O ledu si mohli nechat jenom zdát. Když měli čeští hokejoví reprezentanti v únoru 1911 vyrazit na svůj první šampionát do Berlína, připravovali se na suchu. Obleva proměnila kluziště na pražských Vinohradech v bláto, a tak se střelba trénovala na naleštěných prknech v šatně, skákalo se přes švihadlo a běhalo rozbahněným terénem po pražských parcích. Přesto se stal zázrak. „Vítězství máme v hrsti! Naši hoši dobyli mistrovství Evropy,“ radovali se sportovní novináři Národních listů, když Češi šampionát vyhráli.
Vůbec první Mistrovství Evropy v kanadském hokeji se odehrálo v roce 1910 ve švýcarském Les Avants a vyhráli ho Angličané. V Čechách se první opatrné zápasy v kanadském hokeji uskutečnily až v roce 1909, do té doby se pěstoval takzvaný bandy hokej: s míčem a holemi. Na mistrovství ve Švýcarsku tak český tým ještě nebyl připraven, ale za rok všechno dohnal.
Výprask od Kanady, pak trénink na suchu
Počátkem roku 1911 chvíli mrzlo, takže tvořící se česká reprezentace dokonce 6. ledna stihla přípravný zápas s kanadským týmem Oxford Canadiens. Vlastně to byl mač hokejistů S. K. Slavia, kteří tvořili základ reprezentace. A hlavně šlo o historicky první vystoupení kanadských hokejistů na české půdě. „To, co oni provozují, není pouhé hraní toušem, nýbrž žonglérství. Touš, který se podle našeho mínění po ledě pouze šoupe a smýká, ve hře Kanaďanů nabývá pohyblivosti a všestrannosti míče,“ chválil hosty deník Národní listy. Zámořský tým nakonec domácí rozstřílel 12:0.
Počátky českého hokeje podle časopisu Český svět z roku 1907. Hraje se na zamrzlé Vltavě. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Počátky českého hokeje podle časopisu Český svět z roku 1907. Hraje se na zamrzlé Vltavě. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
V druhé půli ledna 1911 ale přišly oblevy a kluziště na vinohradské Vendelínce se proměnilo v bláto, takže střelba na branku se trénovala na naleštěné prkenné podlaze v šatně. Takový materiál alespoň trochu připomínal led.
Dvě vítězství po noční jízdě vlakem
Na druhé Mistrovství Evropy v kanadském hokeji v Berlíně vyrazila česká reprezentace až večer před prvními zápasy. Z různých důvodů, například kvůli zaměstnání. A jeli nejlevnější třetí třídou, na vlak a hotel se od nejvěrnějších fanoušků vybrala jen omezená částka. Na Anhaltské nádraží v Berlíně tak rychlík z Prahy dojel ve středu ráno 15. února 1911, přitom mužstvo muselo ještě týž den odehrát dva mače. Hrálo se dvakrát 20 minut.
„České representační mužstvo zahájilo své zápasy v Berlíně o mistrovství Evropy dvěma krásnými úspěchy. Ač Češi značně byli handicapováni projetou nocí, zvítězili odpoledne nad mužstvem švýcarským 13:0 (7:0) a pozdě v noci porazili representační mužstvo Německa 4:1 (1:1),“ nadšeně informovaly o den později Národní listy.
Jágr odhalil, jak věří Čechům na MS. Promluvil o Pastrňákovi i speciální výjimce
Hokejista Jaromír Jágr poskytl pro pořad Showtime exkluzivní rozhovor. Promluvil o nadcházejícím mistrovství světa v Praze i o roli Davida Pastrňáka, jednoho z nejlepších českých hokejistů, který se ale letošního šampionátu s největší pravděpodobností nezúčastní. Popsal také svůj vstup do síně slávy IIHF i to, jakou výjimku dostal.
„To, v co se nikdo neodvážil doufati, se stalo. Mužstvo české porazilo s převahou Německo, jehož team po měsíce v ledovém paláci pilně se připravoval,“ připomněl zvláštní sportovní zpravodaj Národních listů, že se šampionát odehrává na skvostném krytém kluzišti s honosným názvem Eispalast (Ledový palác). Budova v berlínské ulici Martina Luthera byla postavena v roce 1908 a vybavena účinným chladícím zařízením od firmy Borsig. Německý hokej tam měl před šampionátem vynikající zázemí, Češi roztáté kluziště na Vinohradech.
