Levnější pšenice, energie nebo pohonné hmoty. To vše jsou podle ekonomů i ministra zemědělství důvody, proč by cena mouky měla klesat. Jenže ta zůstává vysoká, za kilo mouky platíme stále v průměru 22 korun, což je o 10 korun více než před dvěma lety. Mlynáři slibují, že zlevnění přijde, ale až po žních.
Páté přikázání mlynářského desatera zní: „Nenecháš mlýnské stroje jíti na prázdno.“ Tohle pravidlo ctí i v podniku nedaleko centra Prahy. Vyčištěná pšenice přichází na první šrot, kde přichází první mletí. Pak surovina projede ještě několika patry přes několik dalších strojů.
ČTĚTE TAKÉ: Skutek utek. Ekonomka Švihlíková cupuje nápady vlády na úspory
Zatímco pšenice na burze stále zlevňuje, mlýn v Praze ještě ne. Změna přijde až po nové sklizni. „Ceny pšenice se stanovují od žní do konce roku a od začátku roku do sklizně. Cena se nemůže srovnávat s tím, co ukazuje světový trh,“ vysvětlil jeho majitel Jaroslav Chochole.
„Nepředpokládáme, že cena pšenice z nové sklizně bude jako kdysi okolo čtyř tisíc korun. Bude to kolem šesti tisíc, takové jsou prognózy. Ale i to umožní zlevnit cenu mouky,“ sdělil Pavel Filip ze Svazu mlynářů.
Kdo by ovšem se zlevňováním neotálel, je ministr zemědělství. „Cena pšenice klesá již několik měsíců a není důvod čekat na novou sklizeň,“ sdělil šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Mlynáři pak vidí prostor ve snížení marží supermarketů, které si podle dat Českého statistického úřadu nechávají z každého kila zhruba devět korun. „Platí, že těžké věci jako mouka a cukr mají větší logistické náklady, než by odpovídalo finančnímu přínosu jejich prodeje,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Zlevnění mouky by mělo přinést nižší ceny pečiva. Cukají se ale i pekaři. Prý ještě nemají plně pokryté zvýšené náklady na energie a mzdy.