Když kašel nechce odeznít: Příčinou může být alergie i psychika. Kdy je třeba zpozornět?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Kašel patří mezi varovné signály, nikoliv diagnózy.

  • Dlouhodobý kašel? Může souviset s řadou problémů.

  • Při chronickém kašli dělají lidé častou chybu.

  • Kdy by lidé měli vyhledat lékaře?

Více

Kašel zpravidla bývá příznakem, který typicky provází respirační infekce. Co když však dotyčného provází celé týdny? V takovém případě se může jednat o dlouhodobý neboli chronický kašel. Nejčastěji bývá spojován s alergií, astmatem či refluxní chorobou, výjimečně však může signalizovat vážnější potíže. Kdy by měl člověk zpozornět a čemu by se měl vyvarovat? To přiblížila odbornice.

Je důležité si uvědomit, že kašel není diagnóza, ale příznak, kterým tělo upozorňuje na nějaký problém. Zatímco krátkodobý kašel bývá reakcí na infekci nebo podráždění, ten dlouhodobý může být projevem nejen onemocnění dýchacích cest, ale i poruch trávicí, oběhové či nervové soustavy.

ČTĚTE TAKÉ: Zákeřná rakovina úst. Jaké jsou varovné signály? Poznáte je i bez prohlídky, říká zubařka

U dětí i dospělých se příčiny mohou lišit. „U dětí je nejčastějším důvodem takzvaný syndrom kašle z horních cest dýchacích, kdy hlen z nosu stéká do hltanu a dráždí dýchací ústrojí. Ten souvisí buď s alergií, nebo jde o přetrvávající dopad nedávno prodělané infekce,“ líčila doktorka Radka Šedivá z alergologické a imunologické ambulance SYNLAB.

„U dospělých je nejtypičtější příčinou dlouhodobého kašle refluxní choroba, při které se do dýchacích cest dostávají žaludeční šťávy,“ pokračovala. Kromě alergie a refluxní choroby patří mezi nejběžnější příčiny dlouhodobého kašle také astma. Není navíc neobvyklé, když astmatici trpí i refluxní chorobou.

„Příčinou tohoto jevu jsou opakované změny tlaku v hrudníku, které usnadňují návrat žaludečního obsahu do jícnu,“ vysvětlila Šedivá. K častějším důvodům dlouhotrvajícího kašle patří také kouření, které může vést k chronické bronchitidě a trvalému podráždění dýchacích cest.

Lékařka varovala před nejčastější chybou

Existují však i vzácnější příčiny vleklého kašlání. Mezi ty patří srdeční a neurologická onemocnění. U srdečního selhání dochází ke kašli typicky při fyzické zátěži nebo vleže. Srdce nedokáže krev dostatečně efektivně přečerpávat, ta se pak hromadí v plicích a dráždí dýchací cesty. Neurologické příčiny souvisejí s poruchou řízení kašlacího reflexu nebo koordinace polykání. Existuje také somatizační neboli tikový kašel, jehož původ je spojený s neutichajícím stresem, úzkostmi či nervozitou.

O tom, zda je kašel ještě běžnou součástí infekce, nebo už vyžaduje zvláštní pozornost, rozhoduje především čas. „U dětí je namístě vyhledat lékaře v případě kašle delšího než čtyři týdny. U dospělých je tato hranice posunuta na osm týdnů,“ přiblížila Šedivá. Dalším důležitým vodítkem jsou okolnosti vzniku kašle – například to, zda byl spojen s dalšími příznaky respiračních onemocnění. V každém případě radí, že je důležité vše dobře diagnostikovat, a proto výrazně doporučuje návštěvu lékaře.

Od zjištěné příčiny se následně odvíjí i účinná léčba. Jiný přístup vyžaduje alergický původ, jiný reflux a zcela odlišný postup je nutný u chronických nebo zánětlivých onemocnění. Pouhé potlačování kašle bez řešení jeho zdroje obvykle vede jen k dočasné úlevě.

Nejčastější chybou, které se pacienti dopouštějí, je dlouhodobé užívání volně prodejných léků na kašel. To ovlivňuje přirozenou tvorbu hlenu a může způsobit jeho nadprodukci. Mezi další nežádoucí účinky patří nevolnost, bolesti břicha, zmatenost a nezřídka i závislost,“ varovala lékařka.

Kromě dodržování léčebného schématu určeného lékařem je třeba úlevu od dlouhodobého kašle podpořit i v domácnosti. Pomůže pravidelné větrání, čisté prostředí bez cigaretového kouře, optimální teplota a vlhkost vzduchu, maximální eliminace přítomnosti alergenů a při refluxu změna stravovacích návyků. Pacient by se měl vyhnout také velké fyzické zátěži.