Když i Bugatti je pomalejší. Za volantem nejrychlejšího auta světa s cenou 55 milionů

V okolí Beskyd jsem řídil jedno z nejrychlejších a nejdražších aut světa. Pininfarina Battista stojí jako vila na italském pobřeží a do servisu nejezdí, ale servis létá za ní. Co je tohle auto zač a jak se s ním jezdí po českých silnicích? To všechno jsem se pokusil zjistit.

Pod vrcholky Beskyd, mezi stromy, říčkami a malebnými vesničkami, se ukrývá něco, co byste tu rozhodně nečekali. Spolu s unikátním hotelem Miura tu leží budova připomínající galerii moderního umění, ve které nenajdete obrazy, ale auta! Ve skutečnosti jde totiž o showroom jednoho z nejrychlejších a nejdražších hypersportů na světě, Pininfariny Battisty.

K TÉMATU: Cupra představila auto jako z bondovky. Má dieselový motor a umí plavat na vodě

Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Není se popravdě čemu divit, tohle jezdící umění totiž není pro masy, ale jen pro ty nejvyvolenější. Stojí nejméně 2,2 milionu eur, tedy v přepočtu neuvěřitelných 55 milionů korun, a podle informací, které se nám podařilo získat od zástupců značky, se jich nevyrobí více než sto.

Pininfarina Battista pod jednou střechou propojuje to nejlepší, co aktuálně automobilový svět dokáže nabídnout. I proto je jeho technickým dárcem Rimac Nevera, nejrychleji akcelerující sériový vůz na planetě Zemi. Battista má tedy hned čtveřici elektromotorů - na každém kole jeden, které mu dohromady propůjčují těžko pochopitelných 1 900 koní výkonu a 2 340 Nm točivého momentu.

Ruku v ruce s těmito parametry jdou i hodnoty zrychlení. Stejně jako Rimac vystřelí Battista z nuly na stovku, teď se držte, za 1,89 sekundy a z nuly na tři sta potom za 10,49 sekundy. Tolik času potřebují běžná auta na to, aby se dostala na 100 km/h! To je prostě k neuvěření. Samotný elektrický pohon pak vedle čtyř elektromotorů obstarává ještě 120kWh baterie zajišťující dojezd na jedno nabití až 476 kilometrů.

Vespod chorvatské, nahoře italské

Navzdory čtyřem elektromotorům a velké baterii není však Battista žádný sumo zápasník. Díky konstrukci převážně z karbonu a hliníku váží jen okolo dvou tun. Jo, a pokud už je zmínka o konstrukci, tak ta je spolu s celou karoserií, použitými materiály i detaily dílem právě Pininfariny. Pininfarina je totiž italská designérská společnost specializující se na design karoserií pro prestižní automobilky jako Ferrari, Maserati, Alfa Romeo, Lancia a mnoho dalších.

Byla založena už v roce 1930 Battistou „Pinin“ Farinou a díky svému jedinečnému stylu spolu s elegancí se rychle stala synonymem pro luxusní a nadčasový design, čímž se neodmyslitelně řadí do automobilové historie. Italské studio má na svém kontě nespočet ikonických vozů, včetně Ferrari 250 GT Lusso, Testarossa, Dino, F40 nebo Alfa Romeo Spider, Maserati GranTurismo či Peugeot 406 Coupé.

V roce 2015 si však společnost usmyslela, že už nechce auta pouze designovat, ale i vyrábět, a tak vznikl hypersport Battista. Když tohle všechno píšu, je vlastně k neuvěření, že nás zastoupení značky nechalo tímto unikátním vozem svézt. A to déle jak 45 minut po klikatých silničkách pod vrcholky Beskyd, navíc na mokru a ještě za silného deště. Přiznám se, že takto sevřené půlky jsem měl naposledy při maturitě. Tohle by moje pojistka na blbost zřejmě nepokryla.

Jediný plast je na klíčku

I přesto však vyklápím mohutné dveře směrem nahoru a za božích modliteb usedám do pokojíčku za cenu vily někde na italském pobřeží. V tuto chvíli mám nad sebou spoustu místa, protože boční dveře s sebou vezmou částečně i střechu. Sedím tedy skoro jako v kabrioletu. Jakmile dveře zavřu, rázem se prostor výrazně zmenší. Všechno kolem mě najednou obepnulo a nad hlavou mi s mými 174 centimetry moc místa nezbývá.

Pro vysoké řidiče mám však dobrou zprávu - nemusí se bát, že by se do svého auta za 55 milionů nevešli. Sedačky se totiž dají upravit na míru, stejně jako celý interiér. Ten byl v mém případě zdoben tou nejkvalitnější zvířecí kůží, ze které se dříve vyráběly aktovky a další módní doplňky. Dnes už ji ale najdete jen zřídka. Kde nebyla kůže, tam byl pro změnu karbon, luxusní látka, kov nebo jiný špičkový materiál.

Jen pro zajímavost, jediný plast použitý na tomto voze je na klíčku. I ten byl ale zprvu celý z karbonu a hliníku, jenže nepropouštěl signál, tudíž musel být použit právě plast. Líbí se mi, že kamkoliv se v interiéru podívám, vidím s chirurgickou přesností zpracované detaily. Dokonce i ovladač hlasitosti vypadá v případě Battisty jako umělecké dílo. Je to prostě nádhera, co vám budu povídat. Dokázal bych se tady rozhlížet hodiny.

Velmi netradiční je potom složení tří displejů před řidičem. Ty nejsou jako u většiny novodobých aut dva vedle sebe, ale jeden je vlevo od volantu, druhý přímo na volantu a třetí zase vpravo od volantu. Zvláštní, ovšem v praxi vlastně uživatelsky přívětivé. Od zástupce automobilky jedoucího přede mnou v jiném voze už dostávám povel, abych vyrazil na mou testovací jízdu. Na otočném ovladači proto řadím D.

