reklama

Když rozdíly mizí, 2. díl: Mazanost skrytá v chapadlech. Co nám tají chobotnice?

Celá desetiletí se vědci věnují studiu inteligence u mimolidských zvířat. Osazenstvo prvních příček nás zřejmě nijak nepřekvapí – opice, sloni, delfíni, vrány, papoušci… Ale chobotnice? Ohromná inteligence hlavonožců plete hlavy i vědcům samotným. Zatím totiž nemají ani ponětí, odkud se vzaly.

reklama

V dubnu roku 2016 se Inkymu, jedné z chobotnic Národního novozélandského akvária, podařil vskutku husarský kousek. Inky totiž dokázal naplánovat svůj velký útěk až do odvodní trubky, která vedla do blízkého oceánu. Prostě se protáhl drobnou škvírou ve stropě své ubikace, slezl na podlahu a doplazil se až ke svému únikovému tunelu. Zůstala za ním jen mokrá stopa…

Studium inteligence u zvířat neprobíhá stejně jako u lidí. Vědci inteligenci považují spíše za soubor dovedností, které zvířeti umožňují přežít a předat své geny potomstvu. Inteligentní zvířata se totiž nespoléhají jen na své vrozené pudy, ale dovedou přijít s novou reakcí za chodu. V těchto studiích vyniká jen několik málo druhů, u kterých se vědcům podařilo rozpoznat několik společných činitelů. Tato zvířata mají relativně velké mozky, dožívají se staršího věku a vytváří mezi sebou trvalá společenská pouta. Zmíněné podobnosti přivedly vědce na stopu evoluce inteligence.

A pak jim do toho vlezly chobotnice. A to skoro doslova…

Několik dní po velkém hlavonožčím útěku na Novém Zélandu byli vědci znovu ohromeni. Podařilo se jim totiž získat záběry chobotnice Amphioctopus marginatus, které se také přezdívá chobotnice kokosová. Je to proto, že si často na dně moře vytváří úkryt z kokosových skořápek. To se už vědělo. Chobotnice zachycená na záběrech však kokosovou skořápku využívá zcela jinak! Zpočátku se totiž zdá, že jde o kokosový ořech prohánějící se po mořském dně. Avšak jen do chvíle, kdy se z něj „vyloupne“ právě naše chobotnice, která se v něm celou dobu vezla. Znamenalo by to, že chobotnice jsou schopné používat nástroje.

Podmořští učenci

Na dalším videu je možné vidět, jak si podobná chobotnice obě půlky kokosového ořechu odnáší s sebou. „Ukazuje to, že zřejmě chápe, že by se jí v budoucnu mohly hodit,“ vysvětluje Piero Amodio z Cambridžské univerzity, který spolu se svým týmem loni publikoval práci o inteligenci u hlavonožců. Vědci mají několik teorií pro to, k čemu inteligence slouží. Podle jedné z nich, hypotézy ekologické inteligence, jde především o uzpůsobení k hledání potravy v nepříznivých podmínkách. Jiní vědci se kloní spíše k hypotéze sociální inteligence, tedy že chytřejší zvířata spolupracují a učí se od jiných členů svého druhu. S vyšší inteligencí druhu také souvisí i delší věk – u těchto druhů trvá dětství a dospívání déle než u jiných právě proto, aby jedinec měl čas vše řádně vstřebat.

Jenže…

Ano, hlavonožci sdílí relativně velký mozek s jinými chytrými zvířaty. Většinu výpočetních neuronů však u nich najdeme v chapadlech. Chobotnice, sépie i olihně se sice dokáží učit nápodobou, ale často jim k tomu stačí svůj vzor vidět jen jedinkrát, aby okamžitě pochopily, co mají udělat. Pokud vložíte dvě chobotnice do přilehlých, avšak zakrytých akvárií a jednu z nich něco „naučíte“, druhá po odkrytí zábrany trik okamžitě odkouká. Hlavonožci navíc umírají poměrně mladí. Někteří se dožijí dvou let, jiní jen pár měsíců.

