Ilustrační foto: Pexels Zdroj: Pexels
Miliardové ztráty, potíže s odbytem zemědělských produktů či nárůst pracovních nákladů. Ačkoliv zemědělci nebyli v době pandemie nuceni „zavřít krám“ ze dne na den jako služby nebo průmysl, ani tomuto sektoru se problémy kvůli protiepidemickým opatřením nevyhnuly. Své o tom ví v Teletníku Rožná, který odchovává telata, či v zelinářské firmě Hanka Mochov. Obě firmy navíc říkají, že na pomoc od státu nedosáhly.
Kdo je Teletník Rožná:
FFirma byla založena v květu 1973. „Jsme mateřská školka pro telata s kapacitou 1600 kusů. Ve 21 dnech po narození je koupíme od českých chovatelů a vypipláme do věku sedm či osm měsíců, kdy jsou připravena na další chov a výkrm,” řekl pro CNN Prima NEWS ředitel a člen představenstva firmy Ladislav Zítka. „Část zvířat je prodána v ČR, většina jde na export. Nezanedbatelná je i produkce chlévské mrvy, kterou okolní zemědělské podniky zlepšují stav orné půdy,“ dodal.
Teletník Rožná nyní řeší, jak dál. „Před covidem byla firma stabilně mírně zisková, v roce 2020 se propadla do ztráty téměř čtyři miliony korun. Letošní rok se rýsuje stejný nebo ještě horší. Je to katastrofální stav, který nejsme schopni přežít do budoucna,“ řekl CNN Prima NEWS ředitel a člen představenstva Ladislav Zítka. Firma se navíc potýká i s odbytem. „Zájem o koupi telat se z důvodu poklesu spotřeby hovězího masa v době covidu snížil. Nejsme schopni prodat tak, aby se alespoň pokryly náklady na odchov,“ řekl Zítka.
S odbytem hlásí potíže i firma Hanka Mochov. „Covid a protiepidemická opatření nás zasáhly poměrně zásadně. Jednak se to týče odbytu. V první polovině roku 2020 byl enormní zájem o zeleninu, ale po uzavření restaurací jsme nenašli odbyt pro část naší produkce, například pro čerstvou mátu nebo třeba koriandr,“ řekl redakci jednatel firmy a zároveň předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Hanka zmínil i nedostatek kvalifikované pracovní síly. „Zásadně negativně nás loni ovlivnil i výpadek pracovních sil. Nešlo jen o nedostatek pracovních sil, ale hlavně o výpadek kvalifikovaných pracovních sil. Situace nás donutila zaměstnávat nekvalifikované lidi, jejichž výkonnost byla nižší. Zřídit bylo třeba i karanténní ubytovny. To vše vedlo k meziročnímu nárůstu pracovních nákladů o 20 procent, což je u nás obrovská částka,“ uvedl dále Hanka.
Pomínky pro pomoc státu firmy nesplnily
Na dotace či kompenzace od státu tito zemědělci nedosáhli, nesplnili podmínky. Teletník Rožná hledal pomoc u ministerstva zemědělství, které loni vypsalo pro podnikatele dodávající potraviny provozovatelům stravovacích služeb dotační program Agricovid Potravinářství. „Stát nám vůbec nepomohl. Zajímali jsme se o program Agricovid, ale podpora z ministerstva šla jen podnikům, které vyráběly a zásobovaly tuzemské gastro a stravování. Podmínky tohoto programu jsme nesplnili, protože prodáváme převážně na export,“ řekl Zítka.
Kdo je Hanka Mochov:
„Hanka Mochov je specializovaná zelinářská firma, která hospodaří na zhruba 900 hektarech zemědělské půdy. Pěstujeme brambory, cibuli, kořenovou zeleninu nebo bylinky. Dodáváme především do obchodních řetězců v ČR, část produkce i do maloobchodu," uvedl pro CNN Prima NEWS jednatel firmy Petr Hanka, jenž začal hospodařit na polích v okolí Mochova v roce 1993.
Podobnou zkušenost má i Petr Hanka. „Pomoci od státu jsme se nedočkali. Do programu Antivirus jsme se zapojit nemohli. Nepomohl ani Agricovid. Tím, že dodáváme do obchodních řetězců a jsme jejich celoročním partnerem, museli jsme výpadek vlastní produce doplnit nákupem a obchodní činností, a tak jsme ani tady na dotace nedosáhli (Agricovid byl loni představen jako program pro ty, kterým kvůli přijatým opatřením klesly příjmy alespoň o čtvrtinu, pozn. red.),“ dodal.
Horší odbyt, přísná opatření, oddělené směny
Agrární komora upozorňuje, že ačkoliv zemědělství nemuselo kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru zavřít provoz, měli i zemědělci potíže. Především neměli kvůli zavřeným restauracím a kavárnám kam dodávat a komora odhaduje ztráty kvůli omezenému odbytu na šest miliard.
„Vzhledem k zavřeným gastronomickým provozům měli zemědělci zhoršené podmínky odbytu a z prodejních kanálů byl kladen důraz především na velké obchody. Při vyjednávání s nimi mají zemědělci bohužel pouze omezené možnosti a tahají takzvaně za kratší konec provazu. U mnoha komodit navíc klesla prodejní cena například u vepřové masa nebo mléka. Odhadované ztráty zemědělců kvůli omezenému odbytu činily zhruba šest miliard korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Tím výčet problémů nekončí. „Kromě dodržování přísných protinákazových opatření, jako jsou dezinfekce, roušky nebo respirátory, museli zajistit oddělené směny tak, aby se zaměstnanci potkávali co možná nejméně, a současně museli mít v záloze pracovníky pro případ, že by některá ze směn musela zůstat v karanténě kvůli zjištěné nákaze,“ uvedl Doležal s tím, že živočišnou ani rostlinnou výrobu nelze zastavit ze dne na den.
Doležal upozoňuje i na zvýšení nákladů zemědělců. „Sklizeň některých komodit je vázaná pouze na omezenou dobu v řádu dnů či týdnů a v živočišné výrobě je třeba zajistit pravidelný režim a pohodu zvířat na každodenní bázi po celý rok. To vše vedlo ke zvýšeným nákladům na práci a výrobu,“ uvedl.
Zelinářská unie Čech a Moravy ještě doplňuje, že problémem jsou i náklady na práci. „Omezení pohybu po Evropě, náklady a izolace na testování pracovníků po příjezdu, zavádění režimů a opatření proti šíření covidu v podnicích, s tím související růst mezd – to vše významně navýšilo zelinářům náklady na práci,” uvedla pro CNN Prima NEWS tajemnice unie Zuzana Přibylová.
