91letá Češka: Všechny války jsou stejné. Viděla jsem umírat Rusy i Němce, zabili mi sestru

Na jaře roku 1945 se dívala do tváří umírajících rudoarmějců, kteří zoufale křičeli o pomoc, aby nakonec vykrváceli. A pamatuje si i klučící obličeje sedmnáctiletých německých vojáků, kteří se vzdali, Rusové je ale stejně postříleli. „Byla to strašná válka, ta Putinova je ale horší, tenkrát Němci ani Rusové bezdůvodně nestříleli civilisty,“ myslí si 91letá Anna Satková.

Boje na jaře 1945 sledovala Anna Satková v rodném slezském Krásném Poli. Touhle částí republiky se přehnala takzvaná Ostravská operace, která si vyžádala přibližně 100 tisíc obětí.

Ruskou invazi na Ukrajině u nás nejbolestněji prožívají ukrajinští uprchlíci. Hned po nich nejvíce trpí nejstarší generace Čechů, devadesátníci a starší. Lidé, kteří si ještě pamatují hrůzy poslední války. „Každý den u televize se strašně moc trápím. Když vidím rozstřílenou Ukrajinu, hned si vzpomenu na konec války v mé rodné vesnici, kterou také prošla fronta. Krásné Pole se tenkrát změnilo v trosky,“ vypráví 91letá pamětnice. Vitální žena, která bitvu z jara roku 1945 dokáže barvitě popisovat. A to i s obdivuhodnými detaily.

Jejda, co já viděla mrtvol

O Krásné Pole poblíž Ostravy se bojovalo několik dnů i nocí. „Jednou ruská fronta došla až do poloviny vesnice, ale pak museli Rusové zase couvnout. Bylo to hrozné, lidé nevěděli, co mají dělat, s kým jít. S Rusy, anebo s Němci? Většina sousedů zůstala ve sklepích, podobně jako lidé v ostřelovaných vesnicích na Ukrajině,“ vypráví paní Satková. Když se dívá na večerní zprávy, tak se zároveň vrací na práh vlastní dospělosti. „Bylo mi čtrnáct let, všechno jsem hrozně prožívala. Hned za naším stavením vybuchla letecká puma. Dělostřelecká munice kropila celou vesnici, na několika místech hořely domy,“ vybavuje si.

Když do vesnice znova vstoupila Rudá armáda, Krásné Pole zároveň pořád ostřeloval německý wehrmacht. „Jejda, co já jsem tehdy viděla mrtvol, hlavně vojáků, ruských i německých,“ spontánně vypráví pamětnice. Celý život se jí třeba vrací výjev, když skupinu několika rudoarmějců zasáhla nepřátelská munice. „Jeden si držel zakrvácenou hlavu a strašně křičel. Řvali i ostatní, krev všude stříkala, nikdo jim ale nepřicházel na pomoc. Zdravotníky tam žádné neměli, tak ti Rusové vykrváceli.“

Vykrvácela i moje sestra

Anna Satková pochází z deseti dětí, dnes už žije jediná. „Poslední sestra mi zemřela teď po Vánocích, už na konci války jsem ale přišla o nejstarší sestru. Tehdy měla čtyřiadvacet, o deset let starší než já. S několika sousedy vítala ruské vojáky zrovna v místě, kde padla nějaká výbušnina. Sestra to dostala do břicha, nevěděli jsme, jak jí pomoct. Kdyby tam byl lékař, mohl ji možná zachránit, vykrvácela nám v náručí,“ vypráví rodačka z Krásného Pole. Dnes je obec nejzápadnějším obvodem města Ostravy.

Přechod fronty proměnil Krásné Pole v ruiny, nevelká obec byla takřka srovnána se zemí. „Úplně tam bylo zničeno 77 domů, 72 hospodářských stavení a 11 živnostenských provozoven. 171 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou,“ popisuje zkázu historik Ondřej Kolář ze Slezského muzea v Opavě, který pracuje v Národním památníku II. světové války v Hrabyni. Památník připomíná takzvanou Hornoslezskou (Ostravskou) operaci, v níž se v dnešní české i polské části Horního Slezska utkalo na 400 tisíc Němců a Sovětů, zhruba 100 tisíc vojáků zahynulo. „Konkrétně v Krásném Poli padlo 79 rudoarmějců a 26 místních občanů,“ informuje Kolář.

„Na Ukrajině je to teď ještě horší, tam Rusové střílejí i nevinné ukrajinské civilisty. V Krásném Poli zemřeli jen ti sousedé, co se připletli do bojů, nebo jim na barák spadla bomba,“ porovnává Anna Satková. V Národním památníku II. světové války opatrují i několik snímků poničené obce. „Nafotil je tamní občan Vojtěch Pála, památníku snímky zapůjčil jeho synovec, který u nás pracuje,“ vysvětluje Kolář.