A ani u nich není zvykem vytvářet společenská pouta. Scházejí se na páření, ale o mláďata se společně nestarají. Většinou ani nežijí ve velkých společenstvech. Výjimku z tohoto pravidla zatím tvoří dvě „městečka“, která vědci objevili v roce 2009 u východního pobřeží Austrálie. Zde si zhruba desítka zástupců druhu chobotnice sydneyské vytvořila z kamínků, mušlí a lastur obydlí. Vědci se tak poprvé stali svědky společenského a teritoriálního chování u chobotnic.

Hlavonožci ale dokážou vidět polarizované světlo. Mají tři srdce a jejich krev je modrá. Dovedou se dovedně kamuflovat. A dokonce i měnit svou vlastní DNA. Také dovedou aktuálně uzpůsobit svou loveckou strategii druhu kořisti i okolním podmínkám. Staví si obydlí a zátarasy. Nosí si domů lesklé předměty. A dokonce si i hrají. Třeba jako Otto, šestiměsíční chobotnice z německého akvária, který se naučil stříkat vodu na vypínač světel. Věděl totiž, že tím vyvolá rozruch, který pak (snad i pobaveně) pozoroval.

Chobotnice nejsou jako my. To ale jejich očividnou inteligenci nijak nezmenšuje. Možná prostě jen neznáme všechny taje přírody.

Tagy:

Hlavní zprávy

Afghánci jsou na pokraji hladomoru. Polovina lidí nemá co jíst, tálibové jsou bezradní

Hospodářská situace v Afghánistánu se neustále zhoršuje. Zhruba polovina obyvatel země nemá co jíst, devíti milionům lidí hrozí hladomor. Tálibánské vládě, která není schopna situaci efektivně řešit, příliš nenahrává ani počasí. Teploty v Afghánistánu již začaly klesat pod bod mrazu, což krizi v budoucnu pravděpodobně ještě prohloubí.

Německo má po 16 letech novou vládu v čele s kancléřem Scholzem

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve středu odpoledne jmenoval novou vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě.

Vakcína je na omikron krátká. Účinkuje až 40krát hůř než u jiných variant, varují vědci

Očkovací látka Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech by v případě jihoafrické mutace omikron mohla mít až 40krát menší účinnost než u původního koronaviru. Uvedl to tým Afrického výzkumného zdravotnického ústavu (AHRI). Soudí tak na základě testování 12 různých vzorků. Přesto by vakcína měla v drtivé většině případů zabraňovat těžkému průběhu nemoci.

Fiala bude možná muset Zemanovi ustoupit. Pro žalobu není důvod, míní Svoboda

Pakliže se prezident Miloš Zeman rozhodne nejmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kompetenční žaloba situaci nejspíše nevyřeší. Uvedl to bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v pořadu 360°. Nový premiér Petr Fiala (ODS), by mohl situaci dočasně vyřešit tak, že převezme resort zahraničí pod sebe a začne jednat o jiném kandidátovi na ministra.

Ukrajina by měla vstoupit do NATO. Že bude vzorem, je pro Putina noční můra, míní Kolář

Ukrajina usiluje o vstup do NATO a podle bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře by se členem stát měla. „Pokud splní daná kritéria a parametry, tak ano. Stala by se příkladem pro běžné Rusy, kteří Ukrajinou opovrhují. Kdyby to dokázali společně, měli bychom něco jako Marshallův plán, tak by to Rusům ukázalo, že i oni se mohou stát prosperujícím demokratickým státem,“ podotkl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

reklama

Domácí zpravodajství

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

Prodělání covidu místo očkování není bezpečné. Hrozí vážný průběh a dlouhodobé následky

Pro neočkované osoby platí v České republice v podstatě lockdown. Bez covidového pasu se nedostanou například do restaurace či do kadeřnictví. Snadnější život mají kromě očkovaných jen ti, kteří v posledních šesti měsících covid prodělali. Toho se snaží někteří lidé využít a nemocí se chtějí nechat nakazit dobrovolně. Snaha chytit covid však může být velmi riziková, jak ukazují některé případy.

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

reklama