reklama

Když rozdíly mizí, 10. díl: Nenávidění zabijáci, bez kterých se neobejdeme

Lidé je většinou milují, nebo nenávidí. Jen málokdy narazíte na člověka, který by nebyl vůči nim nijak vyhraněný. Pravdou však je, že odpor, který k nim cítíme, je (alespoň dnes) zcela neopodstatněný. Ve skutečnosti totiž jde o úžasné stavitele, nepřekonatelné lovce a pečující rodiče.

reklama

Lidé je většinou milují, nebo nenávidí. Jen málokdy narazíte na člověka, který by nebyl vůči nim nijak vyhraněný. Pravdou však je, že odpor, který k nim cítíme, je (alespoň dnes) zcela neopodstatněný. Ve skutečnosti totiž jde o úžasné stavitele, nepřekonatelné lovce a pečující rodiče.

Řeč je o pavoucích.

Najdeme je po celém světě (kromě Antarktidy) a k dnešnímu dni bylo odhaleno více než třicet osm tisíc druhů pavouků. Vědci se však domnívají, že jejich celkový počet bude mnohem vyšší. Obecně se uvádí, že nikdy nejsme dál než tři metry od nejbližšího pavouka. Ale nebojte, za prvé jsou většinou někde zalezlí a za druhé pro lidi představuje hrozbu jen pár druhů (které u nás ani nenajdete). Jinak jsou ale důležitou součástí zdravého ekosystému. Pojídají hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvou hmotu (živočišnou i rostlinnou) zpět do půdy. Kromě toho jsou i sami velice cenným zdrojem potravy pro mnohé savce, ptáky a ryby.

S „pavoučím instinktem“ nepřišel poprvé autor známého komiksu, ale (jak jinak) příroda. Pavouci z čeledi skákavkovitých sice neumí snovat sítě, ale vynahrazují si to ostrým zrakem a dokonalým sluchem. Vědci se sice zpočátku domnívali, že pavouci vůbec neslyší. Nemají totiž uši. (Stejnou chybu udělali například i u ryb.) Studie z roku 2016 však dokázala, že skákavkovití slyší skvěle. Jen k tomu namísto uší používají zvláště citlivé chloupky na svých končetinách. Tyto chloupky jim umožňují zaslechnout i drobné vibrace, a to až do vzdálenosti tří metrů (o nás tedy vědí úplně všechno).

To, že nemají uši, jim nebrání ani v hudebním nadání. Díky „naladění“ jednotlivých vláken svých sítí dokáží detekovat vibrace. Výzkumníci z Oxfordské univerzity zjistili, že po úpravě napětí a tvrdosti hedvábného vlákna mohou pavouci vycítit známé frekvence – třeba to, zda se blíží kořist.

Bořek pavouk

Mezi největší dovednosti pavouků bez debat patří jejich schopnost snovat sítě. A taková kvalitní síť, to není jen tak! Pavoučí hedvábí je pětkrát silnější než ocel stejné tloušťky. A pokud by se pavoukovi podařilo vytvořit síť tlustou jako tužka, dokázala by prý klidně zastavit i letící Boeing 747 jumbo jet! Není proto divu, že se vědci z Ministerstva obrany USA pokouší ve svých laboratořích vytvořit vlákno podobné hedvábí křižáků, ze kterého by se daly vyrábět neprůstřelné vesty.

Pavouci jsou jedinými zvířaty této planety, která snovají sítě. Během milionů let je rozvinuly do různých druhů: od plátků, uzlíků, žebříků po elegantní kruhové sítě (které nám obvykle na mysl přijdou jako první). Snovající pavouci mají na špičce každé končetiny dva nebo tři drápky, díky kterým se mohou přesouvat z vlákna na vlákno, aniž by se sami přilepili. Kromě toho je jejich tělo potřeno zvláštní olejovitou látkou, která vlastnímu přilepení také zabraňuje. Pavoučí síť ale neslouží jen jako pasivní past. Lepidlo na jejím povrchu totiž vede elektřinu, a síť tak vyskakuje směrem ke kořisti. Vědci navíc zjistili, že spirály lepidla rozvrstvené po síti narušují elektrické pole Země v okruhu několika milimetrů. Toto lepidlo je tvořeno drobnými kapkami, které jsou až třikrát užší, než je průměr vlasu. Vědci je připodobňují ke žvýkačce – nepřestává se táhnout.