Tepe jako lidské srdce

Za zády se mi okamžitě začne ozývat burácení, skoro jako bych seděl v benzinovém supersportu, a dokonce je slyšet i zvenku. Jde o zvuk generovaný z elektromotorů, který je navíc možné umocňovat ještě jízdními režimy. Calma je ten základní, ve kterém se zvuk naopak minimalizuje. V režimech Pura a Energica je výrazný a ve Furiose potom nejbestiálnější. Má prý napodobovat frekvenci, kterou tepe lidské srdce.

Vedle zvuku si dále všímám opravdu citlivého řízení, které pevně drží ve středové poloze a na každičký drobný pohyb rukama okamžitě reaguje ostrým zatočením. Neuvěřitelně přesné! Toto auto doslova stačí řídit pouhými pohledy do stran. Plyn zatím jen hladím konečky prstů a čekám na příležitost, až ho budu moci na této mokré silnici více sešlápnout.

Ještě předtím ale přijíždím ke křižovatce, takže ho musím úplně pustit a naopak šlápnout na brzdu. Aha! Tak nic... Battistu je totiž možné řídit jedním pedálem jako kterýkoliv jiný elektromobil. Rekuperace je dokonce natolik silná, že jsem brzdu za celou svou cestu prakticky nepotřeboval. A pokud ano, stačilo ji opět jen pohladit, brzdy jsou totiž nesmírně výkonné. Musí být.

Pomalu vjíždíme na uzavřenou silnici a já konečně mohu více sešlápnout plyn. Nejdříve v režimu Pura, kde má Pininfarina Battista omezený výkon na nějakých 745 kW, točivý moment na 1 380 Nm a maximální rychlost na 280 km/h. Už v tomto režimu cítím, že mám pod plynem nejrychlejší auto světa. Sešlapuji ho tedy pozvolně do zhruba tří čtvrtin a nestačím se divit, jak čísla na tachometru přibývají.

Tohle ani není možné!

V mžiku jsem nalepený na autě jednoho ze zaměstnanců značky, který se stará o bezpečnost mou i Battisty. Wow! Stále si však říkám, že něco podobného už jsem zažil například za volantem Porsche Taycan. Přepínám tedy rovnou do režimu Furiosa, kde už se výkon otevírá na 1 400 kW, maximální točivý moment 2 340 Nm a maximální rychlost na 350 km/h.

Znovu tedy šlapu na plyn, ale tentokrát silněji do podlahy, protože už vím, že mě kontrola trakce a stability případně podrží. V ten okamžik se mi zastaví dech, píchne mě u srdce, adrenalin začne proudit celým tělem a já cítím, jak mě auto chce propasírovat do sedaček jako babička rajčata, když dělá domácí kečup. Připadám si jak ve virtuální realitě, když cestuji časem, všechno kolem je rozmazané a hlava se mi jen vznáší. Uffff! Tohle je teprve teleport.

Ještě předtím, než se vydám zpět k showroomu, si chci na uzavřené dlouhé a široké silnici vyzkoušet ještě jednu věc - zrychlit z 200 km/h, abych věděl, jak bude Battista reagovat. Jsem ohromen! Ta věc má snad stejný zátah odspodu jako z vysokých dálničních rychlostí. Je mi tedy jasné, že o omezovač na 350 km/h se doslova zarazí.

Při cestě na hotel jsem dostal ještě možnost projet si v tempu pár zatáček a musím říct, že i na mokru drží Pininfarina Battista jako přilepená k silnici. Velkou zásluhu na tom má pochopitelně skvěle fungující pohon všech čtyř kol a špičkové bezpečnostní systémy, které jsem pochopitelně neměl odvahu vypínat.

Servis létá za zákazníkem

V neposlední řadě se mi líbí naladění podvozku, které je v režimech Calma a Pura překvapivě komfortní. Uvnitř tak máte spíše pocit, že jedete v „GéTéčku“ nežli v hypersportu. Tohoto dojmu jsem ale nenabyl na úzkých silnicích, kde jsem každé auto v protisměru míjel se zatnutými zuby. Se zrcátky totiž Pininfarina Battista měří na šířku 2 240 milimetrů. Jen pro představu, takový Rolls-Royce Cullinan, který patří mezi největší osobní auta na trhu, měří 2 164 milimetrů.

Plný adrenalinu a nadšení zastavuji u showroomu a snažím se tento zážitek nějak zpracovat. Bylo to nezapomenutelné a já jen děkuji zástupcům značky, že mi tohle umožnili. Na závěr pak dodám, že exkluzivitu samotného vozu cítíte ve vzduchu už po vstupu do showroomu. Tady to totiž nefunguje jako u klasického prodejce. Musíte si zavolat a setkání na místě si předem domluvit.

Na místo následně dorazí většina expertů a auto vám do posledního detailu představí a nechají vás svézt. Podobně to funguje také se servisem. Pininfarina Battista nemá žádnou kamennou budovu, kam přijdete a vůz vám odservisují. Mechanici za vámi sami přiletí, a to prakticky kamkoliv. Na místě ho pak opraví nebo zařídí vše potřebné. Jo, tohle prostě není auto, tohle je kus umění, životní styl, ale i investice.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Řidička přišla s neskutečnou výmluvou. Její riskantní jízdu na Mladoboleslavsku zachytila kamera

Tagy:
hobby Ferrari silnice plast automobilový průmysl Beskydy volný čas elektromotor Bugatti Automobiles produkty a služby ekonomika, obchod a finance životní styl a volný čas tovární výroba a inženýrství