reklama

Když rozdíly mizí, 2. díl: Mazanost skrytá v chapadlech. Co nám tají chobotnice?

Celá desetiletí se vědci věnují studiu inteligence u mimolidských zvířat. Osazenstvo prvních příček nás zřejmě nijak nepřekvapí – opice, sloni, delfíni, vrány, papoušci… Ale chobotnice? Ohromná inteligence hlavonožců plete hlavy i vědcům samotným. Zatím totiž nemají ani ponětí, odkud se vzaly.

reklama

V dubnu roku 2016 se Inkymu, jedné z chobotnic Národního novozélandského akvária, podařil vskutku husarský kousek. Inky totiž dokázal naplánovat svůj velký útěk až do odvodní trubky, která vedla do blízkého oceánu. Prostě se protáhl drobnou škvírou ve stropě své ubikace, slezl na podlahu a doplazil se až ke svému únikovému tunelu. Zůstala za ním jen mokrá stopa…

Studium inteligence u zvířat neprobíhá stejně jako u lidí. Vědci inteligenci považují spíše za soubor dovedností, které zvířeti umožňují přežít a předat své geny potomstvu. Inteligentní zvířata se totiž nespoléhají jen na své vrozené pudy, ale dovedou přijít s novou reakcí za chodu. V těchto studiích vyniká jen několik málo druhů, u kterých se vědcům podařilo rozpoznat několik společných činitelů. Tato zvířata mají relativně velké mozky, dožívají se staršího věku a vytváří mezi sebou trvalá společenská pouta. Zmíněné podobnosti přivedly vědce na stopu evoluce inteligence.

A pak jim do toho vlezly chobotnice. A to skoro doslova…

Několik dní po velkém hlavonožčím útěku na Novém Zélandu byli vědci znovu ohromeni. Podařilo se jim totiž získat záběry chobotnice Amphioctopus marginatus, které se také přezdívá chobotnice kokosová. Je to proto, že si často na dně moře vytváří úkryt z kokosových skořápek. To se už vědělo. Chobotnice zachycená na záběrech však kokosovou skořápku využívá zcela jinak! Zpočátku se totiž zdá, že jde o kokosový ořech prohánějící se po mořském dně. Avšak jen do chvíle, kdy se z něj „vyloupne“ právě naše chobotnice, která se v něm celou dobu vezla. Znamenalo by to, že chobotnice jsou schopné používat nástroje.

Podmořští učenci

Na dalším videu je možné vidět, jak si podobná chobotnice obě půlky kokosového ořechu odnáší s sebou. „Ukazuje to, že zřejmě chápe, že by se jí v budoucnu mohly hodit,“ vysvětluje Piero Amodio z Cambridžské univerzity, který spolu se svým týmem loni publikoval práci o inteligenci u hlavonožců. Vědci mají několik teorií pro to, k čemu inteligence slouží. Podle jedné z nich, hypotézy ekologické inteligence, jde především o uzpůsobení k hledání potravy v nepříznivých podmínkách. Jiní vědci se kloní spíše k hypotéze sociální inteligence, tedy že chytřejší zvířata spolupracují a učí se od jiných členů svého druhu. S vyšší inteligencí druhu také souvisí i delší věk – u těchto druhů trvá dětství a dospívání déle než u jiných právě proto, aby jedinec měl čas vše řádně vstřebat.

Jenže…

Ano, hlavonožci sdílí relativně velký mozek s jinými chytrými zvířaty. Většinu výpočetních neuronů však u nich najdeme v chapadlech. Chobotnice, sépie i olihně se sice dokáží učit nápodobou, ale často jim k tomu stačí svůj vzor vidět jen jedinkrát, aby okamžitě pochopily, co mají udělat. Pokud vložíte dvě chobotnice do přilehlých, avšak zakrytých akvárií a jednu z nich něco „naučíte“, druhá po odkrytí zábrany trik okamžitě odkouká. Hlavonožci navíc umírají poměrně mladí. Někteří se dožijí dvou let, jiní jen pár měsíců.