Někteří pavouci materiálem rozhodně neplýtvají, a pokud se jim síť zrovna nehodí, prostě ji snědí a znovu využijí jindy. Většina pavouků si musí každý den postavit novou síť, ale síť křižáků z rodu Nefila může vydržet i celé roky, a dokonce se s ní dají chytat i ptáci. Největší a nejsilnější sítě však tká Darwinův křižák. Tento druh byl objeven teprve před několika lety. Jeho kruhové pavučiny mohou dosáhnout až téměř tří metrů čtverečních a pavouk do nich může najednou lapit až třicet obětí. Jeho sítě se táhnou přes řeky, potoky, a dokonce i celá jezera. Vědci uvádějí, že vlákno vycházející z jeho zadečku je až desetkrát silnější než Kevlar.

Sítě ale nemusí sloužit jen staticky. V tropech najdeme pavouky z čeledi vrhačovitých. Ti své drobné hedvábné sítě hází přímo na svou kořist. Někteří pavouci síť k lovu kořisti nepotřebují a namísto ní na kořist střílí lepivou gumu. Zvláštní funkci síť zastává i u vodouchů stříbřitých, jediných vodních pavouků na světě. Jak již napovídá jejich název, tito pavouci stráví celý svůj život pod vodou. Na tom by nebylo až tak nic moc divného, kdyby tito pavouci nedýchali vzduch. Proto si pod vodou staví speciální síťovou kapsli, do které si na zadečku přináší bublinky vzduchu z hladiny.

Překvapivou dovednost vědci objevili i u pavouků z rodu Portia (z čeledi skákavkovitých). Tito pavouci obývají jihovýchodní Asii a některé části Afriky. Při studiu tohoto druhu pavouků vědci přišli na to, že k lovu používají strategické plánování. Někdy celé hodiny jen sedí a přemýšlí a pak se náhle vrhnou na pavouka jiného druhu. Kromě toho také dokáží napodobit pohyb tvorů zachycených v síti jiného pavouka – a tím jejího obyvatele vylákat ven.

Víc zadečků víc ví

Většina pavouků žije samotářsky a s ostatními svého druhu se setkávají jen kvůli páření. Málokdo ale ví, že několik druhů pavouků žije velice společenským životem v koloniích. Mezi ty nejspolečenštější můžeme bez obav zařadit snovačku pospolitou. Pavouci tohoto druhu v deštných pralesích společně snovají sítě, které mohou dosahovat až osmi metrů na metr a půl. Uvnitř bychom našli obydlí až padesáti tisíc pavouků. Čím větší síť, tím více jídla. Čím více jídla, tím více jedinců.

Z minulých dílů už víme, že táhnout za jeden provaz se prostě vyplácí. A platí to i u pavouků. Výzkumy ukazují, že společenští pavouci, kteří spolupracují, plodí zdravější potomstvo. Pavoučí kolonie by se mohly svou organizovaností hravě vyrovnat i mravencům: všichni v nich mají své místo. I u pavouků totiž můžeme rozpoznat rozdílné osobnosti. Každý druh osobnosti je přirozeně přitahován k zaměstnání, pro které se hodí. Bojovnější typy se starají o údržbu sítě a obranu před predátory, ty citlivější zase o mláďata či komunikaci. K tomuto dělení dochází záhy po vylíhnutí. Malí pavoučci se s osobnostními rysy už rodí. Některé druhy pavouků dokonce disponují pavoučími školkami, ve kterých se několik dospělých samiček stará o mláďata ostatních. Vědci se domnívají, že právě tato péče je k jejich společenskosti klíčová.

Pavouci žijící v koloniích jsou do své ochoty vycházet spolu natolik zapálení, že ve svém domově rádi přivítají i jiné pavouky. A to, i když nepatří k jejich vlastnímu druhu. Stačí, že patří k jinému společenskému druhu a zapojí se do chodu kolonie. Podle vědců za tím stojí skutečnost, že společenští pavouci nedělají rozdíl mezi vlastními a cizími potomky. Proto jim tolik nezáleží na tom, zda se k nim přidá někdo cizí. Kéž by takovou inteligencí oplývali i některé jiné „chytřejší“ druhy…

Tagy:
Praktičtí lékaři chtějí do ordinací ultrazvuky kvůli lepší diagnóze. Pojišťovny jsou proti
Zdravotnictví

Praktičtí lékaři chtějí do ordinací ultrazvuky kvůli lepší diagnóze. Pojišťovny jsou proti

Praktičtí lékaři by rádi měli ve svých ordinacích ultrazvuky. S jejich pomocí by prý mohli zrychlit a zpřesnit diagnózu a tím urychlit léčbu pacientů. Takovému rozšíření vybavení ale brání pojišťovny, které vyšetření ultrazvukem praktickým lékařům neproplácí. Výhrady k masivnímu rozšíření takových přístrojů mají i ambulantní specialisté.

Neděláme politiku podle toho, co je výhodné, brání Bartoš zdražení MHD v Praze
Praha

Neděláme politiku podle toho, co je výhodné, brání Bartoš zdražení MHD v Praze

Srpnové zdražení jízdného v Praze by se mohlo Pirátům před volbami krutě vymstít. Hned se do nich kvůli tomu totiž pustil premiér Andrej Babiš. Šéf strany Ivan Bartoš mu ale vzkázal, že Piráti nedělají politiku podle toho, co je v danou chvíli výhodné, ale podle toho, co je důležité. „Odmítám optiku, že je něco netaktické a jsou volby,“ řekl CNN Prima NEWS.

Ani očkování nezaručí bezinfekčnost, řekl Prymula a zkritizoval WHO za třetí dávku vakcíny

Ani po očkování není zaručena bezinfekčnost. Absence vyšší hladiny protilátek ale také nutně neznamená, že jsou daní lidé zcela bezbranní, řekl epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den. Podle něj se zapomíná na buněčnou imunitu, která je přesnějším ukazatelem toho, jak moc se dokáže organismus bránit. Její testování je ale nákladné, dodal na CNN Prima NEWS.

Dvacet cestujících po srážce vlaků odešlo. Všichni zranění jsou mimo ohrožení života

Všech pět těžce zraněných lidí po středeční srážce vlaků na Domažlicku je ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života, informovali mluvčí nemocnic. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. Srážka expresu a regionálního osobního vlaku si vyžádala tři mrtvé – dva strojvůdce a jednu cestující. Desítky dalších lidí se zranily.

Policie zatkla armádního veterána za squatting. Senior žil v lese téměř 30 let

Policie v americkém státě New Hampshire zatkla muže, který žil téměř tři desetiletí uprostřed lesů. Jednaosmdesátiletý David Lidstone si postavil malou chatu, kterou vybavil solárními panely, ovocnou a zeleninovou zahradou či kurníkem pro kuřata. Ukázalo se ale, že 27 let obýval soukromý pozemek a nyní čelí obvinění z nelegálního squattingu. O jeho případu dnes informovala agentura AP.

Počet nakažených stále klesá. Česko je ale čtvrtou nejhorší zemí v počtu úmrtí na covid

Laboratoře ve středu potvrdily v Česku 205 nových případů nemoci COVID-19, o 11 více než před týdnem. V poslední době počty v mezitýdenním srovnání většinou klesají, naposledy stouply minulý čtvrtek. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, mírně vzrostlo na 0,95. Vyplynulo to z údajů zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví. Tuzemsko je ale čtvrtou nejhorší zemí světa, co se týká počtu úmrtí na covid.

Třetí dávka vakcíny nebude pro všechny, upozorňuje ministerstvo. Koho se má týkat?

O potřebě podání třetí dávky vakcíny se v posledních dnech hovoří stále častěji. Důvodem jsou především nejrůznější mutace nemoci COVID-19, které v řadě případů dokáží imunitu vytvořenou dvěma vpichy očkovací látky překonat. V Německu již diskuse přetavili v praxi a třetí dávku aplikují. Jakou strategii zvolí Česko? Rozhodnutí by mělo padnout do začátku školního roku. Ovlivnit by ho však mohlo středeční doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta žádá, aby třetí dávka byla odložena v prospěch chudších zemí.

reklama

Domácí zpravodajství

Nové seriály i programové schéma. Prima odstartovala Hvězdnou sezónu ve velkém stylu

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala opravdu hvězdný program. Novinkou mezi seriály je 1. MISE, která představí výcvik dvanácti mladých lékařů určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Další nový počin je komediální krimiseriál Dvojka na zabití, neméně atraktivní bude i vesnická romance Hvězdy nad hlavou. Sezónu zahájila ve velkém stylu speciální tiskovou konferencí.

Dlouho tu nebudete, vzkázal gayům a lesbám Pollert. To jste lékař? podivil se Kalousek

„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů,“ napsal na Twitteru lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert. Jeho prohlášení vzápětí vyprovokovalo k reakci hned několik veřejně známých osobností. „Proč máte potřebu ponižovat lidi, kteří vám nic neudělali a neohrožují vás?“ vytkl mu například bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

reklama