Nelegální migranti v Česku: Nejčastěji Ukrajinci, kterým vypršelo pracovní povolení

„V případě většiny Ukrajinců se nejedná o nelegální překročení hranic, ale jedná se o lidí, kteří tady jsou, pracují tady, ale vypršelo jim pracovní povolení. Případy, kdy někdo nelegálně překročí hranice, nejsou tak časté,“ uvedla Brožová s tím, že přesné statistiky však nemá k dispozici.

Podle Kollera nepředstavují tito lidé problém. „Jdou za lepším životem, jelikož je Ukrajina v tragické ekonomické situaci. Ukrajinci u nás pracují, májí zájem pracovat, učí se jazyk a mají původní křesťanský původ, takže proti nim by nemělo být nějakých námitek. Chodí sem také specialisté jako instalatéři či stavaři, kterých si musíme vážit,“ doplnil Koller.

„Největší problémy jsou s migranty z afroislámské oblasti. Jedná se o nelegální migraci, je to porušení zákonů. Pochází ze zemí, kde funguje narkomafie, radikální formy islámu a vidíme, jak se to projevuje například ve Vídni,“ dodal.

Jak zvládá Německo migranty

Migrační krize do Evropy měla svůj vrchol v roce 2015. Přestože dnes čísla mírně rostou, nejsou stále s obdobím před šesti lety srovnatelná. „Dnes je to ročně 40 tisíc osob oproti více než milionu migrantů v roce 2015,“ uvedla Brožová.

Podle ní se však dokáží úspěšně například v německé společnosti integrovat. „Němci dokládají, že přes polovinu lidí se podařilo integrovat, učí se jazyk, mají práci, studují. V Německu ani nestoupá odpor vůči migraci,“ řekla.

S tím však nesouhlasí Koller. „To co vidíme v EU, je typický příklad ideologického soužití. Je to lež a podvod. Dochází k byrokratickému teroru a lhaní v médiích. Z toho vychází ta dobrá data z Německa. Migranti studují, ale nedostudují, nenaučí se jazyk, takže jsou nezaměstnatelní. Stát pro ně pak vytváří umělé pracovní pozice a tak dále,“ řekl.