A ani u nich není zvykem vytvářet společenská pouta. Scházejí se na páření, ale o mláďata se společně nestarají. Většinou ani nežijí ve velkých společenstvech. Výjimku z tohoto pravidla zatím tvoří dvě „městečka“, která vědci objevili v roce 2009 u východního pobřeží Austrálie. Zde si zhruba desítka zástupců druhu chobotnice sydneyské vytvořila z kamínků, mušlí a lastur obydlí. Vědci se tak poprvé stali svědky společenského a teritoriálního chování u chobotnic.

Hlavonožci ale dokážou vidět polarizované světlo. Mají tři srdce a jejich krev je modrá. Dovedou se dovedně kamuflovat. A dokonce i měnit svou vlastní DNA. Také dovedou aktuálně uzpůsobit svou loveckou strategii druhu kořisti i okolním podmínkám. Staví si obydlí a zátarasy. Nosí si domů lesklé předměty. A dokonce si i hrají. Třeba jako Otto, šestiměsíční chobotnice z německého akvária, který se naučil stříkat vodu na vypínač světel. Věděl totiž, že tím vyvolá rozruch, který pak (snad i pobaveně) pozoroval.

Chobotnice nejsou jako my. To ale jejich očividnou inteligenci nijak nezmenšuje. Možná prostě jen neznáme všechny taje přírody.

Tagy:

Na pražské nádraží Vyšehrad je uvalena exekuce, zřejmě půjde do dražby

Na dlouhodobě chátrající budovu nádraží Vyšehrad v Praze byla uvalena exekuce a zřejmě půjde do dražby. Vyplývá to z exekučního příkazu. Důvodem jsou nezaplacené pokuty, které v minulosti kvůli špatnému stavu památkově chráněné budovy uložili majitelům památkáři. Praha chtěla dříve budovu odkoupit, ale nedomluvila se s majiteli na ceně. Podle radního Jana Chabra (TOP 09) se město do případné dražby přihlásí.

Sledujte 360° se šéfem STAN Vítem Rakušanem: Jak hodnotí dosavadní spolupráci s Piráty?

Jak vypadá soukromí českých vrcholných politiků? Co si o jejich působení myslí rodina či blízké okolí? A v čem sami politici spatřují své přednosti a slabiny? To vše poodhaluje speciální letní seriál 360° Pavlíny Wolfové. Dalším hostem rozhovorového speciálu bude předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Pořad můžete sledovat živě od 21:20 na CNN Prima NEWS nebo zde v článku.

reklama

Domácí zpravodajství

Vrazím ti kudlu do zad, vyhrožují lidé starostce Mikulčic. Kvůli vyhnání dobrovolníků

Drsná kritika se snesla na sociálních sítích na starostku Mikulčic Martu Otáhalovou (Nový směr). Lidem vadí její nevybíravé chování vůči dobrovolníkům, kteří pomáhají obci zasažené tornádem. Kvůli ní totiž přišli o nocleh ve sportovní hale. Kromě nenávistných komentářů jí začaly chodit i SMS zprávy. Lidé jí vyhrožují podpálením domu či smrtí.

Můžu kandidovat v každém kraji, hlásá Babiš a směřuje do Ústeckého. Nahradí ho Havlíček?

Už několik týdnů se spekuluje o tom, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš opustí „svůj“ Středočeský kraj a o hlasy voličů bude usilovat v Ústeckém kraji. Došlo by tak na pikantní souboj, kde by se o vítězství mohl Babiš prát s šéfem Pirátů Ivanem Bartošem. Premiér tvrdí, že kandidovat může kdekoliv. Definitivně jasno by mělo být ve středu večer, po jednání celorepublikového výboru ANO.

Dobrá zpráva pro rodiče: Otcovská se protáhne. Zmírní se nároky na ošetřovatelské volno

Podmínky nároku na ošetřovatelské volno se patrně zmírní a otcovská dovolená se prodlouží z jednoho týdne na dva týdny. Předpokládá to předloha poslanců ČSSD, kterou ve středu schválila s úpravami Sněmovna. Novela o nemocenském pojištění se týká také ošetřovného, změny vycházejí podle předkladatelů z nedostatků zjištěných v praxi. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

reklama