Čeká, kdo spáchá atentát na Putina

Mrtvoly německých vojáků v dubnu 1945 na katastru Krásného Pole nikdo nespočítal. Byly jich desítky. „Rusové chodili po vesnici a zuřivě křičeli: „Gdě germán?“ Než rudoarmějci přijeli, byla jsem schovaná ve sklepě i se skupinkou několika německých vojáků. No, vojáků? Děcka to byla, sedmnáct let, jen o tři roky starší než já. Pamatuji si, že když je Rusové vyváděli ze sklepa, měli ti kluci děs v očích, ruce nad hlavou se jim úplně třásly,“ popisuje 91letá Anna Satková další nezapomenutelný obraz z konce války. „Rusové je však do zajetí nevzali a všechny postříleli,“ dodá pamětnice.

Aby druhá světová válka skutečně skončila, musel podle ženy napřed zemřít její strůjce Adolf Hitler, což se stalo 30. dubna 1945, pár dnů po osvobození Krásného Pole. „Jak se Putinovi nic nestane, tak neskončí ani tahle válka,“ myslí si. A trochu se podivuje nad tím, že se vládce Kremlu ještě nikdo nepokusil zabít. „Nějaký atentát jsem čekala, zřejmě se do toho nikomu nechce. V tom případě může válka trvat celé roky,“ přemítá.

A přece zabíjeli i civilisty

První sled rudoarmějců se Krásným Polem prostřílel a pokračoval dále k Ostravě. „Ti hoši neměli na nic čas, ale když po nich přišli další rudoarmějci, tak kradli, pili a dělali i jiné věci,“ vypráví Satková. Myslí tím i sexuální násilí? „Víte, já měla čtrnáct a žila jsem na vesnici. To není jako dneska, já o těch věcech vůbec nic nevěděla. Když sousedi mluvili o znásilnění, moc jsem nechápala, o co jde.“ Vyděsila ji ale událost, když Rusové zastřelili jejího bratrance, který bránil ženy ze své rodiny. „Až později mi došlo, že to byl hrdina, který je chtěl uchránit před znásilněním. „Byli takoví malí a pořád napití, nějací Tataři, já nevím, šel z nich strach,“ popisuje vojáky druhého sledu.

Před chvílí přitom žena „chválila“ ruské i německé vojáky, že bezdůvodně nezabíjeli civilisty. Bratranec přece také nebyl voják. „No jo, občas se děly hrozné věci, ale ne v takové míře jako teď v té Buči a jinde na Ukrajině. Neměli jsme v obci hromadné hroby ani nic podobného,“ znova porovnává. „Hitler měl koncentrační tábory, tam se samozřejmě zabíjelo ve velkém. Ale my teď také nevíme, co dělají Rusové s ukrajinskými civilisty, které odvážejí do Ruska. Chudáci.“

Válkou násilí nekončí

I když v Krásném Poli žili téměř výhradně Češi, obec byla po Mnichovské dohodě přifařena do Sudet. Když ji dobývali rudoarmějci, byla to pro ně vlastně jen další „německá vesnice“, byť je překvapilo, že v ní žijí Slované. „Civilisti je nezajímali – ani čeští, ani němečtí, v obci hledali jen německé vojáky,“ vzpomíná Anna Satková. A znova slyší ty dávné hlasy ruských vojáků: „Gdě germán?“ Německého starostu Krásného Pole, jehož syn sloužil ve wehrmachtu, potrápili až čeští sousedé. „Vodili ho svázaného s dalšími Němci po vsi, pak musel do odsunu.“

Žena na příkladu starosty ukazuje, že násilí nekončí v den podepsání kapitulace či příměří. Pak přichází „čas msty“, jenže na „mstitele“ se pasuje ledaskdo. „Starosta byl slušný člověk a za války bránil sousedy před udavači. Mnozí Češi přitom poslouchali sousedy u okna, jestli zapínají zahraniční rozhlas,“ vypráví Satková. „Nepřeji si nic jiného, než aby to na Ukrajině skončilo. Těch válek je nějak moc a všechny jsou pořád stejné,“ lituje, že se v Evropě nepodařilo udržet mír. „Já si ještě pamatuji, jak nám táta vyprávěl o první světové. Otec byl v roce 1914 povolán do Srbska, prostřelili mu tam nohu. Pamatuji, jak se u nás scházeli veteráni a já pod židlí napjatě poslouchala ty jejich vzpomínky. Většinou bojovali na ruské frontě.“

Putin chce svých 15 republik

A kdy podle 91leté Anny Satkové skončí současná válka na Ukrajině? A má Kreml zájem i o Bratislavu, Varšavu anebo Prahu? „Víte, co si myslím? Že to Putin neskončí, dokud nedostane zpátky všechny ty bývalé republiky Sovětského svazu. Ale do Polska ani do Česka nepůjde,“ odhaduje. Když její dva synové chodili v šedesátých letech do školy, museli ty sovětské republiky znát nazpaměť, i jména hlavních měst. „Já se to tehdy naučila taky, bylo to patnáct svazových republik.“

A Putin chce nazpět dobýt všech patnáct republik? „Asi ano, bude to dlouhá válka,“ předpovídá. A vyjmenuje i několik bývalých sovětských republik, které si pamatuje z učebnic synů. Dnes jsou to samostatné státy, po nichž se ovšem ruskému impériu hodně stýská: „Estonská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika, Kazašská sovětská socialistická republika, Moldavská sovětská socialistická republika…“

Tagy: