Ekonomky Matesová a Švihlíková o ekonomickém odkazu 90. let
Ekonomické směřování Česka z 90. let se s námi táhne dodnes, prohlásila ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Hlavní chybou období transformace podle ní bylo, že Česká republika zaujala pozici levného subdodavatele, aby na světových trzích konkurovala cenou. Naopak podle bývalé zástupkyně České republiky při Světové bance Jany Matesové bylo nejpalčivějším problémem nastavení zákonů, které nechránilo v době kuponové privatizace držitele drobných vlastnických podílů.
Česko podle Švihlíkové zhruba v polovině 90. let nedokázalo dostatečně využít a udržet si ekonomický náskok. „Jak se v těch prvních letech říkalo, Česko bylo tygr. Ale uvědomme si, Československo, pak Česká republika, mělo z celé RVHP obrovský náskok. Ve srovnání se zeměmi jako Bulharsko, Rumunsko nebo s Pobaltím jsme byli i z hlediska struktury úplně jinde. Mrzí mě, že jsme ten náskok prošustrovali. Dnes už de facto není vidět ani třeba vůči zemím Visegrádu,“ povzdechla si.
Ekonomická transformace v 90. letech byla podle ní obrovským zlomovým momentem. „Stavíte nové koleje, po kterých pak nějakou dobu jedete. Když počáteční parametry nastavíte chybně, může se to s vámi táhnout třeba až dodneška,“ řekla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyšší DPH u piva může vést ke krachu vesnických hospod, míní experti. Odhadli, o kolik zdraží
„Tři hluboké devalvace nás vrhly na cestu levného subdodavatele. Ta konkurence cenou je něco, co se nás drží dodneška. Není snadné se toho zbavit. Tohle nastavení bylo jeden z velkých klíčových problémů. Byl obrovský tlak, aby země vstupující do kapitalistické ekonomiky konkurovaly cenou,“ zhodnotila Švihlíková směřování českého hospodářství.
S tímto pohledem však nesouhlasí Jana Matesová. „Do roku 1994 jsme byli úplně jednoznačně premianty východní Evropy. Obdivuhodné bylo, že na začátku směřovalo 90 procent našeho exportu na východ do zemí RVHP, a v roce 1994 už to bylo 90 procent na západ, úplně jiné výrobky a při stejném objemu vývozu. Podniky dokázaly úžasnou transformaci. Co nás opravdu uvedlo na špatnou cestu, byl obrovský tlak, aby se neuzpůsobovaly zákony tak, aby chránily malé držitele vlastnických podílů v kuponové privatizaci. Těch šest milionů obyvatel,“ shrnula ekonomka.
Zmínila druhou vlnu privatizace se skupováním akcií agresivními fondy bez dostatečné právní ochrany malých držitelů. Tlak podle ní pocházel od „těch velkých“, kterým se podařilo založit obrovské privatizační fondy. „Ale byli to také přesvědčení neoliberální politici, kteří tomu naslouchali. Boj o změnu obchodního zákoníku a pak dalších zákonů byl v podstatě až do vstupu do Evropské unie velký,“ dodala.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pražská burza je chatrná. Cestou investic mohou být i nemovitosti v Albánii, říká Kovanda
