Kdo nejvíce zadlužil Česko, ptal se kdysi Babiš. Už ne Kalousek, nýbrž Schillerová

Takovou sekyru nezaťal ani „arciďábel“ Miroslav Kalousek (TOP 09), který zatím ještě drží rekord z roku 2009, kdy stát hospodařil se schodkem přes 192 miliard korun. Psal se 26. únor 2017, když tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) zveřejnil na svém facebookovém profilu žebříček svých předchůdců, kteří nejvíce zadlužili Českou republiku. „Tvrdá čísla. Fakt není potřeba je nějak okecávat,“ doprovodil Babiš komentářem sloupcový graf, z něhož jako nejhorší hospodář v dějinách Česka vyšel Miroslav Kalousek a naopak Babiš jako ten nejlepší. Současný předseda vlády se nezapomněl pochlubit, že pod jeho vedením skončil státní rozpočet za rok 2016 v přebytku bezmála 62 miliard korun.

Jenže tato soutěž o nejhůře hospodařícího ministra financí bude mít po letošním roce bezpochyby nového lídra. Neoblíbeného Kalouska z trůnu sesadí Alena Schillerová, o jejímž navýšení rozpočtového schodku pro tento rok na 500 miliard bude rozhodovat Sněmovna.

To je 12,5krát horší bilance, než se kterou první místopředsedkyně vlády předstupovala před poslance 4. prosince. Původní návrh schodku pro rok 2020 zněl 40 miliard korun. Nástup ekonomické krize vyvolané pandemií koronaviru však přes český státní rozpočet udělal nekompromisní čáru.

I opozice očekává, že nový návrh rozpočtu Sněmovnou projde. „Nepochybně dojde k tomu, že nová podoba rozpočtu Poslaneckou sněmovnou projde hlasy vládní koalice a komunistů, kteří svou podporu rozpočtu za něco vymění,“ řekl CNN Prima NEWS Jan Skopeček, poslanec ODS a ekonomický expert strany.

Ode zdi ke zdi

„Pevně věřím, že jde už o konečné číslo a výše nepůjdeme. Pět set miliard je skoro deset procent HDP, a to je šíleně velké číslo. Obávám se, že jdeme ode zdi ke zdi. Zatímco při minulé krizi v roce 2009 vláda svými úspornými opatřeními ekonomiku zaškrtila příliš a recese tak u nás trvala déle než v okolních zemích, nynější kabinet rozdává peníze všem. Na to se nabalují ti, kteří ekonomickou krizi pojali jako příležitost vydělat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Půlbilionový deficit začíná být velkým soustem například i pro prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. „Zpočátku koronavirové krize jsem apeloval na vládu, aby se nebála do záchrany podnikatelů investovat ve velkém. Díky naší nízké míře zadlužení ve vztahu k HDP prostor pro vyšší výdaje i zadlužení máme. Nyní však mám pocit, že by se vláda měla začít více soustředit na zadní kolečka,“ poznamenal Dlouhý.

Dlouhý navýšení schodku vnímá jako preventivní opatření, pokud by přišla druhá vlna pandemie. Věří ale, že rozpočet letos skončí lepším výsledkem. Vláda by také podle něho už neměla přicházet s novými programy, ale nechat doběhnout ty stávající.

Ministryně Schillerová na otázky CNN Prima NEWS, zda se výše schodku může znovu ještě navýšit a zda je třeba začít myslet na zadlužení, dosud neodpověděla.

Pandemie koronaviru znamená nejen pro českou ekonomiku skutečnou pohromu. Celý svět se letos nejspíše ponoří do nejhlubší hospodářské recese od Velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Není proto divu, že státní rozpočet skončí adekvátně velkým schodkem. S následky ekonomické recese se musel potýkat také Miroslav Kalousek. V roce 2009 se tuzemský hrubý domácí produkt propadl o téměř pět procent, letošní pokles by mohl být i dvojnásobný. Odhady expertů se různí, jelikož nelze předpovědět, kdy a jak rychle se české hospodářství začne zotavovat.

Rozpočtové „čáry máry“

Kontrastem vůči Schillerové s Kalouskem je expremiér Bohuslav Sobotka, který funkci ministra financí za ČSSD zastával v letech 2002 až 2006 ve vládách tří sociálně demokratických premiérů. V té době ovšem české hospodářství rostlo o pět až sedm procent ročně, schodek státního rozpočtu se však třikrát dotýkal hranice sta miliard korun. V přepočtu na dnešní ceny se už bavíme o deficitech mezi 130 a 140 miliardami korun. Součet rozpočtových schodků vzniklých za Bohuslava Sobotky coby ministra financí pak činí necelých 360 miliard. To je suverénně nejvíce v době hospodářské konjunktury.

Naopak rozpočtového přebytku se Česká republika dočkala za uplynulých 27 let jen pětkrát, v letech 1993 až 1995, 2016 a 2018. Za třemi z pěti plusových výsledků stál Ivan Kočárník, dlouholetý ministr financí ve vládách Václava Klause.

Nejvíce vášní pak způsobil přebytek z roku 2016. Dodnes se vedou spory o tom, do jaké míry se na něm podepsala schopnost Andreje Babiše spravovat pokladnu státu jako „firmu“, přesuny zbytných výdajů na další rok, nebo dotékání peněz z Evropské unie. „Tenkrát došlo k tomu, že stát šetřil na investičních výdajích, ačkoli mohl využít negativních úrokových sazeb, za něž si mohl půjčovat a naopak investice zvýšit,“ popsal Štěpán Křeček.

Ruku v ruce se státním rozpočtem jde také státní, případně veřejný, dluh. Ten vzniká kumulací předchozích rozpočtových schodků. Státní dluh České republiky dosahoval své absolutně nejnižší úrovně v roce 1995, a to pouhých 154,4 miliardy korun. Ve vztahu k HDP dosáhl svého dna o rok později – necelých devět procent. K prvnímu výraznému nárůstu došlo v souvislosti s hospodářskou recesí, jež zasáhla Česko v roce 1997.

Trvalo „pouhých“ pět let, než se úroveň státního dluhu zdvojnásobila. V roce 2008 přesáhl hranici jednoho bilionu korun, ke konci letošního dubna už atakoval hranici dvou bilionů. Každý občan České republiky ručí za závazky státu v průměru více než 186 tisíci korunami. Vůči HDP se státní dluh přiblížil hranici 40 procent, kde se naposledy nacházel před pěti lety. A to ještě není všem „zadlužovacím“ dnům konec. Příští rok by to mohlo být dalších 200 až 300 miliard.