CNN_Domácí: PC KATERINSKE JESKYNE
Není největší ani nejnavštěvovanější, přesto skýtá několik unikátů, které v žádné jiné jeskyni v Česku nenajdete. Kdysi byla domovem medvědů i neolitických lidí. Kateřinská jeskyně v Moravském krasu vás naprosto uchvátí.
Dovnitř jeskyně se vchází majestátním portálem. Už ten člověka přiměje zpomalit a začít nasávat atmosféru místa, jehož historie sahá tak daleko, že si to jen těžko dokážeme představit. Po pár metrech se před zraky příchozích otevře první nej – největší zpřístupněný jeskynní dóm v Česku. Na délku měří neuvěřitelných 96 metrů. Návštěvníci se tímto pohledem, při kterém se až tají dech, mohou kochat už víc než sto let.
Hlavní dóm má výbornou akustiku, pravidelně se v něm konají koncerty a i běžní návštěvníci se během prohlídky dočkají malé hudební ukázky. Vedoucí Kateřinské jeskyně Roman Plíšek dále vysvětluje, kde se vzalo označení jednoho ze zdejších nejnavštěvovanějších míst: „Medvědí komín dostal název podle toho, že tam byly v roce 1936 nalezeny kosterní pozůstatky jeskynních medvědů. Tuto jeskyni obývaly převážně medvědice, které tady rodily a potom vyváděly mláďata ven.“
V době Neolitu medvědy vystřídali první pravěcí lidé. Ti obývali hlavně prostor za portálem, kde sedávali kolem ohnišť a ukrývali se před nástrahami počasí. O tom, že se postupně vydávali i do nitra jeskyně, svědčí nedávný objev, a zároveň další nej Kateřinské jeskyně, nejstarší jeskynní kresby na našem území.
Pomocí uhlíkové metody odhadli vědci jejich stáří na sedm tisíc let. Nečekejte ale obrazy podobné těm v nedaleké Býčí skále. Tyto kresby jsou mnohem jednodušší. Nachází se i v Hlavním dómu. Z něj postupně přecházíme do další části jeskyně, která byla objevena až skupinou profesora Karla Absolona v roce 1909.
„V této části už můžete vidět bohatou krápníkovou výzdobu. Dá se říci, že i unikátní, a to bambusový lesík. Jelikož krápníky tady připomínají bambusové hole,“ pokračuje v popisu sluje v pořadu Prima Česko Roman Plíšek.
Úzké krápníky ve tvaru brček, které zde rostou jen zespodu, jsou světovým unikátem. Ani sami jeskyňáři nedokáží přesně vysvětlit, jak je možné, že nemají běžný kuželovitý tvar. Při pohledu do bambusového lesíku si připadáte jako v pohádce. A tento pocit se vám ještě znásobí při pohledu na místní mohutnou čarodějnici. „Objevitelé tady nalezli pár ulomených krápníků a jeden použili a vložili ho té čarodějnici do rukou, aby to podkreslilo celkový dojem a efekt. Ten krápník by samozřejmě takhle nikdy nevyrostl, protože je zešikma a většinou vlivem gravitace krápníky rostou kolmo k zemi,“ vypráví vedoucí Kateřinské jeskyně.
Čarodějnici a perníkovou chaloupku i s komínem tady najdete, za Jeníčkem a Mařenkou ale musíte do sousední jeskyně Balcarky. „Máme zde pět zpřístupněných jeskyní. A teď díky letní sezoně jsme otevřeni denně. Do Kateřinské jeskyně v průměru ročně přichází 50 až 60 tisíc návštěvníků. Doba covidová prohlídky v podstatě omezila, ale doufáme, že se dostaneme zase na to naše standardní číslo,“ říká Jakub Gabriš, vedoucí jeskyní Moravského krasu.
A proč se vlastně Kateřinské jeskyni říká Kateřinská? Na to zná odpověď Roman Plíšek: „Je to podle jedné malé holčičky, pasačky Kateřinky, která tady v okolí pásávala stádo oveček. Ale dál už vám nic neprozradím, to už si opravdu přijďte poslechnout sami.“
