Radek Březina u soudu Zdroj: Profimedia.cz
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který v prosinci 2022 zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v kauze ovlivňování svědků. Za to mu brněnský krajský soud původní třináctiletý trest uložený za obchodování s nelegálním lihem zpřísnil na čtrnáct let a devět měsíců. Podle vrchního soudu však bylo o těchto skutcích již pravomocně rozhodnuto – Březinovi i dalším dvěma obžalovaným tak zůstaly původní tresty. Podle NS ale bylo zastavení jejich stíhání nedůvodné, vyplývá z usnesení. Soud tak vyhověl dovolání nejvyššího žalobce.
NS o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání na konci května, rozhodnutí zveřejnil v těchto dnech. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci, který stíhání všech třech obviněných zastavil, zrušil a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a opětovně rozhodl o podaných odvoláních. „V důsledku nesprávného hmotněprávního posouzení, tedy nesprávného závěru o charakteru souběhu trestných činů, došlo k nedůvodnému zastavení trestního stíhání obviněných,“ uvedl předseda velkého senátu trestního kolegia NS František Púry. Žalobci považují rozhodnutí soudu za velmi významné.
ČTĚTE TAKÉ: Záhada objasněna. Po téměř 50 letech se povedlo objasnit totožnost zmrzlého muže z jeskyně
Stíhání v případu rozsáhlého ovlivňování svědků při vyšetřování činnosti lihové mafie zastavil vrchní soud u Březiny, u správce jeho budov Ivana Kováříka a Pavla Čanigy z Likérky Drak. Březinovi za ovlivňování svědků brněnský krajský soud původní trest uložený za obchody s nelegálním lihem zpřísnil ze 13 let na 14 let a devět měsíců, Čanigovi o půl roku na 12 let a u Kováříka o půl roku na devět let a osm měsíců.
Vrchní soud však argumentoval tím, že o této trestné činnosti Březiny, Čanigy a Kováříka bylo rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považoval za trestný čin trvající; ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy. Podle VS se tak jedná o jeden skutek, o němž může být v trestním řízení rozhodnuto pouze jednou.
S tím ale nesouhlasili žalobci z VSZ v Olomouci, kteří podání dovolání iniciovali. Podle státního zástupce Petra Šeredy je sice trestný čin účast na organizované zločinecké skupině trvajícím trestným činem, ale v tomto případě to jsou dva paralelně probíhající skutkové děje.
NS dal žalobcům za pravdu, podle něj trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině a další trestná činnost páchaná organizovanou zločineckou skupinou vykazují znaky více skutků, o kterých se může rozhodovat samostatně. Nejde podle něj totiž o souběh jednočinný, ale o souběh vícečinný. Stíhání pro ovlivňování trestního řízení i přes předcházející odsouzení pro účast na organizované zločinecké skupině a pro daňovou trestnou činnost tedy nebylo porušením zákazu dvojího trestání za tentýž skutek.
Žalobci rozhodnutí NS označili za důležitý mezník. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu považujeme za velmi významné i v obecné rovině pro další posuzování trestné činnosti páchané organizovanými zločineckými skupinami, neboť obsahuje i související právní názory na vymezení organizované zločinecké skupiny, na otázku právního posuzování dalšího jednání po sdělení obvinění jako dalšího skutku, jakož i na právní důsledky případných změn v organizované zločinecké skupině, jejím zaměření a personálním obsazení,“ řekl v úterý olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun.
Vrchní soud v Olomouci případ zatím nenařídil k novému pojednání, spis se mu vrátil 22. srpna.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Útočit ve škole může extrovert i tichý jedinec, říká expertka. Rodičům poslala vzkaz