Hra úžasně rychlá, boj ze strany na stranu
Podle českého tisku rozvinuli Češi v zápase s Němci skutečný hokej v kanadském stylu. „Mužstvo české hraje jedním slovem vzorně. Od brankáře až po útok. Hra úžasně rychlá přesunuje boj ze strany na stranu,“ líčil zápas zpravodaj Národních listů. Utkání mělo dramatický náboj, zhruba v polovině hracího času bylo po českém náskoku vyrovnáno na 1:1. Následně se ale štěstěna znovu přiklonila k hostům. „Češi nadšenou hrou rozhodují ve svůj prospěch. Jarkovský exceluje i se svými křídly a střílí druhý a třetí gól Čechů,“ popisovaly zápas noviny. Čtvrtý a poslední český gól vstřelil útočník Josef Šroubek.
Ve čtvrtek následoval volný den a v pátek 17. února 1911 se vítězstvím nad Belgií stali Češi evropskými hokejovými šampiony. Mistrovství světa se tehdy nepořádalo, takže titul byl v té době nejvyšší metou, na jakou mohla reprezentace dosáhnout. „Češi dobyli mistrovství Evropy v kanadském hockeyi, který před dvěma lety teprve začali hrát, dobyli championátu proti Švýcarům, Belgii a Němcům, favorisovaným v tomto sportu buď příznivější přírodou nebo ledovými paláci. A nyní, když vítězství máme v hrsti, kdy jméno naší vlasti bude vyryto na věčnou trofej tohoto zápasu, se skoro lekáme svého úspěchu. Neboť vítězství není jen odměnou minulé snahy, nýbrž i závazkem k novému úsilí,“ přemítal nad triumfem sportovní reportér Národních listů.
Sporná účast císařských Čechů
Berlínský tisk zatím spekuloval, zda byla účast českého týmu na mistrovství Evropy regulérní. Česko bylo součástí Rakouska-Uherska, mělo by tedy hrát v barvách habsburského soustátí, nikoliv jako tým neexistujícího státu. Německé noviny upozornily, že třeba mezinárodní fotbalové a lehkoatletické organizace samostatnou účast českých týmů neumožňují. Zápas nicméně zahájila rakouská císařská hymna.
Zpráva o vítězství české reprezentace na Mistrovství Evropy v hokeji v roce 1911 v Berlíně. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Zpráva o vítězství české reprezentace na Mistrovství Evropy v hokeji v roce 1911 v Berlíně. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
„Mimochodem budiž poukázáno na to, že start Českého mužstva přece vzbuzuje podiv. Na poli footballovém a lehkoatletickém Češi, kteří z politických důvodů se nepřičleňují k rakouským zemským organisacím, nejsou připouštěni k mezinárodním zápasům,“ uvedl deník Sport im Wort. A označil proto českou účast za podivné prolomení dosavadního postavení sportovců, kteří nechtějí zastupovat Rakousko-Uhersko, ale pouze jeho část – Království české.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: SVĚTOVÉ HVĚZDY EXKLUZIVNĚ. Majorova štval Holík. Provokoval a pak kňučel, tvrdí legenda
Berlínský sportovní deník Sport im Wort ale sklonil českému výkonu i hlubokou poklonu, především v zápase s Němci: „Češi byli rychlejší a hráli inteligentněji. Návštěvy domácích před brankou Čechů byly řidší a řidší, především však všechny bezúspěšné.“
Češi vítězství na šampionátu znovu zopakovali až v roce 1914 a během následné světové války se turnaj nekonal. Meziválečný československý hokejový tým pak na zlato v evropském ani světovém šampionátu nedosáhl, to se mu podařilo až po další válce, v letech 1947, 1949, 1972, 1976, 1977 a 1985. Samostatný český tým pak od roku 1993 získal šest zlatých medailí na mistrostvích světa a jedno olympijské vítězství v Naganu v roce 1998.
Hockey utrpěl škodu, kterou sotva možno odčiniti
První vítězství z února 1911 bylo o to cennější, že hokejisté v té době neměli vlastní halu a trénovali pouze na sezonním kluzišti v pražských Vinohradech, případně na Vltavě nebo na rybnících. Pokud vůbec mrzlo: Třeba v zimě roku 1910 bylo téměř pořád nad nulou, v roce 1911 trochu přituhlo jen na počátku ledna, zatímco v roce 1912 vládlo už od ledna doslova jarní počasí.
„Hockey utrpěl škodu, kterou sotva bude možno odčiniti. Tím, že zmařeny byly zápasy s Kanaďany a naši hráči byli zdrženi i v trainingu. Věc mrzutá pro nás jakožto obhájce mistrovství Evropy,“ popisovaly Národní listy mizerné přírodní poměry během přípravy reprezentace na Mistrovství Evropy v kanadském hokeji v roce 1912.
