat, přinesl nadějné výsledky.
Londýnské BBC se podařilo vyzpovídat dosud nejvýše postaveného ruského vojáka, který utekl z války na Ukrajině. Bývalý nadporučík Konstantin Jefremov sdělil novinářům mrazivé detaily o mučení ukrajinských zajatců. Podle něj Rusové mučí Ukrajince i dvakrát denně a do výhrůžek zahrnují kastraci i znásilnění.
Napadení jedenácti žen, pět znásilněných a tři z nich uškrcené. To je výsledek řádění „spartakiádního vraha“ Jiřího Straky v 80. letech. Ten se po dopadení přiznal ke všem činům. Při provádění rekonstrukcí neprojevil sebemenší známku emocí. Skončil na deset let ve vězení a podstoupil kastraci. Po propuštění z výkonu trestu žije dnes pod jinou identitou.
Ukrajinské úřady postoupily ve vyšetřování izjumského masakru, kterého se měla před svým odchodem z Charkovské oblasti dopustit ruská armáda. V masových hrobech Ukrajinci dosud našli 447 těl. Kromě poprav se okupanti podle všeho dopouštěli i mučení či kastrací. Informoval o tom úřad náčelníka obrany Ředitelství strategické komunikace ukrajinských ozbrojených sil.
Nemám jméno – říkají mi „Ten pes“. Jsem sedmiletá psí holčička, ale určitě byste mi na první pohled tipovali věk o dost vyšší. Narodila jsem se mladé fenečce, sotva odrostlému štěňátku, na jedné větší rumunské vesnici. A tohle je příběh mého doslova „psího života“.
Investigativním webům Bellingcat a The Insider se zřejmě podařilo vypátrat identitu ruského okupanta, který měl na konci července v Luhanské oblasti vykastrovat svázaného ukrajinského vojáka. Děsivé video se dál šíří internetem. Válečným zločincem je podle všeho 29letý rodák z Tuvy jménem Ochur-Suge Mongush, který je členem čečenského praporu Achmat (pojmenováno po otci Ramzana Kadyrova).
Kyjev se zabývá děsivým videem, které má pocházet z okupovaného území na Ukrajině. Ze záběrů je patrné, že se členové ruské armády pokoušeli vykastrovat svázaného ukrajinského vojáka. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec se kvůli podezření z válečného zločinu chystá obrátit na OSN i Mezinárodní výbor Červeného kříže. Je pravděpodobné, že Moskva jakákoliv obvinění popře. Po internetu už koluje bizarní reakce prokremelského komentátora Vladimira Solovjova.
Jaro a léto obecně patří k obdobím, která přejí koťatům. Není to ale bohužel nic pozitivního. Většinou to přináší přeplněné útulky a organizace, které nemají kapacitu je dále přijímat.