reklama

Když rozdíly mizí, 20. díl: Nejchytřejší obyvatel oceánů - delfín, jak ho neznáte

Celá tisíciletí jsme stále dokola přesvědčováni, že lidé jsou výjimečnými tvory, jejichž inteligence se tyčí nad všemi ostatními. Ano, jsme docela chytrý druh. Ale ten „nejinteligentnější“? To sotva. Dnes ale díky vědě víme, že jiná zvířata disponují vlastnostmi a dovednostmi, které ty naše dalece převyšují. A ještě stále je mnoho toho, co ani netušíme.

reklama

Celá tisíciletí jsme stále dokola přesvědčováni, že lidé jsou výjimečnými tvory, jejichž inteligence se tyčí nad všemi ostatními. Ano, jsme docela chytrý druh. Ale ten „nejinteligentnější“? To sotva. Dnes ale díky vědě víme, že jiná zvířata disponují vlastnostmi a dovednostmi, které ty naše dalece převyšují. A ještě stále je mnoho toho, co ani netušíme.

Při výzkumu inteligence často narazíme na využívání kytovců jakožto výzkumných subjektů. Při pohledu na jejich mozek je totiž hned zřejmé, že je mnohem složitější, než jsme se původně domnívali. Týká se to například i řečového centra. Většina lidí je přesvědčena o tom, že naše schopnost komunikovat je mnohem složitější a rozvinutější než u jiných živočišných druhů. Kytovci nás v tom ale dost možná překonávají. Podle výzkumníků z Michiganské státní univerzity se naše schopnosti ani srovnávat nedají. U primátů je primárním smyslem zrak, ale primární způsob komunikace závisí na sluchu. U kytovců je ale obojí spojeno se zvukem.

U kytovců je komunikace ve skutečnosti na tak neuvěřitelné úrovni, že si ultrazvukové vzkazy, které navzájem vysílají, dokáží v mysli přetavit na „zvukový obraz“. Pokud tedy delfín chce jinému delfínovi předat zprávu o rybě, prostě mu vyšle zprávu s obrazem ryby.

Znamená to, že kytovci dokáží podobně jako my používat popis předmětu, o kterém chtějí mluvit. My řekneme „strom“ a v naší mysli se objeví obraz stromu – kytovci tenhle krok prostě přeskočí a rovnou si mezi sebou posílají hotové obrazy.

A pokud vám to přijde málo ohromující, věděli jste, že si kytovci dokáží předat dvacetinásobek informací, než dokážeme my s naším sluchem?

Mozek kytovců je navíc stavěn i na silné emoce a vytváření vzpomínek. Podle neurobioložky a odbornice na delfíny Lori Marino je právě limbický systém tou nejsložitější částí jejich mozku. Možná i složitější, než je náš vlastní. Při svém výzkumu kosatek zjistila, že jejich limbický systém je tak velký, že vytváří nový lalok. A protože se tento nový lalok spojuje s cortexem, je přesvědčena, že vytváří směsice emočního i kognitivního přemýšlení. Není proto divu, že se kytovci rozpoznávají v zrcadle, dokáží následovat instrukce i oplatit lidem mávání rukou stejnou částí svého těla. Nové studie dokonce ukazují, že delfíni jsou schopni vytvořit si osobní hvizd, který symbolizuje jméno jedince ve stádu.

„Samotný delfín vlastně není delfín,“ říká Lori Marino. „Být delfínem znamená účastnit se složité společenské sítě. Platí to u nich ještě víc než u lidí.“ Vědcům se u delfínů podařilo identifikovat tři základní úrovně tvoření spojenectví. Nejdůvěrnější se tvoří mezi dvojicemi či trojicemi samců, kteří po desetiletí společně chrání samice, kterým se dvoří. Následně se spojují do větších týmů tvořících až čtrnáct jedinců, kteří „kradou“ samice jiných skupin. Ty se udržují i déle než patnáct let. Pokud dojde k větší rozmíšce, objevuje se třetí úroveň, „armáda“.

Navzdory pozoruhodné stabilitě těchto spojenectví se mohou delfíni občas chovat i neuváženě. Jeden den mohou být přáteli a ten druhý nepřáteli. Narozdíl od primátů však v těchto situacích záleží vždy na dané situace, respektive na tom, jaký delfín se pohybuje poblíž. Udržování tak složité sociální sítě v mysli vyžaduje pořádnou mozkovou kapacitu.

Delfíni také vykazují známky kultury – vytvářejí a předávají si tradice. Například, když samice delfína skákavého na západě Austrálie přišla na to, že mořské houby mohou sloužit jako ochrana nosu při prohledávání písečného dna. Matky následně tuto dovednost naučily své potomky.

I přesto všechno však tyto vysoce inteligentní a vnímavé bytosti s oblibou zavíráme do nádrží, kde se trápí a chřadnou. Dokážete si představit, že byste celý život strávili zavření v malé místnosti a o jídlo byste museli prosit a předvádět šílené kousky? Není proto divu, že se objevují inciativy, aby byli klasifikováni jako „mimolidské osoby“, což by jim zajistilo jistá práva a ochranu.

Tagy:
Savo a toaletní papír jsou k ničemu. Po tornádu nám schází úplně jiné věci, vzkazují místní
Jihomoravský kraj

Savo a toaletní papír jsou k ničemu. Po tornádu nám schází úplně jiné věci, vzkazují místní

Je to již měsíc a půl, co jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo, které zabilo šest osob, stovky lidí zranilo a zničilo téměř 1 200 domů. I přesto, že se okamžitě v celé zemi zvedla vlna solidarity, vybrala se až miliarda korun a do poničených oblastí se rozjely stovky dobrovolníků, řada místních stále nemá střechu nad hlavou. Chybí především stavební materiál a řemeslníci, smutní místní. Pokud chce stát pomoct, ať osloví stavební firmy, vzkazuje jedna z poškozených.

Sledujte slavnostní zahájení Hvězdné sezóny na Primě. Na co nového se můžete těšit?

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala hvězdný program. Nové pořady i podzimní programové schéma představí na speciální tiskové konferenci generální ředitel skupiny Prima Marek Singer a programový ředitel skupiny Prima Roman Mrázek, chybět nebudou ani hvězdné tváře z našich pořadů. Sledujte velkolepé zahájení v úterý od 16:15 přímo v tomto článku nebo na facebookových stránkách Primy.

Češi v Japonsku: Vondroušová všechny místní zaskočila. Chtěli Ósakaovou ve finále

Třebaže Češi žijící v Japonsku vnímali olympiádu spíše kriticky, první medailové úspěchy krajanů jejich postoj trošku obměkčily. Markéta Vondroušová se podle nich u Japonců zapsala jako přemožitelka Naomi Ósakaové, její úspěch je šokoval. Obavy a nespokojenost, které plynou především z pandemické situace, ale nadále přetrvávají, popsali oslovení Češi redakci CNN Prima NEWS.

reklama

Domácí zpravodajství

Epidemie v Česku slábne. Pacientů ve vážném stavu je ale v nemocnicích dvojnásobek

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 152 nových případů nemoci COVID-19, o 47 méně než před týdnem. Na 100 000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 11 nakažených, což je stejně jako v uplynulých třech dnech. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, pak zůstává 16. den pod hodnotou jedna, která značí zpomalování šíření nemoci. K úterý mírně kleslo na 0,92. Plyne to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

reklama